GLOSA: Zabil by Cronenberg mouchu?

Protože šokovala. Tak moc, že si nejmenovaný člověk dal práci, našel kontakt na majitelku Lucerny Dagmar Havlovou (neplést s vdovou po Václavu Havlovi) a ona následně nechala vitrínu odstranit. Reklamní kampaní k výstavě "David Cronenberg: Evolution" byla pověřena společnost Ogilvy & Mather. Ta si pro Pražany a turisty přichystala skutečnou lahůdku; do Lucerny umístila výlohu plnou much. Ty se líhly, vzlétaly, přilepovaly a nakonec umíraly na červených stěnách boxu. Z dálky to mělo připomínat jméno autora výstavy - CRONENBERG.

Jak se zdá, byla to medvědí služba. Vy byste snad šli na výstavu někoho, na jehož dílo poukazují stovky umírajících much? Pokud byste nevěděli, o koho se jedná, asi byste si mysleli, že ten člověk nejspíš dělá zvířatům hrozné věci. Dovedeno ad absurdum - Cronenberg by se s autory reklamy mohl soudit kvůli pošramocení pověsti.

Mnou oslovený muž z Lucerny o Cronenbergovi nikdy neslyšel, ale akci si pochvaloval - právě proto, že štvala lidi. A budila pozornost. Prý dokonalá reklama...

Jako Cronenbergova fanouška mě ta prvoplánovost celkem otravuje. "Co tu lidi od něj nejvíc znaj? Mouchu! Tak tam prdnem mouchu. Nebo rovnou celej roj! A necháme ty mouchy umírat, protože ty jeho filmy sou tak nechutný." (Smyšlený úryvek z brainstormingu kreativců) Odvážnější a konfrontačnější by samozřejmě bylo vypustit do ulic dokonale namaskovanou postavu z Cronenbergova filmu, natočit to jako virál a pustit na sociální sítě.

„Tváří tvář exponátům vystaveným na výstavě možná zjistíte, že poutač považovaný nyní za kontroverzní, je ve skutečnosti jen slabý čajíček,“ vyjádřil se jeden ze spoluautorů výkladní skříně s mouchami. No jo, jenže Cronenberg je filmař, film je fikce, není to skutečné. Jeho sebebizarnější rekvizity a masky roztodivných tvorů jsou výtvarnými díly. Neměl je na svědomí Mengele.

Není to poprvé ani naposledy, kdy reklamní kampaň zjednodušuje a staví na hlavu filosofii autora. Díky kampani podobné této "muší" se z renomovaného tvůrce stává atrakce. "Pojďte se podívat na umělce, který trápí zvířata. Ale vždyť jsou to jen mouchy..."

Osobně si myslím, že by Cronenberg mouše neublížil. Do děl promítá svá znepokojení, frustrace, strachy. Aby se ze světa jednoduše nezbláznil. Podobně jako třeba H.R. Giger nebo Tim Burton. Není tedy žádným démonem, který snídá červy a zapíjí je krví. 

Cituji z Cronenbergova rozhovoru pro The Guardian. "Moje představivost není plná hororových výjevů. To je nepochopením mých filmů. Já si totiž myslím, že jsou hlavně zábavné. A navíc, není to ve výsledku má představivost. Schválně se podívejte na zprávy v médiích - tam je těch hororových výjevů každý den plno. V porovnání s tím je moje představivost úžasné dětské hřiště."

Filmařina je od nepaměti médiem kouzelníků. O to většími jsou, když jim publikum uvěří. Kampaní na pražskou výstavu Davida Cronenberga si ale její tvůrci pěkně naběhli. A o agentuře, která ji vymyslela, se zase bude mluvit. Takže vlastně stvořila kampaně hned dvě.

Jenže v době, kdy obchodní korporace berou chování zákazníka čím dál vážněji a doslovněji, se to může proti kreativcům obrátit. Cynismus by v případě ochránců práv zvířat, přírody nebo odmítačů palmového oleje neměl být na místě. Ostatně, na facebooku Ogilvy už se to hemží pod postem s muší reklamou docela slušnou várkou odmítavých komentářů. Což mě na celé situaci vlastně těší nejvíc - ještě jsme lidmi, neotupěli jsme a umíme se ozvat.

A jen tak mimochodem, na tu Cronenbergovu výstavu klidně jděte. Na rozdíl od much z výlohy se vám nic nestane.