sexipsik
Komentáře

  • 70%
    0
    0
    5. 3. 2019
    T 34 (2018)

    Ruský block buster. Skvěle jsem se bavil, jen je přitom potřeba moc nepřemýšlet. Akční scény jsou naprosto peckově přehnané, většina výstřelů z děla znamená kameru, rotující okolo projektilu... Nejslabší část je ovšem v koncentráku, kde to vše moc nefunguje. Nevím, jak má v roce 1944 náckům pomoci, že kadeti budou střílet na pohyblivý bezbranný cíl se supervelitelem uvnitř... No nic. Je to chvílemi i vtipné, natáčelo se to v ČR, hraje tam Josef Carda (!).

    • akce
    • vtip
    • tanky, tanky, tanky
    • scénář
    • prostřední část filmu
  • 60%
    0
    0
    5. 3. 2019
    Creed II (2018)

    Oproti prvnímu dílu mi vše přišlo o dost více zkratkovité. Velmi mě zamrzela postava Biancy, protože Tessa dle mého hrát umí, ale tady nemá co. Je z ní puťka, co jen čeká, jak se její Creed (ne)rozhodne. Velmi se mi líbil Doplh, je to frajer. Ze Silvestra mně spíš bylo smutno, vypadá tady jako Georgy Malenkov ze Ztratili jsme Stalina. Zápasy vypadají docela v pohodě, chvílemi hezky strhující, ale působí občas, jak z počítačové hry. Oproti RB nebo Creed I, kde se snažili o realismus, co se týče crew, přenosu... Tak tady to vypadá nepřirozeně, komorně - došly prachy?

    Největší potíž ale vidím v tom, co bylo (skoro) vždy hlavním trumfem filmů s Rockym - motivace. Většinou docela jasně definovaná, strhující... tady jsem jen kroutil hlavou a říkal si, že mu to prostě nežeru. Tréninková montáž, často hřeb celého filmu, opět kde nic tu nic. Řekl bych, že zklamání, ale už z trailerů to nevypadalo na silný příběh, a hold se to naplnilo. Škoda.

    • Dolph Lundgren
    • Příběh
    • Postavy
  • 60%
    4
    0
    16. 11. 2018

    Na film jsem šel s neskutečným nadšením a očekáváním. Odcházel jsem rozpolcený. Hudba ve filmu je - jak jinak - skvělá, ostatně, proto Queen miluji. Herecké výkony ''členů kapely'' byly parádní, ohromně jsem se bavil (Byť Johnny Deacon mi přišel uvěřitelný až v druhé půlce filmu, s malým afrem). Na spoustu detailů tvůrci pamatovali, na spoustu nikoliv. Zejména koncertní projev členů býval ve skutečnosti výraznější, kucí mají své ''signature moves'', je s podivem, že se toho do filmu nepromítlo víc, ale i tak, něco z toho tam bylo, spokojenost. Co ale drhlo, to byly ty DOJEMNÉ scény. Ani jedna z nich pro mě nefungovala. Husí kůži jsem měl při hudební produkci během filmu několikrát. Ale co začalo písní Under Pressure, když je FM v Mnichově a gradovalo před/v/po nemocnici písní Who Wants to Live Forever, to ve mně jen utvrdilo pocit, který jsem měl už delší dobu. Laciné berličky a patos. O tom, že se skupina údajně dala dohromady před Live Aid kvůli Live Aid, a prý ''nehráli roky'', netřeba dále diskutovat. Je to hrozná blbost a článků o tom již vyšlo dost. Tvůrci potřebovali pomoct, dobrá, ale tahle atmosféra rašícího happy endu bohužel ničí závěrečný koncert. Hudebně, opět jak jinak, pecka. Ale - kapela dojatě žasne, že Freddie zpívá! Genderově perfektně vyvážené publikum se blaženě a přesně vyrovnáno vlní do rytmu. Lidi jsou z toho, jak to všechno dopadlo dojatí, objímají se a pláčou... Bůh ví proč jsem si během toho všeho vzpomněl na devadesátkové hrůzy filmů Šampioni a spol. Za mě tedy záblesky dokonalosti, zamazané laciným balastem. Celkově spíš spokojenost s pocity hořkosti.

    Sdílet tuto stránku:

    Partneři: