nathan-grave

Nathan Grave

Komentáře 7

Od nejnovějších
  1. Warcraft: První střet
    Warcraft: První střet (2016)
    5.5
    Včerejší Warcraft nebyl není zas špatnej film jak někteří kritici tvrdí. Spíš než dobrý film je to obrovský dvouhodinový fan servis. Jako fanoušek her a knih, mi vždycky běhal mráz po těle, když jsem slyšel názvy lokací či událostí. Warcraft vesmír má jedny z nejlepších jmen (ať už postav nebo lokací), ze všech fantasy co znám. Názvy Winterspring, Stormwind či Elwynn forrest nebo jména charakterů jako Durotan, Lothar, Gul'dan jsou prostě takové rázné a snadno zapamatovatelné, tohle překovánává snad jenom totální klasika Pán Prstenů. Ještě silnější emoce jsem citíl, když se na plátně mihnul murlock nebo Grommash Hellscream, to je opravdu tomhle filmu to nejlepší. Film si je tohohle hodně vědom a celkem na to dost tlačí, některé scény mi přišly přímo postaveny na tom, že divákovi se řekne ten a ten jde sem a sem. A to nemluvím hned o první scéně v úvodu filmu, která evokuje úvodní intro k Warcraft 3 „člověk proti orkovi“... Mně, jako fanouškovi ,tohle samozřejmě nevadí, ale lidi co neví o Warcraftu vůbec nic, budou mít s tímhle celkem problém. Film na vás háže jména a pojmy jak nadhazovač na speedu, takže je problém je vstřebat. Sám vím, že u jiných filmů mi tohle přesně vadí. Udělat orky komplet CGI, se nakonec ukázalo jako dobrá volba a Durotan je postava, která má nejvíc emocí a vlastně s ní nejvíc splynete. Bohužel zde přichází první velká bolístka filmu a to akční scény. Jak jsem řekl, CGI orci jsou skvělí, ale jen do té doby, než jich je na scéně hodně pohromadě a všichni se hýbou a bojujou. Při velkých akčních scénách se stačí koukat na pozadí a první věc co s vám vybaví jsou fanoušci FIFA 2000. Když film chce, je z orků cejtit hmostnost, síla a brualita, ale co se děje v pozadí, to kouzlí úsměvy na tváři. Pokud však jen orci stojí je vše ok, vypadají každý rozdílně a možná by jste chtěli vědět příběh každého z nich, kde přišel k těm šrámům a trofejím. Další bolístka je scénář, film působí neorganizovaně asi jako neustlaná postel, furt nění jasné kdo je teda ten hlavní hrdina, kdo je ten hlavní záporák, skáče z jednoho místa na druhé... Filmu prostě chybí soustředěnost a tah na branku. Dá se říct, že Marvel zničil letní blockbustery. Nevím kdo přesně tam pracuje, ale ti jsou snad jediní, kdo dokáže udělat pořádnej blockbuster. Každý chce mít filmovej vesmír jako Marvel, ale nikdo nechce začít hezky pomalu a komorně jako on (Irona Man 1). Všichni začínají svojí verzí Avangers a to je chyba, snad se někdo poučí. Přitom Warcraft měl neuvěřitelnou příležitost. V tomto filmu se nám ukáže jak orci přišli do Azerothu, další film by byl prequel, jak se orci „nakazili“ FELem a jak vlastně našli cestu do Azerothu (podle mě nejlepší část lore), to by se producenti nemuseli bát udělat film bez lidí, jen s orkama (a draenei), protože První střet by je u představil. A další film by byl z doby Warcraftu 3... Úplně jednoduchá šablona... Teď však už tomuhle filmovému vesmůru moc nevěřím, bude záležet na Číně, kolik tam film vydělá a možná se nděkdy dočkáme pokračování, který napraví chyby předchůdce. Jinak po technické stánce, nelze filmu nic vytknout. Celkové hodnocení: Srbské rizoto s vepřovým masem, zeleninou a kyselou okurkou, sypané sýrem
  2. Chlapec a jeho pes
    Chlapec a jeho pes (1975)
    7.5
    Píše se rok 1975, né ten filmový, ale ten náš. George Miller možná nad něčím jako je Mad Max ani nepřemýšlí, Melovi je sladkých 19 let a v tu chvíli vychází nenápadný snímek A Boy and His Dog, kdo mohl tehdy tušit, že to bude snímek, který toho ovlivní v naší kultuře tolik a že se o něm bude často mluvit jako o nejlepší sci-fi? Film je o mladým klukovi (Vic) a jeho telepatickém psovi (Blood), kteří se snaží přežít v pustině po 4. světové válce. V tuto chvíli se zástupu pejskařů rozechvěje srdíčko, jak uvidí krásný vztah mezi zvířetem a člověkem v tíživé situaci. Tak to bohužel. Psovi jde hlavně o jídlo a klukovi především o to zasunout do ženy. Jak je vidět, ani 4. světová válka a totální destrukce světa nedokáže nic změnit. Ale tímto bych film příliš zjednodušil. Je to holt tvrdá doba a nejdůležitější je jídlo, zbraně a ženy, ze kterých je v podstatě udělána další komodita. Kvůli tomu tento film ženy nemají v lásce a říkají, že je příliš misogynní. Zajímavé na tom celé je, že lidi se chovají jako zvířata a pomyslný majáček lidství je zde Blood. Doteď si nejsem jistý, jestli Blood není jen Vicův hlas zdravého rozumu. A to stále není všechno! Film se přibližně v půlce změní k nepoznání a zažijeme s Vicem svět "tam dole". Celkové hodnocení: Boloňské špagety
  3. Utajený
    Utajený (2005)
    8
    O tom, že nějaký herec ukradne celou scénu pro sebe vídáme často, ale může se stát, že jedna scéna ukradne celý film? Sprcha v Psycho? Loby v Matrixu? Či přivítání vetřelce na zemi v Independence day? Pro mě je to ode dneška jednoznačně Caché. V tu chvíli jakoby se zastavil svět a člověk jen zírá a dumá "sakra, co se to teď jako stalo, je tohle vůbec možný"? (Opravdu SILNĚ doporučuji to scénu nehledat a podívat se na celý film.) Film natočen chladným, téměř nezúčastněným pohledem. Nikdo tu není hodný, nikdo tu není zlý, prostě jsou tu jen lidi v čisté podobě, mají svoje problémy, svoji minulost, svoji přítomnost... Už v úvodu jedna z postav říká, "ne není to natočeno přes sklo", jakoby nám chtěla říci, že se koukáme na nezkreslenou, objektivní realitu. Každý záběr, každičká maličkost je vypiplaná do nejmenšího detailu. Je tam sice jeden záběr v kavárně, kde mi přijde, že komparzista se až nějak moc kouká do kamery, ale to je jediná piha na kráse. Film mě dokonce malinko nahlodal, že bych mohl dát Francii šanci a to je celkem úctyhodný výkon! Jelikož Francouze a Francii moc nemusím. Může se zdát, že film nemá "pořádný" konec a někomu to může vadit, ale já jsem takhle spokojený. Jen to znova dokazuje to, že se na to koukáme nezúčastněně, prostě "tohle se stalo, ale život jde dál..." Celkové hodnocení: Jehněčí Ossobuco, mangoldové pyré, restovaný mangold s česnekem a chilli
  4. Pervert's Guide to the Cinema, The
    Pervert's Guide to the Cinema, The (2006)
    7.5
    Máte rádi filmy? Rádi přemýšlíte, někdy víc než by bylo třeba? Slavoj Žižek vás roztomilou angličtinou provede světem filmu a jeho teoriemi, které se někdy musí brát opravdu s rezervou, ale což! Nejdůležitější je, že jsou super zábavné. Filmový svět je omezen na určitou skupinu filmů, ale kdo by hledal v poselství třeba v Transformerech, že? Na jednu stranu jsem rád, že se to točí kolem mých oblíbenců (Lynch, Tarkovskij, Kubrick ...), na druhou stranu je tam pro mě málo nových filmových tipů, ale u každého jiné. Moje nejoblíbenější myšlenka: "we escape into dream to avoid a deadlock in our real life. But then, what we encounter in the dream is even more horrible, so that at the end, we literally escape from the dream, back into reality. It starts with, dreams are for those who can not endure, who are not strong enough for reality. It ends with, reality is for those who are not strong enough to endure, to confront their dreams." Celkové hodnocení: Cordon bleu
  5. Poultrygeist: Night of the Chicken Dead
    Poultrygeist: Night of the Chicken Dead (2006)
    8
    Tak teď nevím, jestli jsem našel ten nejlepší nebo naopak ten nejhorší film na první rande. Jedno je ale jisté, v tu chvíli se váš vztah obrátí naruby. Ukončí se doba nejistoty a je tu velká šance, že už budete vědět jestli k sobě patříte. Pokud si film oba dva užijete, tak jste stejní blázni a buďte šťastní, že jste jeden druhého potkali. Pokud si to užije jenom jeden z vás, tak ten druhej to pravděpodobně ukončí, ale nemá cenu smutnit, ono by se to stejně stalo. A poslední možnost, nebude se to líbit ani jednomu a tady na to nemám jednoznačnou odpověď, ale stále je tu šance, že vám to může vyjít. Osobně nechápu jak tohle Tromákům (Troma je studio, které se specializuje na B-čké filmy a je celkem legendární) na Youtube vůbec někdo nechá. Kdybych měl film popsat jedním slovem, bylo by to asi "ŠÍLENOST". Nechutnost, sex, zpěv a úchylárny... Bradavek jsem viděl tolik, že minimálně do roku 2018 mám vystaráno. Já jsem úplně beze slov, tohle se prostě musí vidět, po filmu jsem byl jak zmraženej, jen jsem koukal na závěrečné titulky a říkal si "sakra co jsem to teď viděl?!?". V jádru se jedná o klasický splatter movie. To uměl taky Peter Jackson jeho Bad Taste nebo (hlavně) Braindead jsou podobného ražení. Ale nic v šílenosti a chaosu nemá na tohle dílko. (Braindead doporučuju) Celkové hodnocení: KFC
  6. Půlnoční dítě
    Půlnoční dítě (2015)
    5.5
    Jeffa Nicholse řadím mezi moje oblíbené nezávislé režiséry, na jeho čistokrevné sci-fi jsem se těšil pěknou řádku let. Určitě každý z nás chtěl někdy být něčím vyjímečný, mít nějakou schopnost... Tak přesně takový je i Alton, bohužel to je to jediné, co o něm lze říci. Všechny filmy od Jeffa se vyznačují silnými a hlavně uvěřitelnými postavami, zde tomu tak bohužel není. Jak už jsem znímil, Alton je prostě jen kluk co má schopnost a to je všechno. Člověk by čekal něco více, např. jak svojí schopnost používá, jak zjistil její přítomnost, jaké jsou její důsledky a v neposlední řadě jestli má vůbec nějakou osobnost... Alton funguje pouze jako prostředek zápletky "musíme se dostat z bodu A do B". Kdyby převáželi kartónový výstřižek postavy a místo očí dali svítící diody, vyšlo by to asi na stejno. Kdyby byl takhle vykreslen jenom Alton, pochopil bych to tak, že je to prostě jenom antisociální podivím, ale tímhle způsobem tam (ne)fungují i ostatní postavy. Jsou nezajímavé, nudné a po skončení filmu si na ně nikdy nevzpomenete. A to tam hraje můj oblíbenec a dvorní herec Jeffa Michael Shannon. On samozřejmě odvedl opět solidní výkon, ale čekal snad někdo něco jiného? Kirsten Dunst taky hraje jak umí, s ní žádný problém nemám, v hloubi duše však doufám, že je takhle jenom namaskovaná... Pamatuju si jak byla super sexy v Eternal Sunshine of the Spotless Mind a to nejen při skákaní v kalhotkách po posteli. Za těch pár let se přece nemohla takhle změnit. Film po slabých postavách nezachraňuje ani příběh, který je nápaditý asi jako jednotlivé díly Ulice a už před půlkou se dá odhadnout konec. Dvě věci ale musím pochválit. Hudba je naprosto úžasná a perfektně dokresluje atmosféru a dění v obraze. A pak úvodní scéna. Tu považuji za jednu z nejlepších co jsem poslední dobou viděl, byl jsem z ní tak ohromen, že jsem nebyl chopnej se ani hnout. Tošku připomene tu z Drive. Napětí, hudba, visuál všechno vám hraje na struny v těle jako hudebník v tranzu. Celkové hodnocení: špagety aglio olio
  7. Diktátor
    Diktátor (1940)
    9.5
    Hail Hynkel! Někdy žasnu nad tím, jak toho ve skutečnosti vím tak strašně málo. Celý svůj život jsem žil v tom, že Charles Chaplin je ten člověk, který si udělal jméno ve slapstick komediích postavou "trampa" a to je v podstatě ta jediná věc, kterou uměl a dělal jenom to. Jak moc jsem se mýlil. Jak se asi musel cítit Chaplin, když natočil film parodující Hitlera, jeho muže a mašinérii, po skončení války? Kdy se na světle objevily hrůzy koncentračních táborů a pronásledování židů. Ano, v době natáčení filmu o tom nikdo moc nevěděl, všechno se odkrývalo postupně, jak postupovali spojenecká vojska. Dnes by se něco takového už pravděpodobně nepodařilo utajit. Zajímavé je, že Chaplin ve filmu mluví o tom, jak máme být lepší, jak používat technologie k našemu užitku a většímu štěstí. A právě jsou to moderní technologie, které by tohle objevily. Film má dvě příběhové linie, jednu v židovském ghettu, kde Chaplin hraje trochu výstředního (řekněme "trampovského") holiče a druhou přímo v srdci mašinérie, kde Chaplin hraje diktátora Hynkela. Linie v ghettu je celkově slabší, ale z dnešního pohledu o to tíživější. Antisemitismus je zde zobrazen bez motivu, prostě je, pak zas chvilku není, pak zase je, možná to bylo záměr, ukázat na jeho naprostou nesmyslnost. Úplně nejradši jsem tady koukal na Paulette Goddard, která je k sežrání. Zato Chaplin jako Hynkel je něco neuvěřitelného, jeho imitování Hitlera je na takové úrovni, že jsem byl ochoten zírat na několika minutový statický záběr Chaplina, jak řve do kamery vymyšlenou němčinou, byl jsem úplně odvařený. Jestli takhle někdy působil sám Hitler na davy tak, tak už se snad ani nedivím, že je dokázal strhnout. A neuměl dobře jen jeho proslovy, ale celkové chování, šílenost a opojení mocí. Scéna s globusem je dechberoucí, na jednu stranu je vtipná, jelikož si tam hraje šílenec s balonem, ale na druhou stranou je neskutečně temná, protože víte co ten člověk opravdu chce. Konec je trochu uspěchaný, možná Chaplin nevěděl, jak předat poselství, tak to trochu odfláknul... V dnešní době by takovýto film asi nemohl vzniknout, všichni by si přišli uražení, že si někdo dělá srandu z němců, němčiny, italů atd. Proč to dříve šlo a teď to nejde? Celkové hodnocení: Filirovaný Flap Steak s hříbkovou omáčkou, pečené brambory Pozn. 1: Hitler tento film mohl vidět. Zajímala by mě jeho reakce. Pozn. 2: Gotswim udělal remix písničky C418 - Post Success Depression, kde použil závěrečnou řeč diktátora: https://goo.gl/SfSW8E