Každý někdy nejspíš prožil okamžik, kdy se probudil v polorozbořeném místě s bandou přátel, aniž by kdo tušil, co ke spoušti vedlo. Takové akce bývají zpravidla nejvděčnější. Todd Phillips si to uvědomil a za pomoci několika dalších scenáristů na téhle myšlence vystavěl Pařbu ve Vegas, komedii natřískanou slovními i vizuálními gagy, které byly natolik dobré a zpravidla uvěřitelné, že se u snímku dokázali skvěle pobavit i zapřisáhlí abstinenti. To bylo myslím největší vítězství prvního filmu.
Teaser:
Dvojka vstupuje do obdobného písečku. Tentokrát se žení Stu, přičemž si pár dnů před svatbou odskočí pařmeni na pláž. No a příští ráno jsou v Bangkoku a bratra nevěsty, který s nimi na kalbičku vyrazil, postrádají. Co ale mají je malá opička (doslova), prst ztraceného v láhvi a obří okno, které jim brání v tom, aby bratříčka našli a úspěšně se vrátili domů. Boj s časem začíná.
První Pařba slavila úspěch ze dvou důvodů – obsahovala kvantum nápadů, často očividně vycházejících z osobních zkušeností (nebo prověřených historek) a měla jistou míru uvěřitelnosti, takže ať už se ve filmu dělo cokoli šíleného, v zásadě neměl divák problém s tím to akceptovat (dokonce i tygr prošel). Ve dvojce není o nápady nouze a u většiny z nich si dokážu velmi dobře představit, jak se někdo bavil s jejich vymýšlením. S uvěřitelností už je to horší. Tvůrci příliš okatě tlačí na pilu, aby scény byly vtipné, čímž jim ubírají na spontánnosti i funkčnosti.
Částečně se potvrzují obavy, že se koncept prvním dílem vyčerpal. Jeho svěžest z nastoleného problému je nenávratně pryč. Pachuť louhování použitého čajového pytlíku je patrná v dobré polovině scén a většinu času se bohužel odráží i na postavách. Především Alan, král většiny gagů v jedničce, je tentokrát „jen kretén“ a málokdy opravdu pořádně zaperlí (ale scéna s kotvou je geniální, to zas ne, že ne).
Trailer:
Pokud bylo Vegas esencí spontáního humoru a čiré energie, Bangkok je (podobně jako Phillipsovo Na doraz) afektovaně neupřímným a utahaným filmem. Vtipy nechybí, herci se ve svých partech opravdu snaží, ale výsledek je jakýmsi nuceným divadlem (k naprosté umělosti tu chybí akorát přidaný televizní smích). Není to vyložená nuda ani film, který by nutně pohoršil. Na rozdíl od jedničky si z něj ale odnesete hlavně finální fotografickou koláž, která je opět famózní. Zbytek je ničím zajímavá hrubozrnnější komedie.
Možná by napříště bylo lepší, kdyby se Phillips a spol. zaměřili na samotnou pařbu a ne až na její následky. Oken už, zdá se, bylo dost.
P.S. Kdysi ohlášené cameo Liama Neesona ve filmu není. Původně měl hrát tatéra, kterého měl ještě původněji hrát Mel Gibson (s tím ale nechtěl štáb po telefonních excesech spolupracovat). Z určitých důvodů ho nakonec hraje Nick Cassavetes, což je režisér a zřejmě jediný člověk v Hollywoodu, jehož tvář neřekne nic nikomu na žádném ze známých kontinentů. Škoda.
P.P.S. Nejsem si jistý, kdo dělal české titulky Pařby v Bangkoku, ale čas od času jsem z nich měl dojem, že buď překladatel nevěděl, o čem se postavy baví, nebo měl sám během překladu pořádnou kocovinu.
kinobox.cz