Rozhovory

2.11.2011 /15:10/

Martin Mareček: „Filmy se můžou dělat ve skromných podmínkách.“

2. listopadu vstupuje do tuzemské distribuce nový dokument Martina Marečka Pod sluncem tma. Scenárista, režisér, zvukař a střihač v jedné osobě tentokrát mapoval jednu z misí dvou Čechů, kteří v africké Zambii elektrifikovali areál školy a nemocnice v rámci rozvojové pomoci. Snímek získal Cenu za Nejlepší český dokumentární film Mezinárodního Festivalu Dokumentárních Filmů Jihlava.

Proč jste jako téma dokumentu zvolil právě výstavbu solární elektrifikace v Africe?

Asi deset let znám oba dva aktéry a sleduji jejich práci. Fotovoltaiku jezdí do Afriky instalovat poměrně dlouho. Jejich projekt v Masuku mi připadal jako vhodná případová studie. Navíc si myslím, že naše evropské myšlení a priority jsou v cizím prostředí lépe rozpoznatelné, průhlednější.

Ono je to v dokumentu patrné hned na několika místech. Zatímco čeští technici klejí nad porouchaným přístrojem, Zambijci se smějí.

Nechci to banalizovat, ale prolínání světů, různých kulturních vzorců je evidentní, na tom je asi i založen humor filmu. My k nim přineseme hi-tech technologii, s níž nikdy nepřišli do kontaktu. Nemůžeme se divit, že je to pro místní obyvatele složité. Nemají tam žádnou infrastrukturu, zavedené firmy, které by se údržbě systému věnovaly. Je to vlastně pohádka o tom, jak to vypadá, když je dřív slepice než vejce. Mají prostě dřív technologii, teprve potom musí vyvinout a adaptovat infrastrukturu. Ale opačně by to nefungovalo už vůbec.

V dokumentu je scéna, kdy lidé jedou nakupovat solární panely do vzdáleného města. Ten člověk, který obchodu s panely šéfoval, mi přišel poměrně nekompromisní. Na zdi visí například cedule s nápisem „Reklamace nepřijímáme“ a podobně.

Protagonisté ve filmu říkají, že jedou na nákup k Indovi. To, že Indové vlastní veliké sítě obchodů, je pozůstatkem britského koloniálního systému. Britové do Zambie Indy přivedli. Na tom majiteli je vidět až rasistický přístup k Zambijcům, je k nim přezíravý, stříká si obchod speciální vůní a komentuje, že mu někteří místní „nevoní“. Indové mají kastovní systém, takže se podle něj chovají i tam. Navíc je to jeden z nejbohatších obchodníků ve městě, jenom díky tomu, že má dva obchody, železářství. Prodává součástky a panely, daří se mu velmi dobře. Je vlastně i důkazem, že fotovoltaika může být úspěšná a zároveň globalizačním příkladem v malém provedení.

Nemyslíte si, že by se váš dokument nechal zneužít? Jde přeci o prostředky České republiky, které se použily na vytvoření systému, jež nejsou místní schopni udržovat v provozu.

Pod sluncem tma je dílo bez filtru, bez jakýchkoli analýz, komentářů, popisností, nasměrování. Je to otevřený a nejednoznačný situační film. Zneužít se dá téměř všechno. Myslím si, že stereotypy a interpretace už jsou připravené v hlavě diváka. Na tenhleten film jsem ovšem měl různé druhy reakcí. Uvedu dvě zajímavé. Nezávislý evaluátor (hodnotí kvalitu, pozn. redakce) projektu, který v Masuku byl, mi řekl, že je to skvělá metaforická, pocitová evaluace, která je důležitá pro diskuzi o podobě příštích projektů. Ve filmu četl kritiku realizátorů, udržitelnosti projektu. A jeden sociální pracovník mi zas říkal, že je tam skvěle vidět, jak jsou místní slušní, netrpí tím naším evropským stresem. Opakem je pro něj jeden z expertů, který dokáže rychle vybuchnout. Takže z těchto úhlů se jedná spíš o kritiku našich předsudků. Samozřejmě jsou lidé, kteří si potvrdí stereotyp, že „pomoc nemá smysl“. Já se ale domnívám, že k tomu nemůžeme přistupovat našimi kritérii úspěšnosti. Škola benefit získala, o tom, že jim panely pomohly, ve filmu mluví hned několik lidí. To, že systém nefunguje na sto ani sedmdesát procent, je pravda, ale mě k tomu napadá myšlenka Jana Ámose Komenského, kterou mi řekl jeden z hrdinů filmu: „Nechte věci volně plynout, nečiňte jim násilí.“ Já pomoc chápu jako dar. Nemůžeme ji úporně klasifikovat, jestliže jí myslíme nezáludně a pokorně.

Jak dlouho jste vlastně v Zambii natáčel? A co jste si vy osobně z výpravy odnesl?

Film jsem připravoval zhruba rok a půl. Původně jsem s Tomášem a Milanem natáčel i tady v Čechách, ale nakonec jsem připravil jen sondu do afrického místa činu. V Zambii jsme dohromady byli necelý měsíc. Nicméně jsem měl k dispozici jejich materiály, co tam natočili, analýzy projektu, hodně jsem se připravoval. Tušil jsem, co na místě najdeme. Ale vzhledem k tomu, že jsem nechtěl točit film, který by byl hlubinně analytický, tak jsem se soustředil na svět dvou českých expertů. Kamera od nich vlastně nikdy neuhne. Film se tedy sice odehrává v Africe, ale myslím si, že vypovídá víc o nás, o Evropě.

Nějaký zajímavý moment z natáčení byste připomenul? Ona se nabízí ta scéna, kdy jedete na korbě auta z tržiště.

Zpětně skoro nechápu, že jsme dojeli… Já to s oblibou vyprávím jako dobrou metaforu celé naší mise. Původně jsme měli z nákupu odjíždět jenom s pár věcmi a vesničany. Najednou ale u auta stálo o několik lidí víc a bylo naložené tak, že jsme se na něj ani nemohli vlézt. Navíc se nosili další a další věci a my začínali být nervózní. Potom jsme na tu horu věcí nějak nalezli, drželi jsme je nohama pod sebou, auto se rozjelo a vše samozřejmě začalo padat. Během několika zastávek, kdy se sbíralo a přerovnávalo, se situace uklidnila, věci si nějak sedly, něco se ztratilo,  něco rozbilo, ale postupem času to padat úplně přestalo. Věci se „sami“ přerovnali, uklidnili. A mně to znovu připomnělo toho Komenského. Světy se mohou prolnout nebo potkat, ale nedají se přepsat, přeložit. 

Vy jste si vlastně celý film udělal sám… Kromě kameramana, produkce a postprodukce.

Dá se říct, že jsem to zpatlal doma v ložnici na svém počítači. Vychází to z času a peněz, které na to člověk má, já se chci věnovat i své rodině. Filmy se dají udělat na koleně. Technologie jsou dostupné. Když chce člověk něco říct, tak to prostě řekne. Není to řešení pro všechny, ani pro všechny žánry, ale spíš takový malý osobní manifest, že se může tvořit i ve skromných podmínkách.

Ti čeští aktéři mi v dokumentu přišli tak přirození… Neměli problém říct „vod huby“ co cítí, co si myslí. Nastala situace, kdy vás tam s kamerou nechtěli pustit?

Ke mně po premiéře ve Varech přišel člověk a zeptal se, kde jsme ty herce sehnali. Snažil jsem se Pod sluncem tma strukturovat jako hraný film. Nejsou tam žádné moje otázky, neintervenuji do situací. Oba aktéři zkrátka před kamerou jednají, existují. Naše přítomnost jim nevadila, což je tím, že už jsem s nimi předtím tady v Čechách natáčel, známe se dlouho a definovali jsme si území. Když si nepřáli být natáčení nebo když nastala situace, která jim nebyla příjemná, tak jsem je nenatáčel. To bylo jasně dané. Intimita byla umožněna i malým štábem a malou technikou. Natáčeli jsme na digitální zrcadlovku, Canon EOS 5D, což je foťák, který umožňuje vysoké rozlišení. A já měl malé zvukové zařízení. Ta intimita je důležitá, protože člověk neruší, nestíní, nestraší. A i mimo dva české aktéry se nám to osvědčilo u ostatních. Brzy si na nás zvykli, nenastavovali jsme si je do světla, prostě jsme tam s nimi byli.

Pod sluncem tma: Trailer

U předchozího dokumentu Auto*Mat jste v rozhovoru pro Nový Prostor řešil, jestli letět do Japonska na festival. Vy jste znám citlivým přístupem k environmentalismu. Chtěl byste někam letět s vaším novým dokumentem?

Já se snažím s filmy cestovat co nejmíň, především z rodinných důvodů, protože vám to vždy zabere spoustu času. Druhá věc je, že si myslím, že kdyby ty festivaly spíš než za letenky utratily peníze za kvalitnější program, který by se dostal k více lidem, tak by to bylo lepší. A s tímhle filmem? Jsou místa, kam by mě možná zajímalo se kouknout z hlediska osobních zkušeností. Ale teď už jsem odmítnul cesty od Vídně po Sevillu a nechystám se ani do Denveru. Je to spíš než otázka ekologie vnější otázka ekologie vnitřní, čím trávit čas, čím ten čas naplňovat. Zkoumat svojí uhlíkovou stopu, tak takový fundamentalista nejsem. Ale raději jsem doma, je tady toho spousta na práci. 

-
-
Lukáš Král
Autor:
Lukáš Král
Více informací naleznete na kartě filmu: Pod sluncem tma
Více informací naleznete na kartě osoby: Martin Mareček

Diskuse

FujSrsWXWQlfnNKcUHT

Ani nevedm, čedm me1m teď začedt...Začnu omluvou za to, že jsem tě tak ryhcle odsoudila. Tvůj...

FujSrsWXWQlfnNKcUHT

Ani nevedm, čedm me1m teď začedt...Začnu omluvou za to, že...

Ankety

Co by měl Jackie Chan natočit?
  • Expendables: Postradatelní 4
  • Křižovatka smrti 4
  • Obojí
  • Ani jedno
Co by měl Jackie Chan natočit?
  • Expendables: Postradatelní 4
  • Křižovatka smrti 4
  • Obojí
  • Ani jedno
více k tématu:
Proč zatím nebyl Jackie Chan v Expendables a jak to vypadá s Křižovatkou smrti 4?
Jaký je váš nejoblíbenější film s Robinem Williamsem?
  • Svět podle Garpa
  • Dobré ráno, Vietname
  • Král Rybář
  • Mrs. Doubtfire - Táta v sukni
  • Jumanji
  • Dobrý Will Hunting
  • Expres foto
  • Nějaký jiný...
více k tématu:
Zemřel Robin Williams. Petr Pan, Král Rybář i doktor z Willa Huntinga.
Chcete vidět Con Air ve vesmíru?
  • Určitě!
  • Vůbec.
  • Leda, když se vrátí Nicolas Cage.
  • Leda, když se vrátí John Malkovich.
  • Leda, když se vrátí králíček.
více k tématu:
Režisér hitu Con Air má jasno - pokračování by mělo být ve vesmíru!
Sdílet tuto stránku:

Partneři: