Vít Schmarz - Český rozhlas, Cinepur

Trocha homolkovské filozofie na úvod: rodina je základ státu a co je stát? No stát jsme přece my. Zdá se to být osvědčenou a léty prověřenou pravdou, přesto když člověk sleduje způsob, jakým se současná (pop)kultura vyrovnává s kritickým vyobrazením „kapitalismu po česku“, vznikají jisté pochyby. S určitou mírou přibližnosti lze konstatovat, že současný systém reprezentovaný ve filmech a seriálech vypadá buď jako odpudivé panoptikum oblud a dušínovských „fér“ typů (viz např. knedlíkový Hollywood Kajínek) nebo jako bezpohlavní karikatura kreslená žlučí (viz např. Vorlovo harakiri Ulovit miliardáře).

Melancholický, sebeironický romantik Aki Kaurismäki začínal svou filmařskou dráhu jako asistent režie u svého bratra Miky Kaurismäkiho: tato bratrská dvojice je ostatně už několik dekád synonymem pro finskou kinematografii. Jejich spolupráce však netrvala dlouho – Aki se brzy osamostatnil a začal pracovat na svých vlastních konceptech.

Brutální pohanský obřad Valhalla Rising narazil povětšinou na divácké i kritické odmítnutí, zatímco aktuální snímek režiséra Nicolase Windinga Refna Drive sbírá úspěchy, kam se jen podívá. Přitom v lecčems jde o filmy podobné – rozhodně se nijak nezměnila Refnova fetišistická záliba v obrazech, kterým je podřízena logika a kauzalita vyprávění. Dánský drsňák spíše básní a ohýbá narativní pravidla tak, aby vyhovovala jeho vytříbenému filmařskému vidění.

Krátký film dlouholetých přátel Johannese Stjärne Nilssona a Oly Simonssona Music For One Apartment and Six Drummers (2001) byl vystavěn kolem geniálně jednoduchého nápadu. Šestičlenná parta sonických buřičů se vloupe do městského bytu a namísto toho, aby tam cokoli zcizila, použije jednotlivé části jeho zařízení jako hudební nástroje. Podivuhodná performance na pomezí zločinu a bizarního žertu byla elektrizující právě pro svou nemotivovanost: divák netušil, odkud se postavy bubeníků vzaly, o co přesně jim jde, kde se bere jejich manická přesnost a posedlost všedními zvuky, které běžné lidské ucho vytěsňuje. Onen báječný náboj anarchie, iracionalita průniku nečekané harmonie do kakofonické všednosti, bohužel v celovečerním rozvedení prvotního nápadu schází.