Siegmund

Stanislaw Siegmund
93

Uživatel o sobě nic nenapsal.

Uživatel nevyplnil svou lokalitu.



    Dědeček, Kylián a já
    Dědeček, Kylián a já (1966)
    9
    Je to zvláštní, ale tento film jsem neznal. Při jeho sledování jsem se nechal unášet přirozeným a přesvědčivým výkonem Davida Scheinera, který hrál Jožku. Vzhledem k tomu, že není ve schopnostech ani ne 8letého kluka naučit se tak perfektně filmovou roli a tak prvotřídně ji zahrát, musel se s ní David Scheiner opravdu sžít. Filmové zpracování námětu je prvotřídní. Děj volně plyne a má hlavu a patu. Naprosto nenásilnou a dětem srozumitelnou formou je zde podáváno životní dilema Jožkova dědečka. Jožkův dědeček býval v Královicích převozníkem. Nyní tam je však postavený most a dokonce se bude bourat i jeho chalupa. Dědeček se proto rozhodl odejít do domova důchodců. Jožkovi se jeho rozhodnutí však vůbec nezamlouvá a dědečkovi ho rozmlouvá. Má se děda nechat dětskými argumenty přesvědčit a postavit si novou chalupu jinde? Pozornému divákovi jistě neujde drobný logický nedostatek. Když se Jožka rozhodne vydat se za dědečkem, nastupuje do tramvaje. Číslo tohoto vozu je 6227. Jede ovšem vozem s číslem 6160. Nakonec však vystoupí z vozu číslo 6246. Přitom, jak s rozhovoru s průvodčím vyplývá, jede přímo, tedy bez přestupování, až na konečnou. Nemohl tedy přestoupit do jiného vozu. V souvislosti s tímto filmem mě napadá následující příměr. Dříve lidi museli při psaní textů vystačit s tím druhem písma, které jim nabízel psací stroj. Když se však na počítačích objevily textové editory, které nabízely desítky, ba stovky druhů písem, začali je bezmyšlenkovitě používat. Jako by platila zásada, čím víc se jich v textu objeví, tím lépe. Dnes mají tvůrci filmů k dispozici také možnosti pro tvorbu triků a efektů, o kterých se jim dříve ani nesnilo. A jako by i zde platila zásada, čím jich bude ve filmu víc, a čím budou šílenější, tím lépe. Ano, těmi je potřeba ohromit diváka. Děj? Ten nezřídka stojí bohužel až na druhém místě.
    Gympl
    Gympl (2007)
    2
    Gympl řadím mezi nejhorší filmy, jaké jsem kdy viděl. Úroveň filmu nedokázala pozvednout ani Eva Holubová. Herecké výkony (až na výjimky Holubová, Bydžovská, Hanák, Kraus) nulové. Děj žádný, hudba příšerná. Vyloženě trapné bylo, když češtinář (Jan Schmitzer) napsal na tabuli větu určenou k větnému rozboru a udělal v ní chybu, kterou by jako češtinář udělat rozhodně neměl. Aby si češtiny lačný čtenář nemusel tento hrozný film pouštět znovu, větu uvádím zde: „Stromy se ohýbaly pod náporem větru, jež hlasitě skučel do přívalů deště.“ Nevím sice přesně v jakém roce se děj filmu odehrává, ale moc rád bych viděl tu policejní služebnu, v které ještě provádějí zápis na psacím stroji. Mezi herecké postavy, které filmu neuškodily, ale ani ho nepozvedly bych ještě zařadil Maxe Kušiaka (filmový bratr Petra Kocourka).

    Oblíbená díla

    Oblíbení tvůrci