Profilový obrázek

avenis

Eva Šindler

Komentáře 1 340

Od nejnovějších
  1. Dva lidi v ZOO
    Dva lidi v ZOO (1989)
    5
    Je to prostě cvokárna, která se může líbít dětem školou povinným, mně to celé připadá hrozně zběsilé. A celá ta schovávačka dvojčat jen proto, že babička chce jen jednoho, to je kruté a necitlivé. Kluci Morávkovi jsou přesto sympatičtí. Přestože ve filmu hraje spousta neméně sympatických herců, nedá se na to koukat bez pocitu trapnosti.
  2. S tebou mě baví svět
    S tebou mě baví svět (1983)
    10
    Co se dá napsat k filmu, který získal v roce 2000 ocenění Zlaté jablko jako nejúspěšnější dětský film století? Snad jen TO SE VÁŽNĚ POVEDLO. Marie Poledňákové asi nejvydařenější námět, scénář a režie. Z jejích dialogů se staly hlášky, které si přivlastnili jak Češi, tak Moraváci i Slováci.
    Michal: „Tady Orel, tady Orel. Volám Poštolku, založ výškový tábor. Dochází kyslík a musíme počkat na Pepu, přepínám.”
    Albert: „Nepřepínej a šlapej. Papoušek nás dožene.”
  3. Přijela k nám pouť
    Přijela k nám pouť (1973)
    10
    Film mého dětství, který jsem vždycky milovala a miluju dodnes. Co na tom, že všechno je zidealizované, tak to děcka vnímají a proto je film tak hezký. Kdo by nevzpomínal na kolotoče a houpačky, cukrovou vatu a papírové růže ze střelnice? Kdo nemá podobné vzpomínky na své vlastní dětství? :) Jsou tu krásné písničky a dětští herci jsou výborní. A nejlepší je klouzačka.
  4. Už zase skáču přes kaluže
    Už zase skáču přes kaluže (1970)
    10
    Vynikající film, u kterého je smutno, ale ze kterého sálá láska a krásná poetika prostředí, doby i lidské sounáležitosti. Tohle jsem tam však našla až mnohem později. Když jsem film viděla jako malá holka, pamatovala jsem si jen tu scénu s násilným narovnáním kolen a pak jsem něco podobného prožila sama ve druhé třídě... Proto jsem se filmu dlouho vyhýbala. Naštěstí ne navždy.
  5. Pálava
    Pálava (2022)
    5
    Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na ten vymydlený a prázdně idealistický styl, který nemá s realitou vůbec nic společného. A pak jsem se začala bavit. Lví podíl na to má duo Polívka senior + Dulava, protože ti dva jsou opravdu zábavní a hlavně promlouvají libozvučnou moravštinou, která je mi vlastní a proto bezchybná. Polívkovo: "Ano, moja," je milé stejně jako Dulavovo: "Já ti nabančím." Proto zavírám oči nad takovými blbostmi, jako je lopata na sázení stromu, příšerné tanečky ve sklépku a nesmyslný Ivetin úprk na sajdě bez kabelky a bez zavazadla. Taky zastavení auta u cukrárny na žluté čáře mi neuniklo... Ale budiž, je to jen nenáročná letní zábava. Moc jsem nepochopila tu podivnou mluvu Maroša, kdy dává ke každému slovu, co normálně končí na -ky koncovku -ci. Hříbci, flašci, baterci... Asi humor.
    Tenhle seriál bohužel nemá vůbec nic společného s pilotem z roku 2016, snad jen toho Polívku.
  6. Sněženky a machři
    Sněženky a machři (1983)
    8
    K lyžařským výcvikům mám specifický vztah, jako dcera učitelky tělocviku... a tak mohu jen konstatovat, že po obsahové stránce je film dokonalý. V době uvedení filmu mi bylo devatenáct a už jsem byla tak trochu "nad věcí", ale film mě bavil. Po mnoha opakováních už jen nostalgicky poslouchám otřepané hlášky a jediné, co se mi ještě nezajídá, je krásná hudba Zdeňka Johna.
  7. Masaryk
    Masaryk (2016)
    7
    Karel Roden je herecky tak dobrý, že postava, kterou vytvořil, je strašně nesympatická. Nevím, do jaké míry se má jednat o Jana Masaryka, ale pokud tohle byl on, pak mám problém s ním jakkoliv sympatizovat, přestože politicky mu to myslelo správně. Celkový dojem? Už se k filmu nechci vracet, protože je depresivní.
  8. Pálava
    Pálava (2016)
    10
    Nádherná ochutnávka budoucího možného seriálu, kde Polívka s Goldflamem velmi něžně a přirozeně ztvárňují moravské variace pánů Bouvarda a Pécucheta. Přitom vůbec netlačí na pilu, aby se podobali Sovákovi s Horníčkem, naopak zůstávají sví a o to více jsou milejší.
    Samostatný dvanáctidílný seriál následoval až po čtyřech letech, v roce 2020, ale uskutečnila ho televize Prima. Z původního námětu nezbyl kámen na kameni... :(
  9. Muž, který stál v cestě
    Muž, který stál v cestě (2023)
    8
    Události, které se odehrály v osmašedesátém už byly zpracovány mnohokrát a tak by se mohlo zdát, že každé další zpracování je jen nošením dříví do lesa. Není tomu tak. Vždycky je dobré, abychom si připomněli, jak představitelé jedné velké mocnosti drželi za koule představitele naší země. Pak se nabízí hořké uvědomění, že dnes se děje totéž, jen ta mocnost se změnila a mráz už nepříchází z Kremlu, nýbrž z Bruselu, potažmo z Washingtonu.
    Divím se, že v tomto filmu nebyl vůbec zmíněn autor citované knihy Zdeněk Mlynář, který tehdy v Moskvě byl...
  10. Děti noci
    Děti noci (2008)
    6
    Náladu filmu vystihuje rozhovor Ofky s otcem, který jí říká, že nemá důvod být nespokojená a ptá se, co jí chybí. Ona odpoví: "Všechno mi chybí!" A o tom to je. Mladá žena, která nevěří sama v sebe a nebo má jen strach udělat ve svém životě změny je na nejlepší cestě ke zmaru. V tom jí brání nejen rodina, ale hlavně její ctitel a kamarád, který nemá v jejích očích větší hodnotu než pouhého kamarádství... Je mi z ní úzko. Issová hraje dobře, ale film je natolik depresivní, že jednou stačilo.
  11. Já, Mattoni
    Já, Mattoni (2016)
    8
    Tento seriál ve mně zanechal docela hluboký dojem. Ne zrovna dobrý, ale překvapilo mě, s jakou tvrdostí byl pojem "Mattoni" dehonestován a jak jej autoři vypodobnili v nelichotivých barvách. Dal světu matonku, byl nelítostným podnikatelem a nedalo se s ním žít... Oba Švehlící zahráli parádně.
  12. Svět pod hlavou
    Svět pod hlavou (2017)
    6
    Komentář si píšu po mnoha letech od sledování a proto se můžu držet jen mlhavých vzpomínek, ale hlavně celkového dojmu, který je stále stejný. Vím, že po skončení jsem věděla, že už to nechci vidět. Připadalo mi to takové mírně úchylné, když dospělý chlap šmíruje svou sotva zletilou matku. Už si nepamatuji autenticitu prostředí a výpravy, ale to je momentálně jedno. Prostě mi to nesedělo a teprvě závěrečné vysvětlení "cesty v čase" tak trochu napravilo výsledný dojem.
  13. Comeback
    Comeback (2008)
    10
    Nepřipadám si úplně chudá duchem a přesto jsem se u seriálu královsky bavila. Má totiž přesně tu dávku anglického humoru, který mám ráda. Ozzák je naprosto boží a přestože doma bych ho mít nechtěla, je zábavný. A o to tu jde. O zábavu. Ostatní postavy jsou jedna vedle druhé taky výborné a témata jednotlivých dílů více či méně odpovídají každodenním drobným problémům z reálného života. Tak proč se nenechat odpoutat a bavit se tím, jak to řeší u Pacovských? Protože i když to tak na první pohled nevypadá, mají se rádi. A proto se to celé nese v tak příjemně laskavém duchu.
  14. Volha
    Volha (2023)
    10
    Konečně něco, co má opravdovou hodnotu. Velmi dobře napsaná a natočená sonda do let 1971 - 1989 o tom, jak to tehdy bylo. Chvílemi pohlazení po mé duši, chvílemi sevření srdce, protože jsem se vrátila v čase. Tým odvedl perfektní vizuelní práci a tentokrát nemám vůbec žádných výhrad k něčemu neautentickému. Snad jedné věci jsem si všimla. Nejsem si jistá, že už tenkrát byly bílé fixy... ale to propojení autentických a neautentických záběrů je mistrovské. Kryštof Hádek výborným způsobem předvádí hned několik osobnostních rysů a způsobů života lidí té doby. Jeho přežívání v masce naivního hlupáčka, který umí brilantně využívat situace ve svůj prospěch se kombinuje s neuvěřitelným sexuálním apetitem, kšeftařením a sobeckou bezohledností. Taky reprezentuje jednoho z členů "Klubu socialistických známostí", což je něco, co fungovalo znamenitě. Dokonalost prožitku završuje výběr dobových melodií a všudypřítomné cigarety.
  15. To se vysvětlí, soudruzi!
    To se vysvětlí, soudruzi! (2024)
    4
    S hodnocením jsem počkala až po druhém dílu, ale už teď je mi jasné, že nadšená nejsem. Kruhy v obilí a zmrzlý vědátor, uškrcený břichomluvec svou vlastní loutkou... hodně přitažené za vlasy. A to závěrečné vysvětlení... no nazdar. Jen kvůli Cinovi a Macháčkovi se dívám dál.
  16. Kosmo
    Kosmo (2016)
    8
    Dost dobrý a vtipný seriál, který mi unikl, protože ho nikdy nedávali v hlavním vysílacím čase. Asi proto, že se tak přesně strefuje do všeho, na co zamíří. Plodková s vycpanými ňadry je jako pravdomluvná kapitánka úžasná a šalina předělaná na kosmickou loď mě prostě baví. Taky čtyři a pes mě rozesmáli, protože vím, že to nebyl Rex. :) No a matrjoška, kde uvnitř je Putin, nemá chybu. A hlášky typu "to druhé osvobozování Československa" a "propáčte" jsou celkem vtipné. Dejdar svého Hrabiše trochu odfláknul, ale Josefíková - Podzimková je skvělá. A především Myšička s Hánou perlí. Doporučuju na zlepšení nálady.
  17. Hranice lásky
    Hranice lásky (2022)
    5
    No... věděla jsem, na co se budu dívat a tak mě taková spousta sexu ani moc nepobuřovala. Spíš mi vadily ty podivně nepřirozené úsměvy Vagnerové a Řezníčka. Jak je to možné, že Křenková a Hofmann jsou ve svých rolích vzdycky uvolnění a přirození? A Vagnerová nikdy (Řezníčka až tak moc neznám). Co se týče tématu, tedy volného vztahu, tak tohle fakt neznám a tudíž nechápu. Jsem konzervativní a mám to jasně dané. Tyhle experimenty mi nic neříkají a proto i film jde tak nějak mimo mne.
  18. Přišla v noci
    Přišla v noci (2023)
    8
    Moc dobrý film o manévrování lidmi. Nejen postava matky Valerie, která je esencí všech lidských schopností manipulace, ale i ostatní figurky - fotekchtivá oslavenkyně, pacienti ve fyzioterapeutické ordinaci, invalidní cestující v metru, nezvaní hosté... ti všichni nemají zábrany. Aneta s Jirkou zábrany mají a proto ustupují. Oba typy lidí to dělají špatně. Nabízí se hned dvě řešení. První zmíněno je - policie. Druhé není - vyměnit zámek... Otevřený konec mi vyhovuje, nechává totiž prostor pro vlastní druh řešení.
  19. Vratné lahve
    Vratné lahve (2007)
    9
    Od prvního shlédnutí jsem věděla, že k tomuto laskavému filmu o stárnutí se budu vždycky ráda vracet. A vracím, protože postava učitele Tkalouna je mi velmi blízká. Tady jsem poprve zaznamenala Janu Plodkovou a netušila jsem, jak z "Čárkované" vyzraje v jednu z nejobsazovanějších hereček. A moje nejoblíbenější hláška?
    "Ale vy nám klesáte..." "My vám chceme klesat!"
  20. Život pro samouky
    Život pro samouky (2023)
    7
    Nic převratného jsem nečekala a možná i proto jsem se docela doře bavila. Nejspíš díky tomu lehkému překročení hranice reality tím správným směrem dostala tahle komedie, kdy hlavní hrdinka promlouvá vnitřním hlasem a trousí moudra vyrovnaných žen dnešní doby... ten náležitý odstup a nikdo to nebere vážně. Tudíž se můžeme opravdu bavit bez zátěže nadbytečného přemýšlení. Jistěže Plodková to jistí, protože jí tyhle typy sedí. Ale brát to jako návod do života, tak to snad asi ne.
    "Já v helmě vypadám jako žalud."
  21. Obvyklí podezřelí
    Obvyklí podezřelí (1995)
    5
    Asi jsem hloupá. Sled událostí, nesrozumitelné a komplikované dialogy, skákání v čase a to všechno dohromady okořeněné zábavou, kterou patrně sdíleli jen všichni zúčastnění aktéři... nemám to ráda, protože tomu nerozumím. Závěr to sice vysvětlí, ale protože celou dobu jsem si připadala tak hloupě, fakt tenhle film už nechci vidět. Ten smích při deklamování té stejné věty prý byl způsoben uprdnutím Benicio Del Tora.
  22. Favoritka
    Favoritka (2018)
    8
    Obvykle nedávám moc vysoké hodnocení filmům, u kterých mi není dobře. Toto je výjimka. Tak dekadentní a odpudivě obhroublý způsob, s jakým jsou postavy prezentovány v přenádherném prostředí dřevěných skvostů, krajek, variací na modrobílé róby a zavšivených paruk je podivným způsobem přitažlivý. Rozhodně má na tom lví podíl herecké umění všech tří hlavních postav. Královna se svým nezměrným smutkem mě dokázala rozbrečet u scény s dítětem na chodbě, což se mi už stává málokdy. Souboj starší a mladší důvěrnice je tak tvrdý, že těžko hledám důvod, pro který bych jedné či druhé stranila... Muži jedou vedlejší kolej a spíš jen vyplňují prostor. Úžasné filmové dílo.
  23. Přání k narozeninám
    Přání k narozeninám (2022)
    5
    "Honzíkůůů! Klárkóóó!" Neposlušná děcka dokonale zapadají do této bláznivé rodiny, která pobíhá po Brně a vzápětí jede auty přes Prahu. Asi nějaký paralelní svět v jiném vesmíru. Gay se bojí přiznat rodině, že je na kluky a umíněná babička vezme zbytek rodiny a jede slavit. A pak se to sype jako řada dominových kostek. No, místy to vtipné je, ale bohužel, zapadá to do řady stejně blbých komedií, kterých se momentálně točí spousty. Potěšil mě jen pohled na brněnský Červený kostel, na "Cáru", JAMU a "Besec", Kapucíny a další brněnská známá místa.
  24. Černí baroni
    Černí baroni (1992)
    7
    Poprvé to byla fakt sranda. Ještě možná podruhé, potřetí... ale všechny vtipné dialogy už jsou až příliš chronicky známé, takže pobavit se může snad jen ten, kdo současně zná historické pozadí a ještě to ani neviděl ani nečetl. V každém případě se jedná o výbornou komedii.
  25. Spolu
    Spolu (2022)
    9
    Velmi dobrý film, který vůbec není plochý a současně se nesnaží o senzaci za každou cenu. Tři osoby a každá má svůj svět a svou pravdu s velmi křehce vybalancovanou rovnováhou. Veronika Žilková jako matka, která má svůj důvod, proč se dobrovolně vzdala pohodlí ve prospěch problematického syna. Štěpán Kozub jako český Raymond Babbit a Kamila Janovičová bez bambitky, zato s neochvějným přesvědčením, že pomáhá... Výborná práce.
  26. Chata na prodej
    Chata na prodej (2018)
    5
    Jestli tohle má být komedie, tak jedině hořká, která může pobavit snad jen zapšklé lidi, co druhým přejí jen to nejhorší. Nejtragičtější je, že tahle rodinka působí velmi realisticky a je mi jich líto, přestože až na dědu, otce a Němce jsou to všechno pošuci. Umanutá matka, který si neuvědomuje, že se chová stejně nepříjemně jako její matka, tedy babička. Podobně se vyvíjející dcera, která má všechno, ale chce víc, jenže neví, co. Lucia taky neví, co vlastně chce... A přitom všichni mají takovou nádhernou chatu... To házení drnů po babičce a knih z okna, to už bylo za mou hranicí vkusu. Výborný film na zkažení nálady.
  27. Policie Hvar
    Policie Hvar (2024)
    5
    Dobro došli na Hvar. Jestli takhle budeme postupně poznávat celé Chrovatsko, budou mít někteří vyvolení čeští a slovenští herci pořád výborně placenou dovolenou. Oproti Na vlnách Jadranu, který se odehrává na ostrově Brač, je tahle hvarská série o trochu míň depresivní, ale o něco víc hloupoučká. Řešení "případů" není důležité, hlavní je špičkování mezi Štáfkem a Ferencovou. Další dva Č/S policisté předvádějí rádoby komické figurky, které jsou spíš k pláči. Prostřihy na oplavkované mladé rekreeantky a prostředí brané shora slouží opět k propagaci letní dovolené... Já jedu do Bulharska.
  28. Dr. House
    Dr. House (2004)
    9
    Opravdoví lékaři se seriálu vysmáli, ale nám laikům se to líbilo, protože kdo by nechtěl mít takového geniálního diagnostika, když je zle, že... Po nějaké době mi bylo podezřelé, kolik existuje podivných nemocí, které mají jméno a začala jsem sledovat, nemám-li nějaké příznaky... ale je to dobré, hypochondr se ze mne nestal. Hugh Laurie s hlasem Martina Stránského pro mě už navždy zůstane neodolatelně protivným Hausem.
  29. Údolí včel
    Údolí včel (1967)
    8
    K tomuto Vláčilovu dílu musí člověk dozrát. Když jsem to viděla jako mladá dívka, moc jsem tomu nerozuměla. Teď, na prahu šedesátky už to vnímám jinak. Především tu příšernou posedlost vírou v boží nařízení, které vykonstruovali jen a pouze lidé. Prostě politika té doby. A lidé jako její oběti. Myslím, že Vláčil vytvořil geniální film a všichni jeho herci odvedli naprosto famózní výkon.
  30. Případ: Ponorka
    Případ: Ponorka (2020)
    7
    Zajímavé. Rozvláčný seriál bez akčních svém, bez násilí, bez sexu... prostě jen vyšetřování. Dokonce bez výslechů, bez podezřelého a bez flashbacků s ještě žijící obětí. Jen a jen hledání pravdy a pátrání po důkazech, skoro jako by se točil hraný dokument. Jenom dvě osobní linky, kterými vstupujeme do života zúčastněných. Hlavního vyšetřovatele Jense, což je klasika. Práce versus rodina. A rodičů zavražděné novinářky, kteří bez afektů prožívají přetěžké chvíle.
    Dánové opět nezklamali a jejich Případ ponorka uspokojí všechny, kteří obdivují mravenčí práci kriminalistů a současně nepotřebují krev a emoce.
  31. Erin Brockovich
    Erin Brockovich (2000)
    8
    Jeden z Juliiných majstrštyků, řekla bych. Kromě toho, že přinesla do jisté míry satisfakci skutečné Erin, předvedla ženám, jak by se mohly poprat s pozicí mladé matky samoživitelky a o čem je hrdost a bojovnost. A taky že není nic špatného na tom, když žena použije své vnady pro dobrou věc. :)
  32. Nech svět světem
    Nech svět světem (2023)
    8
    Tak konečně mě zase něco zaujalo a nevidím v tom zbytečně vynaloženou práci. Velmi dobře zobrazená hrozící zkáza lidstva, kterou si sami připravujeme svou postupující leností a pohodlností. Naše závislost na všem technickém, tedy umělém. Bez techniky jsme zranitelní, bezmocní a odsouzení k zániku. Závěr filmu nenabízí žádnou nadějnou vizi. O to víc nabízí prostor pro přemýšlení, co bych dělal/a, jak bych se zachránil/a... kdyby...
  33. Aquaman a ztracené království
    Aquaman a ztracené království (2023)
    3
    První Aquaman mě bavil, tenhle druhý díl je zajímavý už jen uhrančivou osobou Jasona Momoy. Zbytek je jen nenáročnou zábavou pro dorostence a dorostenky. Začíná to jako parodie na sama sebe, kdy chlap, co umí rozdrtit pěstí vše živé i neživé láskyplně přebaluje miminko (dnešní trend dělat z chlapů chůvy), pak se to naučně otírá o globální oteplování a starý známý strach ze smrtících chorob. Když jsem si uvědomila, že koukám na Hvězdné války pod vodou, přetechnizované, blikající nesmysly podbarvené nevhodnou taneční a zábavnou hudbou, měla jsem chuť to vypnout. Což ze zásady nedělám a tak jsem se propracovala k dalšímu humoru (bratři na zmutovaném ostrově) a k finální bitce o záchranu světa.
    Ach jo. :(
  34. Šok
    Šok (1982)
    5
    Mírně odlišný od francouzských "delonovek, napínavý film o nájemném zabijákovi, kterému jde o kejhák, ale on se z toho pochopitelně vystřílí, případně vyboxuje či vyhází nožem. Ale nechybí násilí na ženách a proto musím snížit body. No, jedno shlédnutí stačilo.
  35. Přednosta stanice
    Přednosta stanice (1941)
    8
    Není mým nejoblíbenějším filmem s Burianem, ale mám ho ráda. Nejvíc se mi vždycky líbí ten výraz telegrafisty, který čte podivnou zprávu, co posílá falešný přednosta stanice v rytmu árie z Verdiho opery „Rigoletto" La donna è mobile. Ostatní vtípky jsou už tak chronicky známé, že bohužel ztratily na své vtipnosti.
  36. Život nebo něco takového
    Život nebo něco takového (2002)
    6
    Umřít se dá různě. Stejně jako když amíci točí klišé. Takových filmů už bylo natočeno nespočet a ještě jich natočeno bude... Úspěšná, rozmazlená kráska odpočítává své poslední dny a náhle prozře, projde vnitřní změnou a přehodnotí svůj žebříček důležitosti. Jedno oko nezůstane suché... Příště už to vidět nemusím.
  37. Piargy
    Piargy (2022)
    7
    Těžko překonat Tisícročnů včelu, tak když má někdo takové ambice, musí sáhnout k něčemu, co tu ještě nebylo. Lavina a dobrovolný sex s tchánem, který sice začal nedobrovolně, ale pak se zalíbil... Černobílost a sporé mihotavé osvětlení dodává na syrovosti a dramatičnosti, slovenská horalská nátura roku 1939 se projevuje v ryzí formě. Práce, jídlo, modlitby, sex, chlast. A trochu těch pověr a folkloru. Nechybí násilí, hrubost, naivita a závist. Takže film je plný smutku a tíže, ale chybí poetika. Jakubisko to není...
  38. Arrow
    Arrow (2012)
    10
    Jednoznačně výborný seriál pro ty, kteří a) chtějí vypnout mozek a nechat se unášet pohádkou pro dospělé, b) jsou ženami a líbí se jim Oliverovo cvičení s tyčí "hop nahoru", c) romantiky se zálibou v bojovém umění. Arrow je takový Batman v zeleném a la Robin Hood a zatraceně přitažlivý. Holky jsou s výjimkou Felicity blbky a nebo Xeny. Zbylí chlapi - jak kdo... Ale seriál, jakkoli je jednoduchý, má svůj vývoj a dá se na něj koukat s uspokojením všeho druhu. :)
  39. V létě ti řeknu, jak se mám
    V létě ti řeknu, jak se mám (2022)
    3
    Úplný odpad to asi není, ale marně přemýšlím, co měl tento film divačkám přinést. Protože chlapi si tady asi na své moc nepřijdou. Čtyři krávy a jejich protějšky řeší své problémy a není to ani sranda ani drama, spíš psychoanalýza ve stoje. Kostková v netypicky záporné roli ženy typu "já vím, co je správné a všechno jsem vám obětovala, nevděčníci", rumunská herečka Vasile špulící pusu ve stylu kačer Donald v roli úspěšné mediálně slavné ženy, co chce otci upřít děti, další Rumunka Rogoz v roli ženy, která kvůli kariéře nemá rodinu, ale nic pro to nedělá, aby ji měla, no a půvabná Slovenka v roli ženy, která se bojí říct svému manželovi, že pracuje v oboru, který ji baví. No potěš... Chlapi jsou na tom se sympatiemi podstatně líp. Ale nejlepší na celém filmu je parodie na našeho "hodnotového premiéra a světového leadera" Fialu...
  40. Lidé na kře
    Lidé na kře (1937)
    8
    Velmi dobře vykreslený generační rozpor, který se v drobných nuancích opakuje v lidské historii zas a znova... Staří ulpěli v minulosti a mladí si chtějí žít po svém. Je tu jistá nadčasovost a také vybočení z oblíbeného komediálního žánru té doby. Smolík je tragický, protože to ani jinak asi neuměl, Baldová maminkuje jako vždy, zajímavá je Baarová v postavě mírně neženské lékařky. Opravdu zajímavý film.