ZaS
Komentáře

Včela je velmi poetická a zároveň silně symbolická, což znamená, že hodnotit film z hlediska logiky/děje nedává smysl. Je sice možné konstatovat, že jde o kroniku jednoho rodu, ale to opravdu není to nejdůležitější. Spíše bych se zaměřil čistě na pocitovou stránku; z té je (podle mě) opravdu Včela jedním z nejlepších Jakubiskových filmů, popisující především historický zlom mezi dvěma epochami. Právě to mu dnes dává nečekaně aktuální vyznění.

Nejsem příznivcem asijské kinematografie, ale tenhle příběh o hledání ztraceného času patří mezi těch pár vyjímek, které za vidění rozhodně stojí. Na pozadí osobní historie hlavního hrdiny, respektive jeho rodiny, se dozvíte hodně i obecně o vztazích číňanů a japonců a pokud vás historie nezaujme, tak alespoň vše o vaření ramenu.

Z uvedených kategorií to nejvíce splňuje definici komedie. Jak ale označit komedii, kde se v podstatě nezasmějete? Špatá komedie? Sžíravá satira moderního světa? To druhé je asi přesnější. Rozhodně se autorovi nedá upřít určitá originalita. Obzvláště závěrečná scéna je v tomto směru velmi výstižná.
Pokud vás film zaujal v souvislosti se současnou ekologickou katastrofou v Ohiu, tak vězte, že tento motiv je pouze okrajový a podobnost na hony vzdálená.

Totální zprasení jednoho z nejslavnějších protiválečných románů. S dějem knihy to nemá skoro nic společného. Scénárista vytáhl pár nevýznamných momentů a na tom postavil úplně absurdní děj, který Ryanovu románu nesahá ani po podešve.
Rozhodně nedoporučuji; je to ztráta času. Těch 5% dávám jen kvůli Lennonovi.

Vizuálně precizní, ale historicky poplatné americkému vidění světa. Hodnocení války je věc subjektivní a proto se jí vyhnu zcela. Hodnocení reálných osob je také problematické, ale dovolím si alespoň pozvednout obočí nad volbou Harrelsona do role Nimitze. Ale možná je to jen můj problém, že ho mám zafixovaného v rolích cvoků. A dost možná i Nimitz vlastně cvok byl.
Potěšilo mě, že na rozdíl od Top Gunu to Emmerich nepojal jako agitační video pro nábor do US army. Ne že by tam nebyly patetické kecy, ale s ohledem na téma se držel celkem zpátky.
Celkově vzato příjemné překvapení (na to, že jsem nic moc neočekával). Jelikož je teď téma světové války bohužel opět aktuální, můžeme to brát i jako varování.

Hoře z rozumu na irský způsob. Kamera vynikající, herecké výkony dobré. Základní myšlenka také. Jediné co mě dráždilo jsou projevy nelogičnosti přecházející až v šílenosti. Chápu, že právě tohle je podstata filmu, ale nějak si to nemůžu srovnat s Irskem. Popsaný způsob jednání je vlastní spíše skandinávcům.
Kromě toho nechápu jak někdo může napsat, že jde o komediální drama. S komedií to nemá nic společného a pokud to někomu přijde směšné, měl by se léčit. Další chyba je snažit se přeložit výraz Banshee jako víla. Banshee je prostě banshee; posel smrti. To označení je nepřeložitelné, jelikož jde o specifický prvek irské mytologie.

Prorežimní slátanina.

Esence Dickovy Božské trilogie, uzpůsobená souasnému světu. Tedy myšleno světu po roce 2001. Ty, kdo četli Valis, děj příliš nepřekvapí. Alarmující je jen poměrně věštecká vize fašistických SSA pod vládou prezidenta F.F.Fremonta a hlavně narážka na autorství Dickových románů-
Pro milovníky Dickova díla povinné, ale těžko dostupné; tohle u nás do distribuce nikdy nepůjde.

Me Too v historickém hávu. Řemeslně velmi dobře natočný film (jak jinak u takového matadora jakým Scott je),ovšem s pachutí "společensky angažovaného" tématu.

Drama? Neřekl bych. Komedie? Rozhodně ne. Satira? Možná v pár okamžicích.
Celkově vzato je to film o ničem. Většina postav se chová jako by právě opustily blázinec. Na podmínku.

Série obrazů ze života slavného skladatele. Filmu chybí souvislejší dějová linka. Jednání postav je chaotické zato akcentuje dekadenci doby a Myslivečkovo zohyzdění v závěru života, které je ale podáno poněkud tendenčně.
Suma sumárum film postavený na kostýmech a šokujících scénách. Za hlavní plus považuji hudbu v podání Collegia 1704. Pro mne spíše zklamání.

Celkem zdařilá komedie, na které je nejzajímavější fakt, že ačkoliv je šílená, byla natočena s reálnou předlohou. Mnoho z toho co se ve filmu objevuje má svůj předobraz v tajných projektech americké armády. Vítejte v šíleném světě.

Z mého pohledu silně přeceňovaný film.

Film určený hlavně italskému publiku. Celou řadu narážek cizinec prostě nepochopí. O dji se vůbec nedá mluvit - je to spíše série momentek z různých dob. Zajímavé je to jen tím, že z některých scén zjevně čerpal Sorrentino v Grande Belezza.

Místo komentáře dám jen upozornění. V položce "žánr" je uvedeno psychologický, sci-fi, romantický a drama.
Motiv sci-fi je naprosto okrajový a slouží jen jako kulisa pro zajímavé záběry a deus-ex-machina pro scénáristu.
Romantiku si já představuji sice jinak než jako drhnutí posprejovaných záchodů, ale láska tam je, byť se objeví na pro mě nelogickém místě.
Dramatických scén tam mnoho není a jsou předvídatelné, takže vás moc nepřekvapí.
Ergo konstatuji, že víc než cokoliv jiného je to psychologický film.
Pokud si tedy pod spojením oněch žánrů představíte jako já Solaris, budete asi zklamaní. Pokud vás trápí téma zločinu a trestu, je to to pravé ořechové.