orkadimenza: Komentáře

Komentáře 6

Od nejnovějších

Divoké historky (2014)
1. 10. 2019
9
Představujete si často při konfliktu s jinou osobou, jak by mohly dopadnout ty nejhorší scénáře? Co by se stalo, kdybyste se pořádně nasrali a vypudili všechen vztek a zlobu vůči tomu druhému? Pokud ano, tenhle film je určený přímo pro vás! Španělské Divoké historky (zde je český distribuční název opravdu na místě) převádí na filmové plátno pocity, které alespoň jednou za život zažil každý z nás. Pomsta, ukřivdění, pocit ublížení, nespravedlnost. A narozdíl od jiných filmů, kde je několik dějových linií, které jsou něčím spojené, zde funguje výborně každá historka samostatně. Po nejslabší předposlední historce jsem si nebyl jist svým hodnocením, ale závěrečná svatba výsledný dojem vystřelila opět nahoru a už teď cítím, že se mi vryla hluboko do paměti. Po době zase filmový zážitek, u kterého jsem nedýchal, smál se a zarputile fandil některým postavám. Bravo!
Zakázané ovoce (1998)
1. 10. 2019
8
Tak tohle Zakázané ovoce mi opravdu zachutnalo. Při slovním spojení "krimi komedie" si většinou představím nějakou nenáročnou podívanou ideální k večeru po práci a žádný velký trhák. Víceméně se tahle prognóza vyplnila, ale zato jsem vůbec nečekal, jak mě film do sebe neskutečně vtáhne. George Clooney je zde ve své nejlepší formě, své postavě přidává neuvěřitelný charakter (popravdě jsem dodnes moc nechápal, co na něm všechny ty bulváry vidí, ale zde zapůsobil) a Jennifer Lopez je fakt k sežrání. Takže od skvělé zvládnuté scény v kufru auta, kdy mezi nimi proběhla první "jiskra", jsem příběh hltal a čekal jak to celé dopadne. Solidní přidanou hodnotu tomu přidal i Don Cheadle, jehož jsem pro mě nezvykle viděl v roli záporáka, ale všichni (nemohu nezmínit režiséra Soderbergha) to zvládli skvěle a já se velmi dobře bavil (hlavně ta černokomedijní vsuvka při střelbě na schodech). Závěrečná scéna se Samuelem L. Jacksonem byla už jen třešničkou na dortu.
Rocketman (2019)
1. 10. 2019
6
Na začátku se to rozjíždí velmi solidně. Sledovat, jak malý/mladý Elton raketově stoupá vzhůru ze specifických rodinných poměrů, je radost sama. První dojem na konzervatoři, první vystoupení, první vyprodaný koncert a už to jede jako po másle. Bohužel stejně jako se zasekne Eltonova kariéra v problémech s drogami i osobních starostech, se zasekne jak dějová, tak hudební linka. Zejména po té hudební stránce už jsem od poloviny snímku nerozlišoval jednotlivé písně a přišly mi "na jedno brdo", nemluvě o fantasmagorických kostýmech a výstupech během zpívané části. Další průběh byl už z mého pohledu doslova jen odkoukán, ke gradaci závěru nedošlo a momentálně, pár měsíců po zhlédnutí, mám v hlavě z Rocketmana (scénáře i soundtracku) mnohem méně, než například z o tři roky staršího Největšího showmana (o La La Landu či Bohemian Rhapsody nemluvě). Zkrátka navázání na úspěšnou šňůru hudebních filmů v posledních třech letech nevyšlo úplně podle představ, ale myslím, že pro fanoušky Eltona se rozhodně nejedná o zbytečné dílo.
Tlumočnice (2005)
14. 5. 2019
8
Poté co jsem viděl všemi vynášené do nebes Vzpomínky na Afriku jsem se rozhodl, že si od velkých očekávání od Pollackových filmů budu raději držet odstup. Ve svém posledním filmu mě ale Sydney velmi mile překvapil a pobídl mne, abych jeho milníkům v režijní kariéře přeci jen věnoval krapet více pozornosti. Stejně jako tomu chodí v jiných filmech a v životě, i zde odstartovala řadu událostí jedna velmi malá drobnost. Zaslechnutí šepotu. A až jsem se divil, jak dlouhá a zajímavá ta řada byla. Svým námětem kontroverzního prezidenta při důležitém proslovu ohroženého atentátem mi snímek evokoval dříve viděný Úhel pohledu, postupem času jsem ale přicházel na fakt, že Tlumočnice je v celkovém ohledu sice méně akční, zato neubírá na spádu a je propracovanější. Ve druhé polovině začíná být už těch smyček mezi postavami moc, díky tomu se ale divák nutí být při sledování filmu pozornější. Pohlcení do děje pomáhá fakt, že napětí by se dalo krájet (zejména při scéně autobusu 133), ale v neposlední řadě známé tváře v hlavních rolích. Zpočátku zaskočená šedá myška v koutě Nicole Kidman a přesvědčivý Sean Penn tvoří solidní tandem a tak se z Tlumočnice stává velmi kvalitní film, který obdivuhodně postrádá veškerá klišé a hraní na city, zato mu nechybí pár seberozvojových myšlenek.
Taare Zameen Par (2007)
14. 5. 2019
9
Po době jsem zavítal do vln Bollywoodu a jsem samým nadšením bez sebe. A opět to byl Aaamir Khan, kdo ve mně zanechal velmi emotivní zážitek z tohoto jedinečného filmu. První polovina je sice slabší, ale důležitá, protože se zde seznamujeme s hlavní postavou Ishaana a jeho problémy ve škole a celkově v životě. Jakmile na scénu přijde Aamir Khan, film je náhle o dvě třídy výš a hned hýbe s divákem a jeho emocemi. Nebudu popírat, že film útočí na city, ale i bez těchto útoků v sobě nese velké poselství. "Every child is special." Tohle bych doporučil jako zhlédnutí všem rodičům. A nejen těm, kteří mají třeba postižené dítě. Je totiž důležité nebránit dětem, aby se rozvíjeli v tom, v čem jsou jedineční, ale hlavně nepřehlížet. Dialog s rodiči je jednou z nejlepších scén, jaké jsem v poslední době ve filmu viděl. Závěr je krásný, dojemný, ale když si člověk uvědomí jak poutavě lze zfilmovat takhle zdánlivě obyčejný příběh, zůstane místo jen pro potlesk vestoje.
Roma (2018)
14. 5. 2019
6.5
Když promítač v Bio Oku uváděl Romu jako barvitý film, bylo zřejmé, že nemá na mysli jasný oxymorón, ale spíše rozmanitost snímku a celého prostředí, ve kterém se odehrává. Že je charakteristika Romy jako "Cuarónova nejosobnějšího projektu" výstižná, je zřejmé již od prvních minut, ačkoliv působí nevýrazně a nenuceně. Je to dáno velmi silnou autentičností, která je podle mě nejsilnější zbraní celého filmu. Spolu s autentičností a snahou o zachycení nuzných poměrů života běžného Mexičana ale přichází nuda a stopáž (i přestože není zas tak dlouhá) ubíhá poměrně pomalu. Uznávám, že pro Cuaróna a spoustu dalších (nejen Mexičanů) může jít o jedinečné zachycení jejich všedního, přesto v některých detailech šokujícího bytí, ale pro mne jako filmového diváka nebyl snímek nějak zvlášť obohacující. Netvrdím, že byl zbytečný a v ničem mne nepoučil, ale uznejte, ani čtyřhodinovým záběrům z války byste nedali plný počet hvězd, i kdyby byly sebevíc autentické. Největším boj (kromě hodinek) pro mě nastal v předposlední čtvrthodině, kde jsem si nervozitou z té nepříjemné sekvence záběrů málem ukousal celou ruku. Tahle pasáž se do mě zapsala nejvýrazněji, zbytek filmu však bude spíš vzpomínka na autentické, ale velmi pomalu ubíhající černobílé záběry. S čistým svědomím tak mohu prohlásit, že jsem nakonec rád za hlavního Oscara pro Zelenou knihu.

Novinky na Kinoboxu

Filmy25. 4. 2024

Kvíz: Jak moc znáte hvězdu Bridget Jones? Otestuje si znalosti o herečce Renée Zellweger

VOD25. 4. 2024

Kontroverzní dílo, které zakazovali hrát. Satira o Andreji Babišovi je nyní online

Recenze25. 4. 2024

Lesní vrah je důmyslně vyprázdněným pohledem do hlavy osamělých střelců. Potřebujeme ho?