Jakub "lamps" Vopelka

Letošní festival v Cannes odměnil vůbec nejdelším aplausem světovou premiéru francouzského historického dramatu Hrabě Monte Christo (The Count of Monte-Cristo), již se vestoje tleskalo bezmála dvanáct minut. Nejnovější adaptaci legendárního románu Alexandra Dumase o neprávem uvězněném Edmondu Dantèsovi (Pierre Niney) obstarala dvojice Alexandre de La Patellière a Matthieu Delaporte, která nám loni přinesla vynikající dvoudílné zpracování Tří mušketýrů. Nejnovější upoutávka s českým dabingem načrtává tragickou romanci, čtrnáctiletý pobyt v žaláři i následnou „spravedlivou pomstu“, již zvýrazní strhující lokace a vedlejší politické linie.

Ženy to v předaleké galaxii nemají snadné. Nepochybuje o tom minimálně Kathleen Kennedy, která už dvanáct let šéfuje studiu Lucasfilm, jehož se na klidný důchod za čtyři miliardy dolarů zbavil George Lucas. Projekty ze světa Star Wars, které nyní zastřešuje společnost Disney, se často nesetkávají s kdovíjak souhlasnými reakcemi. Nespokojenost až nenávist podle Kennedy tryskají hlavně směrem k ženským hrdinkám a tvůrkyním, což je do jisté míry samozřejmě pravda. Nároky jsou v období internetového drilu zkrátka neúnosné a nejen ženy musí mít hroší kůži, aby se jim nepodlomily nohy.

Snadno se zapomíná, že ještě na startu minulé dekády publikum radostně výskalo při představě, že opakovaně uvidí brutální smrt Toma Cruise. Originální sci-fi Na hraně zítřka (Edge of Tomorrow), již proměnlivá skvadra scenáristů převzala z japonské předlohy All You Need Is Kill, se s tehdy uvadající hollywoodskou hvězdou nemazala. Spirálový narativ o mimozemské invazi uzamkl bojem nepolíbeného majora Williama Cage (Cruise) do videoherní časové smyčky, přičemž na úspěšné splnění nesplnitelné mise padlo hodně životů. A byla to ohromná, kritiky i diváky chválená zábava, k níž nám režisér Doug Liman i scenárista Christopher McQuarrie dlouhodobě slibují pokračování. Věnují se však jiným projektům a všichni už zřejmě pochopili, že další díl nedostaneme – recept na úspěch byl totiž víceméně improvizační a ojedinělý.

Příroda sama bude mít v nadcházející druhé sezóně Prstenů moci (The Rings of Power) své esenciální tělo i hlas. Tvůrci J. D. Payne a Patrick McKay totiž poruší dosavadní tradici filmových adaptací Pána prstenů a před srpnovou premiérou odhalují podobu Toma Bombadila, záhadné bytosti staré jako čas sám, již Peter Jackson do své fantaskní hexalogie nezahrnul. Slibují rovněž, že v knize velice pasivní postava tentokrát projeví větší iniciativu a přispěje k boji proti Sauronově narůstající hrozbě. Ztvárnil ji hojně obsazovaný britský herec Rory Kinnear (Černé zrcadlo, Není čas zemřít).

Filmovou Středozem z pera J. R. R. Tolkiena čeká hon na Gluma. U Warner Bros. se vyrábí nový Pán prstenů s podtitulem Hunt for Gollum od scenáristů a producentů původní trilogie a od režiséra Andyho Serkise, jenž si současně zopakuje hereckou úlohu hobita sužovaného mocí svého miláška. Novinkám bedlivě naslouchá také pětašedesátiletý Viggo Mortensen, jenž se publiku před třiadvaceti lety představil jako hraničář a pozdější gondorský král Aragorn. Dá se totiž předpokládat, že příběh tuto postavu opět zahrne, čemuž by se newyorský herec nebránil.

Nejde sice o pokračování Dannyho parťáků, ale zasloužilé veterány Brada Pitta a George Clooneyho přesto vidíme v dalším společném projektu rádi. Pod režisérem marvelovské trilogie Spider-Man Jonem Wattsem dotočili akční komedii Osamělí vlci (Wolfs), v níž musí spolupracovat jako dva ilegální „čističi“ pověření stejným úkolem. Oba zachovalí šedesátníci si podle prvního traileru své role evidentně užili a s Wattsem už pokukují po dalších dílech.

Svět se zhroutil. Nastaly války o vodu, lidé zdivočeli a radioaktivní pustinou se prohání benzínem nasáklé motorkářské hordy, které v pouštním prostředí o středověkých pravidlech hledají svůj kousek duševní zeleně a naděje. V kinech uváděná Furiosa (Furiosa: A Mad Max Saga), která předchází událostem novodobé akční klasiky Šílený Max: Zběsilá cesta (Mad Max: Fury Road) z roku 2015, z finančního hlediska propadne. Je to nešťastná skutečnost dnešní blockbusterové doby, která navzdory občasným výchylkám zkrátka nepřeje nekompromisním a unikátním vizím od režisérů jako George Miller, který v 79 letech odmítl hrát podle očekávaných pravidel. A přitom stvořil jeden z nejúžasnějších prequelů kinematografie, který se dostatečně odlišuje od uctívaného předchůdce a současně z něj činí ještě lepší a komplexnější film.

Hádal by to málokdo, ale mezi největší filmové hity devadesátých let spadá také romantická klasika Duch (The Ghost). Komediální režisér Jerry Zucker (Připoutejte se, prosím!) vyprávěl příběh bankéře Sama Wheata (Patrick Swayze), jenž zemře při loupežném přepadení a jako duch se pokouší ochránit a naposledy rozloučit se svou přítelkyní Molly (Demi Moore). Oscarový snímek momentálně směřuje k remaku a Channingem Tatutem (Bez kalhot), do nějž jednašedesátiletá Moore vkládá opatrné naděje.

Nezřídka se stává, že filmové velkoprodukce jsou pro zúčastněné peklem. Pravidlo potvrzují hlavně pokračování zavedených a populárních sérií, u nichž je samotná nutnost existence význačnější nežli kreativita a smysluplnost projektu. Vetřelec 3 (Alien³) roku 1992 navazoval na dvě velebená mistrovská díla, která sci-fi zápletku o mimozemském monstru vždy nakousla z trochu jiné strany. Režie se měl původně ujmout tehdy čerstvý objev Renny Harlin (Smrtonosná past 2), jenž se svým nápadem ostrouhal a přes mnoho zamítnutých adeptů a revizí scénáře jej nakonec nahradil David Fincher (Sedm). Temný příběh o vězeňské kolonii, v jejíchž zákrutech útočí hbitá bestie přivlečená v těle Ripleyové (Sigourney Weaver), mohl pod Harlinovým vedením vypadat úplně jinak. A dle finského tvůrce samozřejmě mnohem lépe.

Může se stát, že filmy jednou budou vznikat pouze na základě textových algoritmů, z nichž stále schopnější nástroje umělé inteligence vyplivnou komplexní audiovizuální dílo? Pro mnoho filmových zaměstnanců dystopický scénář zatím nehrozí, ale AI už k částečnému pobouření vystrkuje růžky a debatují o ní i největší osobnosti Hollywoodu. Jednoznačný názor zastává také osmdesátiletý tvůrce Star Wars a pionýr digitální kinematografie George Lucas, jehož se na danou problematiku dotázali při vzácném rozhovoru na festivalu v Cannes, kde převzal Zlatou palmu za celoživotní přínos. Podle něj je začleňování AI do filmařského procesu nevyhnutelné.

Yabba Dabba Doo! Pravěké městečko Bedrock, kde lidé žijí bok po boku s dinosaury a řídí automobily poháněné pouze silou vlastních chodidel, v 60. letech změnilo preference televizního publika. Flintstoneovi byli prvním animovaným seriálem vysílaným v hlavním čase a jejich popkulturní dosah vydláždil cestu pro Simpsonovy a další revoluční sitcomy. Hrané filmové adaptace se na počátku 90. let chopil mocný režisér a producent Steven Spielberg, jehož motivace byla příznačně triviální – odmítal přijmout, že by John Goodman se svou bodrou vizáží nikdy neztvárnil hraného Freda Flintstona. Výsledný projekt vznikl hlavně jako povinná zakázka, a přestože si v kinech vedl skvěle, málokdo měl valný zájem o pokračování.

S vizáží arogantního hezouna měl ideální predispozice pro úlohy zámožných parchantů, což Billy Zane bezezbytku zúročil v nejúspěšnějším filmu devadesátých let. Titanic, v němž si zahrál úlisného snoubence Rose (Kate Winslet) Cala Hockleyho, udělal z osmapadesátiletého chicagského herce hvězdu. Po pětadvaceti letech ovšem zůstává jeho jasně nejslavnějším projektem, což by aspoň nakrátko mohl změnit nadcházející snímek s názvem Waltzing with Brando. Zane se v něm transformoval do legendárního Marlona Branda a první fotografie naznačují, že on ani maskéři k tomu nepotřebovali příliš píle.

Loganem to nekončí. Nestárnoucí Hugh Jackman se po Rosomákově drsné a emotivní labutí písni a jeho letošním návratu chystá místo drápů vytasit luk a šípy. V napjatě očekávaném filmu The Death of Robin Hood ztvární legendárního hrdinu z Sherwoodského lesa, jenž bral nejen peníze bohatým, ale také spoustu lidských životů. Po poslední bitvě se jej vážně zraněného ujme záhadná žena v podání Jodie Comer (Poslední souboj) a jeho závěrečnou vykupitelskou cestu v kinech uvidíme díky distribuční společnosti A24, která na festivalu v Cannes ulovila další prestižní a tentokrát už skoro čistě mainstreamovou zakázku.

Popularita superhrdinských filmů začíná v roce 1978, kdy Christopher Reeve s napřaženou paží vzlétl k oblakům jako první herec, jenž na stříbrném plátně oživil DC ikonu Supermana. Úspěšný snímek Richarda Donnera (Smrtonosná zbraň) vydláždil cestu Batmanům a posléze i Marvelu, přičemž lví podíl měl také sympatický Newyorčan v hlavní roli, jenž nikdy nepřestal ostatní inspirovat. O herci, v jehož odkazu pokračoval třeba Henry Cavill a jehož život poznamenal takřka fatální sportovní incident, vznikl dokumentární snímek Super/Man: The Christopher Reeve Story, který zkoumá unikátní odkaz jedné z nejmilovanějších hollywoodských celebrit.

Krev k hororům patří asi jako k lidskému tělu, na jehož velmi otevřeném mrzačení řada násilných filmů stojí. O extrémně krvavých a brutálních hororech většinou nepřemýšlíme jako o kinematografických skvostech, ale i jejich specifický příklon k divoké exploataci může oslovit značnou část publika. Společnost ostatně fascinují obrazy lidské smrti a tvůrci se dávno naučili předhánět v tom, jak učinit filmové skony co nejstylovější. Občas tak postavy pro samou krev potřebují vytáhnout deštník a bývá zjevné, že musíme brát v potaz nadsázku.