Gulliverovy cesty (2010)
4.5
Takže začnu hned od začátku - nejprve název. Jméno filmu Gulliverovy cesty je velmi zavádějící, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé hlavní hrdina realizuje pouze jednu cestu, do země Liliputánů (sice na chvíli zavítá na sousední ostrov obrů, ale je to stále v rámce oné jedné cesty a stejně drtivá většina příběhu se odehrává mezi ,,malými" lidmi). A zejména za druhé by název mohl u někoho vzbudit dojem, že se jedná o adaptaci slavného románu Jonathana Swifta, který byl parodií a satirou na tehdejší společnost a poměry (zejména v Anglii). Ale tato rodinná komedie má s literární předlouho velice pramálo společného. Jak je v Hollywoodu dobrým zvykem tvůrci zprznili na Swiftově díle téměř vše. Vzali si jen, to co potřebovali a zbytek prostě vypustili. Ohlodali ho téměř na kost a vypustili právě tu satirickou stránku, která tvořila základní kámen klasického díla. Jedná se přece o povrchní komedii pro děti, která se ale přeci jen snaží o nějaké to ponaučení. Hlavní hrdina je nesebevědomý, nerozhodný roznašeč kancelářské pošty, který se nemůže donutit k činu (pozvání na rande). Paralelu k jeho linii vyprávění najdeme i v zemi Liliputánů (Marshall z Himym). Nakonec se přeci jen oba stávají muži činu. Tvůrci do filmu zařadili řadu odkazů na slavné filmy. Bohužel transformerské vyvrcholení jen podtrhuje stupiditu snímku. Korunu všemu nasadila závěrečná společná písnička o tom, jak je válka špatná. Snad jediným plusem je fakt, že film obsahuje méně vulgárních gagů, než bývá v poslední době běžné.
