Kriminálka Vodník: Jak zahrát neurotika?

Můžete představit vaši postavu?
Hraji jednu z hlavních postav. Jmenuje se Petr Třebovický a je to člověk zásadně poznamenaný tragédií, která se ve Vodníkovi stane. Nechci ovšem prozrazovat více z děje minisérie.

Petr je velký neurotik, jak se vám podařilo se do takovéto role vcítit?
Věděl jsem, že je nešťastný, a toho jsem se držel každý moment práce s tímto charakterem, ostatní jeho projevy se začaly objevovat samy.

Režisér Viktor Tauš se rozhodl pro velmi osobitý vizuální přístup k natáčení. Bylo to pro vás z pohledu herce rozdílné od ostatních projektů?
Přístup Viktora Tauše a kameramana Martina Douby byl pro mě naprosto vyhovující. Jejich koncepce vycházela z nálady, jakou v nich příběh Vodníka zanechal, a vůbec se nerozporovala s hereckou prací. Naopak svým způsobem z ní i vycházela. Často se změnil plán snímání dané scény třeba i mým vlastním přístupem k ní, nikdy ale nevybočil z celkové řeči vyprávění. Jelikož já nejsem konzervativec a netrvám na klasickém snímání dialogu, byl jsem nadšen. Samozřejmě tam, kde já vidím invenci a oddání se látce, může jiný spatřovat samoúčelnost. U Vodníka ale věřím, že tomu tak nebude. Domnívám se, že do sebe všechno pečlivě zapadá.

Režisér Viktor Tauš tvrdí, že Vodník je převážně studií toho, co s lidskou povahou udělá neobjasněné zlo. Jak se to projeví u Petra?
Projeví se to ztrátou smyslu života, ztrátou sebe sama, ztrátou vlastní síly. Navíc Petr se užírá pocitem viny, který se přetaví v nenávist k vlastní rodině. Je těžké takové věci řešit bez pomoci, aniž bychom se dokázali přenést přes vlastní ego, a přestali tak neustále obhajovat svoje činy. To přesně Petr dělá. Je zaseklý na místě, to ostatně byl i před tragédií a možná právě proto se mu stala.

Jakým dojmem na vás působil scénář, když jste ho poprvé dostal do ruky?
Moc, opravdu moc dobře. Drobné jednotlivosti jsme řešili na zkouškách. Petr Jarchovský byl otevřen všem nápadům.

Poznáte herce v ikonických siluetách? I. část