Profilový obrázek

kyret

Komentáře 6

Od nejnovějších
  1. Rambo: První krev
    Rambo: První krev (1982)
    9
    Něco tak skvělého jsem nečekal. Rambo není bezduchý a tupý akčňák. Vše má alespoň sebemenší dávku reality a uvěřitelnosti a to dává tomuto filmu punc dokonalosti. Kostra příběhu je jednoduchá, jenže tento film vyniká v detailech. Výborné exteriéry v drsných horských oblastech, sugestivní a strhující hudba Jerryho Goldsmitha, syrovost a realističnost ať už akčních scén, či těch komorních.
  2. Rambo: Do pekla a zpět
    Rambo: Do pekla a zpět (2008)
    9
    Nejbrutálnější film, co jsem kdy viděl v kině. Akce je zvládnutá na jedničku, končetiny létají všude kolem. Když Rambo kosí vojáky, řikáte si obdivný "ty krávo." Ovšem při páchání zvěrstev na civilním obyvatelstvu budete skřípat zuby. Stallone je ve své roli stále dokonalý a elegantně vyřešil i věkový problém, jelikož většinu masakru zvládne buď hodně vychcanou lstí (bomba) a nebo za těžkým kulometem (rozumějte nepere se a má jen jeden sprint na dlouhou trať). Navíc Stallone na to má prostě ksicht, ať je mladej, nebo starej, toho Ramba mu věříte. Uznávám že ten film není nijak vynalézavý a originální, ale to od něj nikdo neočekával a hlavně ani nechtěl. Pro mě naprostá paráda.
  3. Rambo: Poslední krev
    Rambo: Poslední krev (2019)
    7.5
    Rambo se v posledních dvou dílech změnil a je to pochopitelné, protože ruku v ruce s tím se změnil i Stallone. Zatímco první tři díly ukazují Ramba jako v podstatě dobráka zahnaného do úzkých, kterého politický systém a předsudky ostatních lidí donutí bojovat o přežití, poslední dva díly odkazují velmi dobře na aktuální problematiku v současném světě a neschopnost ji systematicky řešit dostatečně efektivně. A je jedno jestli jsou to války kmenů v Barmě, či lovení děvenek na prostituci v Mexiku. Oboje je a bylo více či méně aktuální a Stallone i Grunberg se drží vlastně v totožných intencích a mantinelech. Poslední díl je tedy pořád ta relativně temná, surová masírka, jen z džungle přírody, se přemisťuje do džungle města. Výstup a jakési poselství stejné. A je tam, jen je potřeba ho v tom kliše, které je kolem zahlédnout. Protože ano, nějak se na to jádro musí naroubovat ten jednoduchý příběh pomsty, aby to vůbec mohlo jít do kin a bylo to alespoň trochu přitažlivé pro ty diváky, kteří v tom vidí jen ty okrajové atributy explicitního násilí, cool zbraní a ikonického hrdiny. Výtky že to už není tak úplně ono - není to ono, pokud se to porovnává s původními filmy, které byly zaměřené úplně jinak a definovaly akční osmdesátky. Je potřeba brát v potaz, že tohle je pořád v jádru ten stejný hrdina, jen žije v jiné době, v jiném světě. Nedosahuje to vysooktanových jatek předešlého dílu, ale tu melancholickou první polovinu beru stejně dobře, jako tu druhou u řezníka na dvorku.
  4. Mrtví neumírají
    Mrtví neumírají (2019)
    5
    Suchý humor sice funguje, místy pobaví, ale působí hodně polovičatě a nedopracovaně. dobří herci bohužel jinak prázdnou dějovou linku nezachrání. Sice chápu, že záměrem bylo těžit humor především z kontrastu závážnosti zombie apokalypsy a klidného téměř všedního jednání postav (s velkým nadhledem), ale děj pak nějak postrádá tempo, má moc hluchých míst a nijak negraduje. za mě to příliš nefungovalo
  5. X-Men: Dark Phoenix
    X-Men: Dark Phoenix (2019)
    7.5
    Po slabé a hlavně zbytečné (nic nového a zajímavého nepřinášející) předchozí Apokalypse překvapivě příjemné završení X-Men série (před přestupem pod Disney). Kinberg jako debutující režisér odvedl solidní práci, zápletka, postavy i jejich vzájemné (větší či menší) konflikty fungují obstojně. Velkým plusem je střídmá stopáž, herecky film opět táhnou zejména McAvoy a Fassbender, nejvýraznější a nejzábavnější scénou je bezpochyby velká finální akce, která nabídne dostatek napětí i obstojný počet efektních eye-candy momentů. Za mě OK.
  6. Tenkrát v Hollywoodu
    Tenkrát v Hollywoodu (2019)
    8
    Film může místy působit až povídkově, každý kousek filmu je svým způsobem svůj vlastní příběh, obzvláště tuto atmosféru zvýrazňují útržky scén z filmového natáčení. Film je situační, lyrický, charismaticky doprovázený skvělými dialogy, místy se člověk opravdu zasměje. A konec je pojatý trochu tak, jak bychom si to všichni přáli, aby to bylo.