V roce 2011 si jeden čtyřicátník nechá „poslat“ svoje vědomí do doby, kdy mu bylo osmnáct. Jednou firmou, která to bůhví proč dělá - v něčem, co zvenčí vypadá jako ztrouchnivělý sklad bez pater a uvnitř jako několikapatrový luxusní rádoby futuristický komplex a JAK to asi tak dělá vám moudrý pan Nárožný coby asi-něco-jako-vědec neřekne, protože na to scenárista pan Holčák evidentně nestačí.
Takže: když jeho vědomí z roku 2011 pošlete do roku 1989, znamená to, že je v roce 2011 toho času BEZ vědomí, čili někde stojí nebo leží a nemá vědomí, zatímco to jeho vědomí, které ten kluk zákonitě měl v roce 1989 (do doby, než z budoucnosti přicestovalo to z roku 2011) je jako kde? Najednou zmizí kamsi do hlubin vesmíru? Nebo se nějak zázračně propojí s tím vědomím z budoucnosti? To jaksi nejde, aby měl člověk DVĚ vědomí najednou ne? Ok, tak nějak si užije v roce 1989 a vrací se zpět. Zjistí, že to podělal, tak požádá tu obskurní firmou (která dělá něco co je vlastně extrémně nebezpečné, není jasné proč, ani pro koho, ví o tom vláda? atd.), aby ho poslali ještě jednou do roku 1989. Asi pro jeho krásné oči mu okamžitě vyhoví, a zdá se, že za to ani nic neplatí. Tak napraví svoji chybu. A teď přijde ten největší nesmysl: dá se v roce 1989 s tou svou láskou dohromady (jeho já z roku 1989 s ní tedy žije šťastně až do roku 2011) a on se vrací do roku 2011, v němž NEVÍ, že s ní má děti, NEVÍ, jak se jmenují a NEVÍ vlastně vůbec nic, ačkoliv by to teoreticky mělo být to samé vědomí, co se s ní v roce 1989 dalo dohromady a žilo až doteď, takže pokud by ta vědomí byla nějak synchronní, neměl by mít všechny vzpomínky a vědět co všechno, až doteď prožil? A neměly by náhodnou vzniknout hrdinovo PARALELNÍ JÁ, protože dvě vědomí mít nikdo nemůže? Neměl by přijít domů a vidět tam sám sebe, když už, jak je s tou rodinou? Mohl by mi tohle prosím někdo vysvětlit? Má někdo kontakt na pana Holčáka (scenáristu)? Protože tohle je absolutně nelogická píčovina s velkým P. Doporučuju pro lidi co: NEMAJÍ rádi logiku a sci-fi, mají rádi Jiřího Mádla (i v příšerné paruce, kterou bezdůvodně celý film nosí), mají rádi vtipy, které si můžete stáhnout z internetu už asi 20 let a mají rádi 80. léta. Pro všechny ostatní to je čiré utrpení.
Smál jsem se v kuse asi deset minut, když jsem viděl Viktora Preisse s koňským ohonem. Jeho postava, která je navíc absolutně zbytečná pro děj, mě vážně dostala. Scénář nedává absolutně žádný smysl, a to ani na té nejzákladnější úrovni, nonstop mnišské chorály, kostelní porno, jak já tomu říkám, pana Stracha mě přijde jak esence nevkusu, ekvivalentem tohoto filmu jsou takový ty náboženský obrazy, co prodávají Vietnamci, kde je Panna Maria a jednorožci a růžové nebe. Jiří Strach si dovolí říct o Tomu Tykwerovi, že zkurvil Parfém: Příběh vraha, a že by to natočil líp? Jak asi panebože? Jak by někdo, kdo absolutně nemá cit pro gradaci děje, vůbec neumí pracovat s hudbou (neví kdy ubrat, kdy přidat a prostě jede nonstop na plný plyn), mohl takový příběh natočit líp? Žádnej Stanley Kubrick to prostě není a nikdy nebude. Nebude dokonce ani ten Tykwer. Je to prostě katolický kýčař.
Když v jedné epizodě říká vyslýchaný, že byl v kině a oni se ho ptají na čem, a on říká na Inception, a na otázku: Jaký to bylo?, odpovídá: Já jsem to nepochopil, tak to nám neříká ta postava, to nám říká autor, šedesátník Martin Bezouška a přiznává se, že nerozumí současným inteligentním filmům, které mladí lidé - narozdíl od té jeho sračky - mají rádi a mají sledovanost.
Cítím z toho jednoznačně rukopis Walkera Texas Rangera, včetně té předvídatelné krimi zápleteky (zlí chlápci něco podezřele vykládají z auta, to tam bylo milionkrát) a zoufale šablonovitých postav. Gratuluju tvůrcům k tomu, že nám předvedli ukázkově jak se nemá psát seriál. P.S. Úkol zněl jasně: ukázat pokrytectví těch, co nadávají na cikány a bojovat proti předsudkům, chápu, až na to, že realita je mnohem složitější a tak nějak nejednoznačnější. Navíc reálné kauzy typy mačetový útok (mimochodem dle soudu pokus o vraždu) či nedávný brutální útok na koupališti v Dubí (to celé začalo tím, že jedno romské dítě začalo topit bílé a jeho matka si dovolila tomu jen nepřihlížet) dávají téhle těžkopádně vykonstruované fikci dost na frak a připomínají nám, co je asi tak statisticky pravděpodobnější, že se stane a kdo by v realitě zlynčoval koho, že. edit: kretén, co dává palce dolů: PRAVDU a FAKTA NEZAKRYJEŠ, IDIOTE.
Ne, nelíbil se mi exaltovaný projev Ondřeje Vetchého. Nemyslím si, že Rašín mluvil takhle pateticky a takhle teatrálně. Začátek filmu (začíná atentátem, jak nepředvídatelné a originální!) je naprosto komický. Rašín, když umíral, pochybuji, že si jakoby v lsd tripu vzpomínal na všechno, co udělal a říkal to lidem na ulici. Vizuálně je to prostě typicky českotelevizní film, čili hnus.
Přijde mi extrémně nespravedlivý, že zatímco mnohem lepší autoři a nepochybně i autorky, nedostávají v ČT šanci, tak paní Obermannová si může psát jednu sračku za druhou, a protože je kamarádka paní kreativní producentky Aleny Müllerové, tak vždycky dostanou zelenou. Život prostě není fér. Poznámka: tomu kriplovi, co mi dal palec dolů, to jsou snadno ověřitelná fakta, idiote, kvůli lidem jako seš ty vyhrává podprůměrnost a stupidita.
Nejhorším filmovým hříchem je nuda. Všechny postavy se chovají extrémně iracionálně a v reálným životě by s nimi člověk nevydržel v jedný místnosti, aniž by nechtěl někoho z nich zabít, čímž je snad řečeno vše. Ty dialogy, co měly zřejmě bejt jakože cool, byl tak uncool jak to jen jde. Absolutně duchaprázdný, absolutně bez obsahu. Takle to dopadá, když točí filmy lidi, co nemají co říct a to nic říkají po dobu 95 minut.