Ginny & Georgia řeší vztah matky s dcerou, rasismus i sebepoškozování. Přesto jde hlavně o americký teen seriál o vztazích

Georgia (Brianne Howey) je bílá blond krasavice z amerického jihu, která v patnácti letech utekla z problematického domova, přidala se k motorkářskému gangu a otěhotněla s Afroameričanem Zionem. Střídala zaměstnání, města a státy i partnery. K dceři Ginny (Antonia Gentry) přibyl po pár letech ještě syn Austin (Diesel La Torraca), počatý s daňovým podvodníkem Gilem, který skončil ve vězení. První sezóna seriálu z roku 2021 začíná ve chvíli, kdy Georgia s dětmi přijíždí do malého města v Massachusetts, kde chce znovu začít nový život.

Seriál Ginny & Georgia by mohl zdánlivě připomínat Gilmorova děvčata, protože podobně jako v tomto kultovním pořadu z roku 2000 tematizuje teen rodičovství samoživitelky a budování přátelského vztahu matky s dcerou. Ostatně Georgia na to jednou sama poukazuje, když dívce říká: „Jsme přece kámošky. Jako Gilmorky, jenom s většíma prsama.“ Ale tím veškerá podobnost končí.

Zatímco Gilmorova děvčata stavěla především na vtipu a propracovaných dialozích (ostatně mnohým divákům a divačkám vadila právě jejich „užvaněnost“), Ginny & Georgia v sobě pojí prvky komedie, dramatu a typického teen seriálu. Nechybí zde dějové linie vztahující se k sociálním tématům, což se v americké televizní tvorbě nejčastěji objevuje právě v pořadech pro dospívající publikum.

V průběhu obou sérií vztah třicetileté matky a patnáctileté dcery doznává zásadních zvratů. Zatímco dřív byla Georgia pro Ginny především milovanou matkou a nejlepší kamarádkou, v pubertě se vše začíná měnit. Ginny nevadí ani tak to, že na sebe dobře vypadající mladistvá Georgia strhává pozornost, ale promýšlí, jestli přespříliš přátelský vztah někdy není spíš výsledkem uhýbání Georgie před rodičovskými povinnostmi. Kromě střídání domovů a absence přátel se Ginny potýká ještě s jedním problémem, kterému Georgia nemůže dost dobře rozumět. Skutečnost, že je Ginny dítětem bělošky a černocha, ji do určité míry vyčleňuje ze společnosti.

Není tedy ani rybou, ani rakem. Její zkušenosti s ní nemůžou sdílet jak bílé kamarádky, tak afroamerické. Právě pocit vyloučení ze společnosti je přitom v období dospívání zásadním traumatem, které Ginny pociťuje. Přesto s tímto tématem seriál nakládá poněkud lehkovážně. Teenagerka zažívá frustraci ve chvílích, kdy ji bělošské kamarádky nutí nosit stejný účes, který ovšem s jejím typem vlasů nejde udělat, černošské ji pak obviňují z přílišné politické vlažnosti. V nejvážnější rovině se Ginnina zkušenost s diskriminací projevuje na hodinách literatury, kde jí učitel dává pocítit, že je jiná – v negativním světle.

Ginny tak skrývá tendence k sebepoškozování. Na vnější straně stehen se pálí zapalovačem, čímž se snaží vypořádat se situacemi, které v ní probouzejí úzkost. Ke všem starostem se ještě přidává skutečnost, že začíná více nahlížet minulost své matky, v níž se skrývá nejen zneužívání z dětství a probíjení se světem na vlastní pěst, ale především kriminální činnost. A tady se projevuje Achillova pata seriálu. Můžeme tolerovat, co Georgia udělala, byť se snažila především ochránit své děti?

Georgia je rozporuplnou postavou, která má na sebe strhávat pozornost. V Massachusetts vyniká částečně jako upomínka na southern belle, částečně jako nespoutaný živel, který si jde tvrdě za svým. Byť je to v daném státě proti zákonu, vlastní několik zbraní, a v obou řadách seriálu se dozvídáme, že kvůli splnění svého snu o bezstarostném životě vyšší střední třídy je ochotná udělat téměř cokoli. A to je právě problém.

Georgia vcelku účelově využívá muže, ostatně v novém domově záměrně zacílí na starostu Paula (Scott Porter) jako jejího dalšího partnera. Byla dvakrát vdaná, přičemž ani jeden z jejích manželů není naživu. Četné, leč nepravidelné flashbacky ukazují minulost ženy, která se v patnácti musela vypořádat s mnoha potížemi a nástrahami. Seriál tak nabízí srovnání životů dospívajících dívek – někdejší Georgie a současné Ginny –, ale ani v tom není dost důsledný.

Mladá matka jako by zažila snad všechno, co bychom si mohli vymyslet – zneužívání, domácí násilí, krátký pobyt ve vězení, odebrání dítěte, takže to nepůsobí příliš věrohodně. Prožité hořkosti jako by navíc měly ospravedlnit to, k jakým řešením se Georgia uchylovala, což je dost amorální. Můžeme sice pochopit, že zoufalí lidé dělají zoufalé činy, ale Georgia své chyby opakuje a ani v nejmenším na ní není patrné, že by jich někdy litovala. Ostatně její úspěchy jsou jen těžko uvěřitelné, byť máme přijmout, že využila především svou krásu a důvtip. Ve světě převažujících mužských hodnot by se to dalo při troše snahy chápat jako subverzivní počin, ale ne zde.

Georgia nehraje podle pravidel, byť chce evidentně pro své děti i pro sebe „normální“ život, související v jejích představách s určitým přepychem a sociálním statusem. Pro něj je ochotná obětovat cokoli, aniž by ji třeba jen na okamžik napadlo, že tuhle volbu udělala sama za ostatní. Ginny, která se postupně dozvídá o prohřešcích své matky, se tak stává spiklenkyní (a snad i spolupachatelkou), což však není tím vysněným bezproblémovým tmelem vztahu matka – dcera.

Seriál ovšem zmíněné dějové linie rozehrává spolu s řadou dalších, což jim navzájem ubírá na síle. Nechybí romantické vztahové zápletky, o Georgiu se uchází hned několik mužů a na scéně se postupně objevují otcové Ginny i Austina. Dosud nepolíbená Ginny si pořídí hned dva přítele, které vystřídá, začíná vést sexuální život, do toho řeší dramata svých nových kamarádek Max, Abby a Norah. Georgia má v patách soukromého detektiva, hledajícího na ni špínu, aby přišla o dědictví. A její domácí Nemesis je Cynthia, středostavovská panička, která ji nemůže vystát.

Tím vším se proplétají muzikálová vystoupení Ginniných kamarádek, oslavy narozenin a rozlučka se svobodou, nečekané příjezdy rodinných příslušníků a nakonec ještě terapeutická linka Ginny a jejího přítele Marcuse, trpícího depresí. V tomto divokém tempu a při honění tolika témat najednou je jasné, že se sice můžeme dobře bavit a čas od času i zachytit nějakou důležitou informaci vyplývající z těch vážnějších zápletek, ale nic víc Ginny & Georgia nabídnout nemůže. V současnosti však nemá v rámci žánru vážnějšího konkurenta, snad proto mu náleží tolik pozornosti.

Dvě řady po deseti dílech už Netflix odvysílal, přičemž popularita seriálu a výrazný cliffhanger z poslední epizody slibují, že třetí sezóna nás nemine. Streamovací gigant ji ohlásil na příští rok, a zatím to vypadá, že se vrátí i všechny postavy v původním obsazení. Necháme se tedy překvapit, zda si tvůrčí tým konečně zvolí některou z mnoha načrtnutých dějových linií a tematik, aby mohl jít víc do hloubky. Aspoň tak, aby nezůstalo jen u zábavy, laciných dramat a ždímání osvědčených žánrových propriet. Publikum by si to zasloužilo.

Soudní proces s bývalým politikem Dominikem Ferim je pro Česko podobně významný jako proces s producentem Harveym Weinsteinem v USA. Od počátku hnutí MeToo v roce 2017 jsme se ale už díky desítkám dokumentů dozvěděli mnoho o obětech sexualizovaného násilí. Dá se z nich naučit, co jako veřejnost nemáme dělat a říkat, a čemu naopak věnovat pozornost.