Kombinace ruských pohádek a moderního světa si zjevně našla svoje diváky a tak se dočkala druhého pokračování. Princip zůstává - nikdy nekončící boj dobra se zlem, kde každý používá své metody; Finist sílu a odvahu, Ivan moderní triky. Mám dojem, že trochu ubylo humoru a přibylo odkazů na současnou ruskou kulturu. Překvapivá je opět spoluúčast Disney, která se ale projevila jen úvodním "zámeckým" logem (vylepšeným o typicky ruskou chaloupku na muří nožce) a jednou narážkou na feminismus. Ostatně nijak zvlášť podařenou.
Včela je velmi poetická a zároveň silně symbolická, což znamená, že hodnotit film z hlediska logiky/děje nedává smysl. Je sice možné konstatovat, že jde o kroniku jednoho rodu, ale to opravdu není to nejdůležitější. Spíše bych se zaměřil čistě na pocitovou stránku; z té je (podle mě) opravdu Včela jedním z nejlepších Jakubiskových filmů, popisující především historický zlom mezi dvěma epochami. Právě to mu dnes dává nečekaně aktuální vyznění.
Hodnotit historickou stránku filmu je naprosto zbytečné. Autoři sami uvádí, že film je Žižkovým životem jen inspirován. Dodal bych že inspirován opravdu jen velmi volně. Takže ve skutečnosti hodnotíme pouze děj a triky. Děj je nevárazný a ve výsledku i nedůležitý. Naopak zvládnutí vizuální stránky je perfektní, což je - vzhledem k poměrně velkému rozpočtu - vcelku pochopitelné.
Suma sumárum - jednou se to vidět dá, ale podruhé už se k tomu nevrátíte.
Nejsem příznivcem asijské kinematografie, ale tenhle příběh o hledání ztraceného času patří mezi těch pár vyjímek, které za vidění rozhodně stojí. Na pozadí osobní historie hlavního hrdiny, respektive jeho rodiny, se dozvíte hodně i obecně o vztazích číňanů a japonců a pokud vás historie nezaujme, tak alespoň vše o vaření ramenu.
Tenhle dokument mě zaujal už v době vzniku. Teď jsem se na něj podíval znovu a nestačil jsem žasnout kolik komentářů je nadčasových a platí dnes možná i víc než tehdy. Velmi krásně to vystihuje konstatování mladého Bushe v duchu "Je dobré když máte taťku v Bílém domě". Myslím, že Hunter Biden by to taky podepsal.
Paradoxní ovšem je, že ve své době šlo v druhém plánu o volební agitku demokratů. Dnes jsou demokraté u moci a situace v Moorem kritizovaných oblastech je ještě daleko horší než za Bushe. Je tedy očividné, že na americkou politiku nemá výsledek voleb ani nejmenší vliv.
Z uvedených kategorií to nejvíce splňuje definici komedie. Jak ale označit komedii, kde se v podstatě nezasmějete? Špatá komedie? Sžíravá satira moderního světa? To druhé je asi přesnější. Rozhodně se autorovi nedá upřít určitá originalita. Obzvláště závěrečná scéna je v tomto směru velmi výstižná.
Pokud vás film zaujal v souvislosti se současnou ekologickou katastrofou v Ohiu, tak vězte, že tento motiv je pouze okrajový a podobnost na hony vzdálená.
Totální zprasení jednoho z nejslavnějších protiválečných románů. S dějem knihy to nemá skoro nic společného. Scénárista vytáhl pár nevýznamných momentů a na tom postavil úplně absurdní děj, který Ryanovu románu nesahá ani po podešve.
Rozhodně nedoporučuji; je to ztráta času. Těch 5% dávám jen kvůli Lennonovi.
Vizuálně precizní, ale historicky poplatné americkému vidění světa. Hodnocení války je věc subjektivní a proto se jí vyhnu zcela. Hodnocení reálných osob je také problematické, ale dovolím si alespoň pozvednout obočí nad volbou Harrelsona do role Nimitze. Ale možná je to jen můj problém, že ho mám zafixovaného v rolích cvoků. A dost možná i Nimitz vlastně cvok byl.
Potěšilo mě, že na rozdíl od Top Gunu to Emmerich nepojal jako agitační video pro nábor do US army. Ne že by tam nebyly patetické kecy, ale s ohledem na téma se držel celkem zpátky.
Celkově vzato příjemné překvapení (na to, že jsem nic moc neočekával). Jelikož je teď téma světové války bohužel opět aktuální, můžeme to brát i jako varování.
Vizuální koncert, kterému bohužel chybí rozumný děj. Emmerich je sice králem katastrofických filmů v jejichž rámci dokáže otevřít i hodně odvážné teorie, ale bohužel mu chybí smysl pro únosnost děje. Ten je postavený na obvyklých schématech a vyplněný vatou amerických klišé. Zkuste si dát panáka pokaždé, když v ději zazní "Miluji tě" jako forma pozdravu; počítám, že na konci filmu budete našrot.
Takže filmu s ambicí na 100% ubírám 30 za ohrané dějové šablony a kromě toho ještě deset procent za nečekaně velké množství skrytých reklam.
Hoře z rozumu na irský způsob. Kamera vynikající, herecké výkony dobré. Základní myšlenka také. Jediné co mě dráždilo jsou projevy nelogičnosti přecházející až v šílenosti. Chápu, že právě tohle je podstata filmu, ale nějak si to nemůžu srovnat s Irskem. Popsaný způsob jednání je vlastní spíše skandinávcům.
Kromě toho nechápu jak někdo může napsat, že jde o komediální drama. S komedií to nemá nic společného a pokud to někomu přijde směšné, měl by se léčit. Další chyba je snažit se přeložit výraz Banshee jako víla. Banshee je prostě banshee; posel smrti. To označení je nepřeložitelné, jelikož jde o specifický prvek irské mytologie.
Ďáblův advokát patří k filmům, které vám budou ležet v hlavě celý život. Podobně jako Matrix nebo Blade runner totiž obsahuje zákadní myšlenky, kterými se zabývají všechny generace. V tomto případě to není ani tak právnická etika (prvoplánově) jako spíše víra (druhý plán) a hlaně svoboda (jádro). Život postaví dřív nebo později každého před zdánlivě svobodnou volbu, ze které ale nevyváznete bez ztráty. Čehokoliv. Hlavně ale ideálů.
Esence Dickovy Božské trilogie, uzpůsobená souasnému světu. Tedy myšleno světu po roce 2001. Ty, kdo četli Valis, děj příliš nepřekvapí. Alarmující je jen poměrně věštecká vize fašistických SSA pod vládou prezidenta F.F.Fremonta a hlavně narážka na autorství Dickových románů-
Pro milovníky Dickova díla povinné, ale těžko dostupné; tohle u nás do distribuce nikdy nepůjde.
Z tohoto filmu mám velmi rozporuplné pocity. Vidět jej v devadesátých letech zařadil bych jej někam mezi kategorii B a C. Při mizerii současné produkce je o level výš. Jak říká klasik - jednooký mezi slepými králem.
Herecké výkony nic moc; co je ale nejhorší je scénář. Mitchell vzal všechny možné konspirační teorie, vrazil to do mixéru a výsledkem je neurčitá blemta. Pozoruhodné ale naopak je, že z této blemty dokázal režijně vytěžit maximum, což navíc podpořila vynikající hudba člověka, který si říká Disasterpeace.
Výsledkem je řemeslně dobře natočený film zjevně se inspirující Lynchem. Mulholland Drive to sice není, ale za pár let... možná...? Základní hodnocení 60% plus 25 za příslib něčeho lepšího v budoucnu.
Série obrazů ze života slavného skladatele. Filmu chybí souvislejší dějová linka. Jednání postav je chaotické zato akcentuje dekadenci doby a Myslivečkovo zohyzdění v závěru života, které je ale podáno poněkud tendenčně.
Suma sumárum film postavený na kostýmech a šokujících scénách. Za hlavní plus považuji hudbu v podání Collegia 1704. Pro mne spíše zklamání.
Místo komentáře dám jen upozornění. V položce "žánr" je uvedeno psychologický, sci-fi, romantický a drama.
Motiv sci-fi je naprosto okrajový a slouží jen jako kulisa pro zajímavé záběry a deus-ex-machina pro scénáristu.
Romantiku si já představuji sice jinak než jako drhnutí posprejovaných záchodů, ale láska tam je, byť se objeví na pro mě nelogickém místě.
Dramatických scén tam mnoho není a jsou předvídatelné, takže vás moc nepřekvapí.
Ergo konstatuji, že víc než cokoliv jiného je to psychologický film.
Pokud si tedy pod spojením oněch žánrů představíte jako já Solaris, budete asi zklamaní. Pokud vás trápí téma zločinu a trestu, je to to pravé ořechové.