Tomas_313
Komentáře

prvni predchozi 1 2 3 4 dalsi posledni
  • 85%
    1
    0
    23. 8. 2016
    Kung Fury (2015)

    Akční nářez koncentrovaný do půlhodinové smršti naprosté euforie. Pestrobarevná kamera, skvělý hudební podtext, triviální, leč trefný scénář. To vše napomáhá perfektní atmosféře zlatých osmdesátek a zároveň koresponduje s bojovými scénami, jenž svou důmyslnou originalitou a očividnou inspirací u klasických bojových her dovedou k úžasu nejednoho videoherního nadšence. Pocta a současně parodie na léta osmdesátá plná ikonických odkazů, citací, akčních sekvencí s minimem střihu a s akurátní dobou, která tvůrcům dovoluje dostatečně se "vyřádit" a zároveň diváka nezahltit. 85%

  • 60%
    2
    0
    15. 7. 2016

    Lesklé kapky potu stékající po kamenných břišních svalech nového Tarzana, jenž se houpe v přenádherných scenériích africké džungle, nestárnoucí bůh Samuel L. Jackson a jeho trefný humor, kupa naolejovaných, steroidově poháněných domorodců a více než sympatická Jane v podání Margot Robbie. A to je asi vše pozitivního. Jinak je to nesourodý paskvil bez jediné silné stránky. Zběsilý střih okamžitě zadupávající jakékoliv snahy o údernou akci, nestálé tempo, tragické CGI opičky a rozhodnutí režiséra Davida Yatese nedat Alexandru Skarsgårdu ani pramalou šanci na projevení hereckého talentu, místo čehož ho po celý film ponechal ve strnulém výrazu nadrženého alfa samce. 60%

  • 80%
    2
    0
    15. 7. 2016

    Audiovizuální rozkoš s prvoplánovitě sestaveným příběhem, který účelově zabírá na většinové publikum. Rozumně předložený fantazijní svět s minimem ras a nestvůr dává dostatek materiálu dalším pokračováním a zároveň komfortně zapojuje všechny divácké kasty do složitého světa dnes již legendární hry. Warcraft oplývá dokonalou animací a tak jsou katastrofální výběr herců a příšerné dialogy snesitelné, jelikož tvůrci jasně využívají své největší dominanty - tedy CGI. Povedená fantasy poháněná vrcholem soudobé animace, která svým výtečným načasováním a strategicky velice povedeným startem představuje dalšího masivního konkurenta blockbusterům od Marvelu. 80%

  • 55%
    1
    0
    14. 7. 2016

    Úspěch prvního dílu tkvěl ve výborném castingu, vražedném tempu s konstantní kvalitou a především v sympatickém a zábavném prezentování podfuků, což společně vytvořilo téměř perfektní podívanou s několika nelogičnostmi, které ale divák s radostí přehlédl. Pokračování nastupuje s ještě zběsilejším tempem, opět se skvělou kamerou a trefnou hudební kompozicí, bohužel ostatní aspekty úspěchu se do dalšího dílu nepřenesly. Podfukáři 2 se vrací se starou partou s menší obměnou v podobě Lizzy Caplan, jenž se vší bravurností nahradila Islu Fisherovou. Další novou tváří je Daniel Radcliffe, jehož prázdná postava v neoriginálním podání bez špetky charismatu dodává na pravdě všem hnidopichům, jenž Radcliffovi předpovídali nezdárnou budoucnost a věčné zaškatulkování do role Harryho Pottera. Kromě postavy Radcliffa byli zprzněny i samotní čtyři jezdci, kteří se povětšinou projevují jako infantilní parta naivních zlodějíčků, na konci se nám však představí vševědoucí mistři iluze předvídající budoucnost lépe než Gasparov. Postava Marka Ruffala ztrácí své kouzlo a režisér Jon M. Chu ji kompletně přetvořil na nezajímavou loutku bez níž by byl druhý díl stravitelnější. Kromě charakterových pozměnění postav se tvůrci rozhodli proplést příběh se zvláštní, prvoplánovou mytologií, jenž otevírá prostor pro další pokračování, ale zároveň svou pochybnou výstavbou láme vaz sebemenším pokusům o důstojný snímek. Podfukářům zásadně chybí překvapivé kouzlo, odlehčenost a nenucenost, tedy prvky, které stály za více než kladným přijetím předchozího dílu, jenž se stal překvapivým hitem roku 2013. Násilně se snaží napodobit nenapodobitelné, prohlubují chyby minulé a vystavují příběh na nesmyslné struktuře. 55%

  • 75%
    3
    0
    13. 7. 2016

    Depresivní, oduševnělá introspekce Olgy Hepnarové bez Olgy Hepnarové. Absence myšlenkových pochodů prügelknaba Olgy je pochopitelná, zřejmě i rozumná vzhledem k věrohodnosti filmu, bohužel bez nich závěrečný akt pomsty působí neopodstatněně, takřka bezdůvodně a chybí konečný zvrat dovršující trýznění Olgy, jenž odsoudí kritickou, ne však sebekritickou společnost k drastickému rozsudku. Většina vyvstávajících otázek je zodpovězena, ke ztotožnění s hlavní aktérkou však nedojde, jelikož se snímek nezaobírá jejími životními útrapami, spíše přibližuje nekonečnou úzkost, beznaděj a bezvýslednost dané situace úzce spjaté se společenským vyhnanstvím, jehož kořeny nám však zůstaly upozaděny. Již zmiňované výtky jsou dle mého názoru dány nedostatkem informací o reálných skutečnostech ze života Olgy a z tohoto důvodu se filmaři rozhodli pro realističtější formu vyprávění namísto příběhu spleteného domněnkami. Na závěr je třeba zmínit nadějnou polskou herečku Michalinu Olszańskou, jež svým bezprostředním výkonem plným nahoty, uzavřenosti, agonie, ale také odvahy a smyslnosti napomohla k vytvoření dalšího zapamatovatelného díla z české kinematografie, která v posledních letech dokazuje, že Češi oplývají kromě vytříbeného smyslu pro humor také notnou dávkou bolestného smutku potřebného pro natočení takto zdařilého dramatu. 75%

  • 90%
    1
    0
    10. 6. 2016
    Sedm (1995)

    7 smrtelných hříchů zasazených do temné metropole 20. století, kde je hřešení neodmyslitelnou součástí každodenního života. Depresivní atmosféra se sápe z každého záběru, napomáhají detaily jako věčně potemnělé prostory, nepřestávající déšť a explicitní záběry na zohavená těla. Největší vinu na všudypřítomné ponurosti ale nese geniální scénář, jenž udržuje konstantní tempo a nedovoluje divákovi odtrhnout se. Výbušný Brad Pitt a rozvážný Morgan Freeman předvádějí vrcholné performance. Jejich spolupráce vyobrazuje kontrast mezi 2 generacemi - mládí proti stáří, nadhled proti zabřednutí, konzervatismus proti novátorství, naivita proti zkušenostem a mnoho dalších. Postavy ale nejsou černobílé, vzájemně se obohacují, doplňují a jejich vztah se neustále vyvíjí. Asistuje půvabná Gwyneth Palthrow, protiklad zkaženého světa. Hereckou smetánku doplňuje Kevin Spacey, jehož fanatická preciznost a chladnokrevný poklid nabízí zážitek časově miniaturní, leč megalomansky hrůzný. Příběh odkazuje na boží mocnost, bezejmenné, hnijící město ale představuje ateistické místo bez naděje a pokání. Po všech stránkách mrazivé veledílo, pochvalné superlativy však míří především režiséru a zmíněnému hereckému kvartetu. Bezkonkurenční. Nepřekonatelné. Nenapodobitelné. 95%

  • 80%
    3
    0
    10. 6. 2016
    127 hodin (2010)

    Filmově nablýskaný a extrémně povedený snímek plný opravdových emocí a napětí, bohužel se značnou absencí pomyslného "chytnutí za srdíčko". Kdyby byl film klidně o hodině kratší, nic by se asi nestalo a nebýt famózní scény amputace, asi bych si pořádně z filmu nic moc nepamatoval. Přesto tyto negativní skvrny zastíní geniální audiovizuální dojem, drama, nervy, úžasná kamera, uvěřitelný herecký výkon a skvěle vyprávěný děj pomocí malé Aronovy kamery. Danny Boyle tedy rozhodně nezklamal, předvedl zase něco úplně jiného (a částečně nového), za co mu patří velké dík, stejně tak za angažování Jamese Franca, v jehož podání byl film zase o kus skutečnější. A narozdíl od vítězství v hlavní kategorii Oscarů pro Milionáře z chatrče, 127 hodin bych kamerové prvenství z celého srdce přál. 80%

  • 70%
    1
    0
    10. 6. 2016
    Podfukáři (2013)

    Leterrier je mistr formy, ksichtu a efektu. Celý film šlape jako švýcarské hodiny, ani vteřinu se nenudíte, herci sice samozřejmě bez vývojů postav, ale v kýžených plochých polohách lepší být nemohli (Harrelson s Ruffalem těžkotonážní klasa). Na konci ale zjistíte, kolik ten scénář vlastně děr má, kolik toho v něm bylo jen na efekt a politujete, kolik toho zůstalo nevyužito. Spousta skvělých kouzel, scén, špeků i triků jednoduše kazí klišodiní a křečovitý závěr (rozuměj i vývoj v posledních deseti minutách)). Ten na mě působil jak vynucená pěst na oko. Trailer sliboval více. 70%

  • 80%
    1
    0
    5. 6. 2016
    Iron Man (2008)

    Počátek a v mnoha ohledech také vrchol komiksových adaptací především díky nezaměnitelnému králi charismatu a sex-appealu Robertovi Downeymu Jr., který tímto dílem famózně převedl komiksového génia na filmová plátna a svým proslulým hereckým výkonem se navěky zapsal do povědomí většiny obyvatel planety Země jako ten, co hraje Iron Mana. Skvělý casting, zábavná, nenucená akce, padnoucí hudba a R. Downey Jr. hrající sama sebe v železném, křiklavém obleku. 80%

  • 50%
    4
    0
    5. 6. 2016

    Po shlédnutí tohoto filmu historikové nepřetržitě zvrací, náročnější diváci s rozevřenými ústy rozhořčeně hledí na plátna/obrazovky, zavrhují českou kinematografii a Renče posílají do pekel. A já, prostý to člověk milující filmy? Já jsem se chvílemi i bavil, když se mi občasně podařilo oprostit od jakýchkoliv faktů a nevyvratitelných pravd, které se Renč bez okolků snaží vyvrátit. Po stránce vizuální nádhera, herecké výkony jsou ale podprůměrné, často dokonce neúmyslně směšné, scénář tragický a přívlastek životopisný bych nahradil slovy sci-fi pohádka nevídaných rozměrů. Renč si s námi zase jednou vytřel p*del. 50%

  • 85%
    2
    0
    5. 6. 2016

    Jsem vášnivým čtenářem kresleného porna s ušlechtilým názvem komiks a nový Captain America všechny mé prazvláštní choutky ukojil. Bratři Anthony a Joe Russo prokázali své kvality a s nelehkým úkolem se popasovali na výbornou. Svižný, plynulý příběh propojující podstatnou příběhovou linii a údernou akci má hlubší význam a závažný dopad na hlavní představitele, což je u Marvelu velice přínosná novinka. Velké množství postav se překvapivě stává pozitivem a všichni jsou nenásilně zakomponováni do příběhu a dostanou možnost předvést své vlohy a uspokojit skalní fanoušky. Akce se stejně jako u předchozího dílu soustředí na kontaktní, pěstní souboje s propracovanou choreografií umocněné skvělou kamerou a přiměřeným střihem. V porovnání s oběma díly Avengers je Občanská válka mnohem komplexnější, vážnější, emocionálně bohatší a rozumněji zpracovaná akční "rubačka", která se zarytě nesnaží zavděčit se za každou cenu. 85%

  • 55%
    1
    0
    19. 5. 2016

    Samotný otec mutantů Bryan Singer se rozhodl vypreparovat svá zmutovaná děcka ( a také fanoušky ) vibrujícím análním kolíkem, ze kterého při zásunu vyjedou tři adamantiové drápy. Tak nějak bych popsal své takřka tříhodinové utrpení při sledování nejnovějších X-menů s podtitulem Apokalypsa. Všechny úspěšné prvky, jenž definovali dnes již kultovní sérii, byly nahrazeny a vznikl tak nesourodý paskvil bez jediné silné stránky. Místo propracovaných, detailně vykreslených ( na poměry komiksové adaptace ) charakterů a problematických vztahů mezi samotnými členy týmu je nám tentokráte naporcován přehršel nevyužitých, plochých postav, jejichž množství je natolik vysoké, že jednoduše nemohou získat potřebný prostor jak na bojišti, tak mimo něj a především díky tomu působí nezajímavě a jejich pohnutky, často nevysvětlené, jsou nám naprosto ukradené. Místo kontaktních soubojů s minimálním využitím CGI se tvůrci ubrali opačným směrem a finální bitva s Apocalypsem se tak stává nezáživným pohledem na témeř nehybný souboj hlavních propagátorů proti záporákovi, ve kterém se všichni intenzivně šklebí a animace dotváří scenérii plnou létajícího bordelu, silového pole, ohně a rudých paprsků. Nejzábavnější pasáží je ( opět ) akční dvouminutovka s rychlonožkou Quicksilverem, která je sice vystavěná na totožných principech jako v předchozím díle, ale i přesto znovu pozvedává kvalitu snímku úspěšným propojením humoru, akce a skvělé hudby. Primitivní, mnohokrát vyřčený příběh s žalostným scénářem, nevýraznými osobnostmi s nejasnými cíli v podobě přehnaně upjatých teenagerů, z nichž většina dostane více prostoru k prezentování sebe sama při propagandě bonbónů či rychlejšího internetu, se samoúčelnou CGI akcí nutně potřebující klasické, syrové, kontaktní souboje, o které se tentokrát nepostará ani prořídlý Wolverine se svou nudnou, zběsile sestříhanou cameo rolí a režisér, kterému došel dech a nápady spojené s gradujícím příběhem a nápaditými vztahovými vzorci ( především mezi Magnetem a profesorem ), které sérii dodávali potřebnou jedinečnost v dnes již mainstreamovém světě komiksových adaptací. Všechno a nic. Ale spíše nic. 55%

  • 80%
    2
    0
    16. 5. 2016

    Velkolepé dílo o člověku hnaném silou krevní msty a neustávající nenávistí, kterého nekonečná touha žít spasila před jistou smrtí. Příběh se soustředí na vykreslení nezlomné vůle zlomeného člověka, který vede fyzický, ale především duševní souboj, při kterém se potácí na hranici mezi životem a smrtí v neskonale krásné, leč neúprosně drsné přírodě. Tomuto dramatickému příběhu ale chybí záživnější děj a plynulejší tempo a nejvíce tím trpí prostřední úsek filmu. Nutno poznamenat, že dnes již legendární scéna s medvědem je opravdu drásající a mrazivě realistická a takovýchto nezapomenutelných scén probíhajících v extrémně drsných podmínkách je hned několik. Všechno to trýznění je umocněno skvělou kamerou, která napomáhá i znamenité úvodní bitevní scéně natočené dlouhým záběrem bez zbytečného střihu. Herci podávají solidní výkony a Leo dominuje kontinuálně bolestivým a zmučeným výrazem, přesto jsem přesvědčen, že měl i role, za které by si tak tíženou sošku zasloužil více. V mnoha ohledech filmový skvost, bohužel ale chybí zásadní dějová linie, která by nahradila hodinový pohled na Lea, jak se slintající plazí lesem. 80%

  • 90%
    2
    0
    15. 5. 2016

    Precizní dávka zvrhlosti a krutosti, která se od ostatních podobně drastických thrillerů odlišuje svou krutou realističností a naprostou bezvýchodností. Již od začátku se buduje mrazivá atmosféra nutící diváka stále očekávat nějakou zvrácenost, ale i přesto sledující naivně doufá, že ti dva slušně vyhlížející chlapci budou opravdu tak milý, jak zprvu vypadají. Ale oni nejsou. A svou znuděnost si vybíjí velice originálně, protože vědí, že je potřeba se bavit, nejlépe s celou rodinou. Režisér skvěle přibližuje a zároveň kritizuje nesmyslnou a bezdůvodnou brutalitu naší zhýralé společnosti. Mimo jiné se "opírá" i o diváka, který znechuceně sleduje všemožné zvrácené hry, ale když kamera zkoprní a upře přihlížejícímu pohled na zvrhlé a brutální scény, diváka to trochu mrzí a přeci jen by se chtěl také "pokochat". Dokonce i dosti propírané záběry na mladé tyrany, kteří lišácky hledí do kamery a promlouvají k obecenstvu, perfektně zapadají do téhle sadistické podívané a připomínají, že i vy jste její součástí. Herecké výkony všech zúčastněných jsou velice vydařené, především Michael Pitt "válí jako nikdy". Geniální, povýšenecké a nekompromisní dílo s ďábelským režisérem. 90%

  • 90%
    1
    0
    1. 5. 2016
    Pot a krev (2013)

    Marky Mark v nejlepší formě, Dwayne "Hora" Johnson, Ed Harris, Tony Shalhoub a.k.a přítel Monk a mnoho dalších jmen, které v čele s Míšou Bayem vytvořili skvělou parodii na klasický americký sen v podání geni(t)álních steroidových vypatlanců alias vrcholů tělesné dokonalosti. Celé je to jeden velký prvoplánový vtip cíleně mířený na všechno, co je Americe tak blízké - obezita, afroameričani, křesťanství, fitness, gayové a honba za americkým snem, který si přeci zaslouží každý americký "pracant"s bujnou fantazií a přehnaně velkým sebevědomím získaným díky dlouholeté snaze rodičů vštípit dítěti, že on je středem vesmíru a může si dělat ku*va cokoliv, co se mu zamane. Je až k nevíře, jak režisér známý především díky své schopnosti "hňácat"akční filmy jako na běžícím pase, dokázal vytvořit natolik zábavný film se svižným tempem a s minimálním prvkem akce. Na druhou stranu je ve filmu značně zřetelný Bayův rukopis - působivá kamera, zpomalené záběry, skvělý střih a to vše doplněné o skvěle padnoucí "gangsta" hudbu Stevea Jablonskeho. Nutno zmínit, že milovníci komplikovaného inteligentního humoru, kteří zabředle nenávidí pohled na "tupé" násilí a primitivní, kýčovité vtipy, nebo naopak egoističtí kulturisti zdegenerovaní steroidy a pohledem na svá vlastní "mužná" těla květnatě a poeticky využívající svoji bohatou slovní zásobu a složitý syntax jako např: P*čo, vole, budeš tady cvičit ještě , ku*va ?", budou náramně pobouřeni a během prvních 10 minut odpadnou. Pokud jste ale divák se špetkou pochopení pro nadsázku a víte, co můžete očekávat, náramně si to užijete. Pro lepší popis tohoto díla využiji citát samotného režiséra: "Nepřišel jsem léčit rakovinu, ale bavit lidi." A o tom to celé je. Tenhle film překypuje možná laciným, ale přesto vysoce návykovým humorem, který je prezentován svalovci, jenž parodují jiné svalovce a očividně je to vyloženě baví. Navíc celý koncept přichází s něčím poměrně novým, neokoukaným, i přesto, že se tvůrci nechávají inspirovat Bayovými staršími filmy. Pain and Gain rozhodně nepůsobí jako soubor vykradených scén v novém, dražším kabátku, ale spíše jako snímek využívající předchozí úspěchy a zkušenosti a k tomu přidává originalitu a nové ( šílené ) nápady. Je to šíleně bláznivá, vtipná a především zábavná jízda natočená podle již ne tolik vtipné reality, která má s tímto příběhem pramálo společného, možná pouze stupiditu hlavních propagátorů. Bay mě po dlouhé době zase jednou ohromil, skláním svůj pomyslný klobouk a hltám plnými doušky. 90%

  • 95%
    1
    0
    19. 4. 2016
    Room (2015)

    Po dlouhé době jsem vyrazil na film bez přečtení si recenzí a shlédnutí traileru, neovlivněn okolím jsem vstoupil do kinosálu a čekal, co přijde. Po několika minutách jsem byl ochromen. Nikdy jsem během filmu nezažil tak hluboký a silný emoční zážitek. Drama pojednává o matce a synovi, kteří jsou společně uvězněni v pokoji, jenž je pro chlapce domovem a jedinou realitou, ale pro matku celou. Na příběhu je mimo jiné zajímavý fakt, že tam, kde většina žánrově podobných snímků končí, Room teprve začíná. Přibližně v polovině filmu dojde k útěku obou hlavních představitelů, ale místo dojemného konce děj pokračuje a soustředí se na traumata spojená s přechodem z izolovaného světa čtyř zdí do rozlehlého, nového světa. Forma vyprávění je výjimečná tím, že místo intenzivního předkládání explicitních hrůzností je příběh vyprávěn poměrně poklidným způsobem bez zacházení do drastičtějších detailů, ale přesto je divák pohlcen a s napětím sleduje psychologickou analýzu obou hrdinů a velice povedené vyjádření pohledu na svět z dětské perspektivy. K tomu jedinečná Brie Larson a Jacob Tremblay, na jejichž skvělém ztvárnění je celý tento skvost založen. Působivé. Mrazivé. Přelomové. Znepokojivé. 95%

  • 40%
    1
    0
    19. 4. 2016

    Slušně řečeno, je to hrozná ptákovina. Třetí díl postpubertální pseudo - hororové série nepřináší nic nového, celá kompozice je naprosto identická jako v minulých dílech - prvotní pohroma a následovné systematické vraždění přeživších, kteří si i přes stálé upozorňování hlavních hrdinů nechtějí nechat připustit, že smrt se nedá tak lehko oklamat. Herecké výkony jsou vzhledem k danému žánru průměrné až na hlavní dvojici hrdinů v podobě Mary Elizabeth Winstead a Ryana Merrimena, kteří herecky vyčnívají. Co se týče samotné charakteristiky postav, je skupinka puberťáků tvořená klasickými příklady středoškolských sort - nabuzený kulturista, nablblé fifleny ověnčené velkými vnady, úchylný podivín a emo vědátor ( dobře, tohle není úplně typické ). Hlavním faktorem úspěchu pro celou sérii jsou složitá úmrtí povětšinou spojená s nakumulováním malých chybiček, které vyplynou v dlouho očekávanou, leč překvapivou smrt. Všechny ostatní scény jsou vlastně zbytečné, pro diváka extrémně nezáživné a vyplněné debilním scénářem i na poměry hororu pro teenagery. V porovnání s prvním dílem se moment překvapení vytrácí a samotná úmrtí jsou spíše groteskní. Vlastně bych chtěl zažádat o pozměnění žánru z hororu / thrilleru na bravurní komedii, protože některé scény jsou natolik přihlouplé, že jsem se často místo hysterického strachování o bandu puberťáků řechtal nad jejich tragickými osudy. 40%

  • 50%
    1
    0
    17. 4. 2016
    13 (2010)

    Dnes si povíme pohádku o tom, jak se jeden nenasytný rejža jménem Géla "Bublanina" pokusil ze své úspěšné režijní prvotiny vytřískat ještě víc a celé to drama poskládal ještě jednou, tentokrát barevně a s profláklejšími herci. Originál jsem bohužel zatím nestihl shlédnout a tak mě z traileru okamžitě zaujal vcelku jednoduchý, ale účelný a chytlavý nápad s ruskou ruletou, k tomu více než zajímavá skladba herců a nervy drásající atmosféra během té zvrhlé hry. První půlhodinka je poklidná, uspávající a extrémně nezáživná, a když o tom přemýšlím, tak i zbytek filmu je na tom velice podobně. Po nudném začátku sice tempo rapidně graduje díky drastické hře, kterou vede správně vyšinutý Michael Shannon, ale po chvíli je i samotná hra nudná a stereotypní, také díky naprosté absenci jakékoliv snahy vykreslit bídný stav a pocity všech zúčastněných, jejichž myšlenky se ubírají k jedinému cíli - přežít. Herecká esa v podobě Mickeyho Rourka a Raye Winstona nedostávají takřka žádnou možnost projevit své kvality, naopak milým překvapením je Sam Riley. Věřím, že originál může být brilantním dílem, ale remake se nepovedl. Hlavním důvodem tohoto nezdaru je nedostatečná snaha navodit tu ponurou, temnou atmosféru, kterou jsem tak naivně očekával po shlédnutí traileru. Vždyť to by měl být přeci hlavní cíl, donutit diváka, aby s propoceným tričkem a hnědě zabarvenými trenýrky soustředěně hleděl na obrazovku, kde vidí dlouhý záběr na žárovku, která se náhle rozsvítí a divák si okamžitě kontroluje zátylek, jestli také něco neschytal. Těchto pocitů jsem se nedočkal, jenom jsem se slzami v očích tupě zíral na marnotratné, zbytečné dílo s nevyužitým potenciálem. 50%

  • 55%
    2
    0
    9. 4. 2016
    Iron Man 3 (2013)

    Vrcholem série o železném muži je detailní psychologický rozbor Iron-Manovy pochroumané dušičky. Po událostech v New Yorku, tedy po prvních Avengers, je Tony Stark psychicky na dně, nemůže spát a tak pokračuje ve své úchylné posedlosti a vytváří stále nové zbroje. Protože se od prvního dílu hodně změnilo a Tony už není tím arogantním, egoistickým milionářem, kterému jde pouze o vlastní zájmy, ale je lepším a ušlechtilejším člověkem, což ho zaslouženě hřeje na jeho polo-mechanickém srdíčku, je potřeba nového záporáka hledat v dobách, kdy ještě nebyl tak přehnaně heroický. Výsledkem je přetransformování ze slizkého, kulhajícího, koktajícího retarda do perverzního, úchylného a nanejvýš nesympatického idiota, jehož zrod je stejně primitivní a debilní jako on sám. Svižná akce z předchozích dílů je pryč, místo toho je na konci představena celá plejáda kovových popelnic a finální souboj je postaven na principu čím více, tím lépe. Pro napjaté fanoušky Iron-Mana několikaminutový euforický orgasmus, pro zbytek lidí nudná a přeplácaná scenérie létajících, blikajících plechovek. Zbytek akčních scén se naopak snaží vyobrazit Starkovy schopnosti bez kovového obleku a tak pobíhá a udolává nepřátele za pomoci vybuchujících vánočních koulí a improvizované pistole střílející hřebíky, což je sice úsměvné, ale nic víc. Ani scénář hodnocení nezlepší, naopak zhorší a jedinými klady jsou ikonický Robert Downey Jr., krásná Gwyneth Palthrow, příjemná hudba Briana Tylera a již tradičně skvělá titulková scéna na samém závěru. Místo pompézního vyvrcholení povedené série Shane Black natočil nepřesvědčivou ptákovinu postrádající úspěšné prvky ( akce, charismatický arcizloduch ) z minulých dílů. Blacku, styď se, tohle jsi po*ral. 55%

  • 85%
    0
    0
    9. 4. 2016
    Počátek (2010)

    Sen ve snu, originální, ale trošku předimenzované

  • 100%
    0
    0
    9. 4. 2016

    Úžasný Forman, nejlepší film své doby

  • 95%
    1
    0
    9. 4. 2016

    Nejoriginálnější a nejlepší zpracování komiksového příběhu

  • 65%
    2
    0
    1. 4. 2016

    Zack Snyder si vzal až příliš velké sousto. Délka filmu je sice více než 150 minut, ale i tak je to málo. Je zde přehršel scén a postav, které nedostávají dostatečný prostor a v ideálním světě by Snyder pro naplnění všech svých cílů potřeboval stopáž okolo 7 hodin. Možná je to dáno tím, že se DC usilovně snaží dohnat Marvel a tak místo trpělivého a pozvolného proplétání postav vypustí do jednoho filmu ohromné množství odkazů na něco, co se stalo nebo stane, přičemž komiksový fanoušek popustí své svěrače nadšením kdykoliv na něco podobného natrefí, zato obyčejný smrtelník tápe a z kina zaručeně odchází zmatený. Snyderův rukopis je zde znatelně znát, vše si dostatečně dlouho vychutnává a nešetří dlouhými a zpomalenými záběry. Bohužel tady na to není čas a důsledkem je nevyužití postav ( např.: skvělého Alfréda v podání Jeremyho Ironse ), zmatená kompozice a přímo debilní finální bitva. Nejlepší akci obstarává samotný temný rytíř, souboj Batmana a Supermana pouze tvoří předehru pro konečný souboj, kde se konečně vytvoří kooperace mezi již zmiňovanými a vyhublou Wonder Woman v podání Gal Gadot, o které mohu nanejvýš říct, že jí to sluší ( podrobnější hodnocení si nedovolím, protože je další z postav, která nedostala prostor ). Jenže místo nezapomenutelného vražedného souboje je nám naporcovaná krátká, nepřehledná bitva v hlavní roli se zeleným plátnem, ve které Batman pouze prchá před monstrem a Superman půlku boje leží na zemi a vyznává lásku Lois ( Amy Adams ). První hodina vláčně osvětluje události minulé a představuje postavy, v druhé části se začne konečně něco dít, ale jak již bylo zmíněno, vrchol je totálně zazděn. Bohužel ani poklidná část neuspokojí díky přehnaně velkému množství scén, které napomáhají celkovému pocitu zmatenosti a nejednotnosti filmu. Po vlně negativní kritiky mohu konečně zmínit i pozitiva a to především výraznou hudbu Hanse Zimmera, která zdůrazňuje ponurou atmosféru. Dalším kladem je také Ben Affleck v roli Batmana, který sice nedokáže konkurovat Christianu Baleovi, ale rozhodně nedělá ostudu. Kromě Batmana se ztvárnění podařilo již zmiňovanému Jeremymu Ironsovi ( Alfréd ) a také Jesse Eisenberg ( Lex Luthor ) byl díky svému osobitému výkonu přínosem. Henry Cavill ( Superman ) ukázal, že se umí i důležitě zamračit a podal průměrný, ale dostačující výkon. Zimmer a herci odvedli slušný kus práce, bohužel na kvalitní snímek to nestačí. Počkám si na eRkový sestřih, který slibuje 30 minut zábavy navíc a pevně doufám, že delší verze pomůže vytvořit ucelenější dílo, které uspokojí jak fanoušky akce, tak osoby komiksem nedotčené, které konečně pochopí všemožné souvislosti. 65%

  • 65%
    1
    1
    25. 3. 2016
    Marťan (2015)

    Po báječném Interstellaru přichází Ridley Scott se snahou vytvořit něco působivého, bohužel výsledek tomu neodpovídá. Rozhodně se nedá říct, že by Matt Damon předvedl špatný herecký výkon, pouze nedostal šanci vyjádřit ty správné emoce opuštěného astronauta toužícího vrátit se domů a proto po celý film působí strojově a nezajímavě. Co se týče děje, je to ještě horší. Hlavní hrdina se potýká s problémem, nějakým způsobem ho vyřeší a potom čeká, až se zase něco pokazí a znovu řeší. Není na tom nic překvapivého či dokonce zábavného. Ani samotný závěr nepřináší nic neočekávaného, naopak způsob provedení je poměrně překvapivý, bohužel v negativním směru. Hádám, že konec měl vyznít velkolepě, ale mně osobně to přišlo velkolepě vycucané z prstu. Na těch několik nereálných scén bych z radostí zapomněl, pokud by aspoň trochu zpříjemnily mé strádání, bohužel jediné, co mě pobavilo byly občasné tématické vtípky Damona a to na kladné hodnocení opravdu nestačí. Na závěr musím dodat, že jsem zřejmě očekával něco trochu serióznějšího, dospělejšího a dramatičtějšího, ale dočkal jsem se snímku úsměvného, pozitivního, dokonce i trochu pohádkového a i proto je zřejmě mé hodnocení tak kritické. 65%

  • 90%
    2
    0
    24. 3. 2016
    Rivalové (2013)

    Pro mě velice milé překvapení. Očekával jsem lehce nadprůměrné sportovní drama s lehce nadprůměrnými herci, kde bude potřeba přimhouřit očka nad notnou nereálností scén a hned na začátku jsem byl vyveden z omylu. Nad pravdivostí některých scén jsem sice opravdu párkrát váhal, ale je to vlastně naprosto nepodstatné, protože se tyto scény do filmu perfektně hodí a vytváří poslední střípky do téměř dokonalé skládačky. Oba hlavní představitelé značně překvapili a především Hemsworth prokázal, že kromě upocených svalů má v zásobě i jiné triky, jak oslovit diváka. Celý snímek je provázen nevýraznou, ale vhodnou hudbu, která příjemně doplňuje nabitou atmosféru. Málokdy se podaří tak brilantním způsobem propojit akci - tedy závody formulí (, na které je díky výtečné kameře a atmosféře radost se dívat ) a vykreslení hlavních postav. Děj stále odsýpá a i přesto, že je akce skvělá, není jí zbytečně moc a zůstává i místo pro příběhy rivalů a jejich vzájemný vztah. Oba hrdinové dostávají dostatek prostoru, žádný není upřednostňován či předhazován jako ten "správňák" a je velice jednoduché ztotožnit se s oběma hlavními postavami a naopak velice těžké najít si svého favorita. Pokud bych měl vypíchnout hlavní body úspěchu, tak zajisté zmíním: herecké výkony, atmosféra, akce a přiblížení hlavních postav - to vše dělá z tohoto snímku vrcholný triumf ve filmové branži. 90%

  • 80%
    1
    0
    24. 3. 2016

    Hodně dlouhých dialogů, pár zvratů a dokonce i zvratků - prostě klasická tarantinovka, kde člověk tak nějak očekává, že se stane přesný opak toho, co očekává. Tarantino se drží stylu, který mu vycházel a stále vychází, ale už to není tak nekonvenční a grandiózní jako v jeho předchozích filmech, přesto je to dobrý film, který nezklame, ale ani nenadchne. Hlavní silou je perfektní hudba nestárnoucího Morriconeho a i Samuel L. Jackson podává standardní výkon na který jsme od něj zvyklí. 80%

  • 85%
    1
    0
    24. 3. 2016

    Velice vydařené. Hlavní příběhová linie zde překvapivě nepatří Batmanovi, ale komisaři Gordonovi, což se ukazuje jako skvělý nápad, který přidává na originalitě, bez které by tento tolikrát vyřčený příběh nebyl tentokrát tak dobrý. Dále připočtěme temnou atmosféru doprovázející film od začátku do konce, více než slušnou animaci, přiměřenou délku (61 minut), zajímavé postavy (až na Catwoman, která zde nemá co dělat) a je z toho parádní příspěvek do netopýří filmografie. Dospělé, realistické, temné - prostě perfektně Batmanovské! 85%

  • 50%
    1
    0
    24. 3. 2016

    Film snažící se projevit jako vážné drama o lásce a ne jako bezduchá romantická slátanina, kterou lze sledovat pouze pod vlivem psychoaktivních látek a s potřebou psychicky týrat sebe sama. Musím uznat, že z části se mu to daří a určitým nevyjádřitelným způsobem se od těchto děl liší, na druhou stranu hrozné herecké výkony (především princezny Meriam), které u mě místo pláče způsobovali nezadržitelnou potřebu chechtat se nástrahám novodobého Romea a Julie alias muslimská princezna neznající myčku a vlastenecký cukrouš představující milovanou Ameriku, se usilovně snaží film zaškatulkovat do sekce filmů pod názvem: Jen na vlastní nebezpečí. Přesto nebudu skeptický a na závěr uznám, že na TV film tohoto žánru to ujde, pokud jste ale romantická žena držená despotickým manželem čekající na vytouženého osvoboditele, přimyslete si k mému hodnocení dalších 20, možná i 30 procent. 50%

  • 90%
    1
    0
    24. 3. 2016

    Vtipné, nápadité, pošahané a nadmíru sympatické. Vlastně už jsem dlouho neviděl něco tak ulítlého, ale zároveň tak nakažlivého. Ramona (Mary Elizabeth Winstead) vypadá lépe než v reálu a hlavní hrdina se svým dokonale přiblblým výrazem dostává film do úplně jiných rozměrů. Perfektní vizualizace a přeskakování ze scény do scény dodává filmu ten správný komiksový podtext, který se k téhle fantasmagorii (míněno pouze v dobrém) naprosto hodí, kamera a hudba také bravurní, takže až na pomalejší rozjezd, který je ale brzy vykompenzován, je to prvotřídní akční komedie určená především pro ten zbytek náctiletých, kteří se zrovna neuspokojují nad 50 odstíny čehosi nebo nad upírsko - vlkodlačí ságou (bohužel, Underworld to není). Podle mého jasných 90% procent, tohle se každý den nevidí.

  • 75%
    2
    0
    24. 3. 2016

    Pěkný snímeček s dobrou partičkou herců. Není to oslňující (až na vypracované tělo Pitta), ale dostatečně uspokojivé. První polovina je poutavá, vtáhne do děje, ukáže trochu realističtější a drsnější pohled na tento konflikt a jenom necita by nesoucítil s tím chudáčkem Loganem Lermanem, který se převtělil z pubertálního poloboha na citlivého vojína s dobrým srdcem, který to ve válce má "nečekaně" obtížné. I scéna odehrávající se v bytě německých krasavic se do filmu náramně hodí, dokonce je jednou z nejlepších. Do té doby skvělé, vyčkávám na vrchol, abych zde pak mohl vítězoslavně přifařit filmu pět hvězd, ale ono se to najednou transformuje do trochu jiného kabátku a já se nestíhám divit. Po tom ještě celkem uvěřitelném tankovém boji se během dvou minut z krásného odpoledního dýchánku stává potemnělá scéna plná Němčourů nabíhajících směrem k tanku, kteří se strategicky vrhají do každé střely a po chvíli jich tam pár desítek (možná i stovek) leží s ksichtem rozpláclým v bahně. Velká škoda této "vrcholné scény", kde režii podle mého převzal Dolph Lundgren. Jinak je to ale skvělý film, který je dobré shlédnout a na konci trochu přimhouřit oči, vždyť jsou to přeci Američani. 75%

prvni predchozi 1 2 3 4 dalsi posledni

OMůj oblíbený uživatel

0 ×

Úroveň

Uživatel

Poslední aktivita