Poklad na Stříbrném jezeře

82%

Zajímavosti 28

  • Motýl Papilio polymnestor parinda, kterého ve filmu chytá Lord Castlepool (Eddi Arent), se vyskytuje na Srí Lance a nikoliv v Severní Americe.
  • Postava Fredovy (Götz George) přítelkyně Ellen Pattersonové (Karin Dor) má ve filmu minimum textu, přesto za celý snímek stihne provolat Fredovo jméno celkem 14x.
  • Jiné názvy filmů:Belgie: Le Tresor du Lac d´Argent / De Schat in het Zilvermeer. Chile: El Tesoro del Lago de Plata. SR: Poklad na Sriebornom jazere. Dánsko: Skatten i Soelvsoen. Finsko: Hopeajärven aarre. Francie: Le Tresor du Lac d´Argent. Velká Británie: The Treasure of Silverlake. Holandsko: De Schat in het Zilvermeer. Itálie: Il Tesoro del Lago d´Argento. Jugoslávie: Blago u Srebrnom jezero. Rakousko: Der Schatz im Silbersee. Polsko: Skarb w Srebrnym jeziorze. Portugalsko: O Tesouro do Lago de Prata. Švédsko: Skatten i Silversjön. Švýcarsko: Der Schatz im Silbersee. Španělsko: El Tesoro del Lago de la Plata. USA: Treasure of Silver Lake.
  • Ocenění: Prémie 200.000 marek od Spolkového ministerstva vnitra (Bonn, 1963). Zlaté plátno za více než 3.000.000 diváků v průběhu 12 měsíců (uděleno 22.1. 1964 v Mnichovském Mathäser-Filmpalast). Bambi za obchodně nejúspěšnější německý film 1963 (uděleno 19.4. 1964 v Karlsruhe).
  • Snímek byl natočen přesně za dva měsíce.
  • Dva dny před uvedením neudělil Filmbewertungsstelle (FBW) - výbor hodnotící kvalitu filmů - snímku žádný predikát (označení kvality). FBW měl námitky zejména proti scénáři, hereckému selhání Marianne Hoppe i ostatních herců; práce kameramanů byla prý pouze průměrná. Diváci však na premiérách byli zcela okouzleni a mnohdy již v polovině filmu nadšeně aplaudovali. Film tak získal predikát po odvolání dodatečně.
  • Nadabování němého snímku bylo zvládnuto během šesti dnů, další tři dny se natáčela hudba.
  • Vzhledem k původnímu plánu měly být chybějící scény dotočeny v ateliéru společnosti CCC, nakonec byl úkol svěřen záhřebskému Jadran Filmu.
  • Westernové městečko Tulsa bylo vystaveno na pláži, většina domů je složena pouze z fasády a přímo za nimi je Jaderské moře.
  • Kromě Kalinkeho se zranil i Lex Barker při zpětném trhnutí medvědobijky, představitelka Ellen (Karin Dor) spadla, stejně jako 14 jugoslávských aktérů, z koně a herce Götze Georga zase kůň kousl.
  • Kameraman Ernst Kalinke byl zasažen částí hořící pochodně do obličeje a s těžkým poraněním byl převezen na osm dnů do nemocnice v Rijece.
  • Boj o Butlerovu farmu, který se odehrává přibližně v polovině filmu, se natáčel celých šest dní. Během nich došlo k několika zraněním.
  • K natáčení jezdeckých scén využili tvůrci lokalitu Grobničko polje nedaleko Rijeky. Dnes je Grobničko polje používáno sportovními letci.
  • Natáčení se uskutečnilo z drtivé části na Plitvických jezerech, ve Starigradu-Paklenici a v Rijece.
  • Brice neuměl vůbec jezdit na koni. Teprve v průběhu natáčení se stal skvělým jezdcem.
  • První natočenou scénou byl souboj Old Shatterhanda s náčelníkem Utahů Velkým vlkem.
  • Z indiánského vybavení bylo nakoupeno mj. 50 luků, 50 toulců na šípy, 50 sportovních šípů, 450 obyčejných šípů, 50 tomahavků, 25 legín (jakožto indiánských nohavic), 25 košil a 50 mokasínů za celkovou sumu 12 tisíc marek.
  • Perličková výšivka na Vinnetouově kostýmu není podle odborníků výzdobou apačskou, nýbrž siouxskou. Kostymérka Irms Pauli o tom věděla, přesto je neposlechla.
  • Pierre Brice byl zpočátku hodně skeptický a role indiána ho vůbec nelákala. Nejvíc mu vadilo, že postava má ve filmu málo textu.
  • Vybrán byl nakonec až pouhých pět týdnu před plánovaným začátkem natáčení Guy Williams. Jeho smlouvu však producent po setkání s Bricem zrušil.
  • Výběr představitele náčelníka Apačů nebyl zrovna jednoduchý. Uvažovalo se např.o Heinzovi Ingo Hilgersovi, Carlosi Thompsonovi, Horstu Buchholzovi (jeden ze Sedmi statečných) nebo Christopheru Lee.
  • Odborným a technickým poradcem byl Piet ter Ulen (vlastním jménem Gerhard F. Hummel), produkční šéf Constantin-Filmu a jediný znalec mayovek ve filmovém štábu. Dokonce se osobně setkal s vdovou po Karlu Mayovi Klárou.
  • Autorem scénáře je producentův dlouholetý známý Harald G. Petersson.
  • Reinl dostal zelenou i díky tomu, že již měl zkušenosti s natáčením v Jugoslávii a také spolupracoval s Lexem Barkerem, plánovaným představitelem Old Shatterhanda.
  • Wendlandt na režisérský post počítal s Alfredem Vohrerem, se kterým natočil svůj první film Die toten Augen von London. Šéf Constantin-Filmu Waldfried Barthel však prosadil jednoho z nejúspěšnějších německých režisérů - Haralda Reinla.
  • Jednalo se zatím o nejdražší film poválečného období - rozpočet 3,5 milionu marek.
  • Producent Horst Wendlandt podle slov filmového žurnalisty Ericha Kociana dlouho váhal, zda zfilmovat Karla Maye. Jednou seděl v restauraci a Wendlandt se náhodně zeptal číšníka, zda zná Karla Maye. Ten odpověděl, že četl všechno, a to zbořilo veškeré producentovy obavy. Podobnou příhodu údajně zažil s Wendlandtem také nakladatel Lothar Schmid v mnichovském hotelu Königshof, kde se vrchního ptal přímo na Poklad ve Stříbrném jezeře.
  • Snímek vyrobila v koprodukci s Jadran-Filmem západoněmecká firma Rialto-Film.