robingarfield

Robin Garfield

Komentáře 12

Od nejnovějších
  1. Knoflíková válka
    Knoflíková válka (1962)
    7.5
    Velmi milý film, který mě vždycky znovu přenese do dětství. Takoví jsme byli, a až člověk žasne, že se česká realita od té francouzské zas tolik nelišila. Chtě nechtě musím srovnávat i s foglarovkami, na kterých jsem také vyrůstal, ale zde je to čistý život, bez zidealizovaných hochů jako ve foglarovkách. Takhle jsme to měli, a brali jsme to všechno naprosto vážně - to až s odstupem času v dospělosti v tom člověk vidí hry a zlobení.
  2. Hříšný tanec
    Hříšný tanec (1987)
    9
    Film, při kterém se ženy dojímají a chlapům se líbí. Retro krásné, romantika není přeslazená a příliš naivní, byť z podstaty nemůže vybočit z rámce romantiky amerických filmů, kde přes všechna protivenství čirých zloduchů všechno dobře dopadne, pár se dostane k sobě, pomýlení pochopí... Ale velmi dobře udělané řemeslo, z "mladých" tam čiší radost ze života, Swayzee k sežrání, odsejpá to, a oko si odpočine na bezvadně udělaném retru.
  3. Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách
    Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974)
    9
    Film, na který se dá dívat znovu a znovu. Vždycky milé pohlazení, když ho dávají - a někdy si ho pustím i z počítače, když chci něco veselého a příjemného. Ode všeho správná míra - pohádkovost, vtipnost, nečekané gagy, super herecké výkony. A byť film neopouští klasické pohádkové schéma (ti dva se k sobě přes všechna protivenství dostanou, zlo je potrestáno, dobří lidé odměněni...), není to rozhodně nuda jako u většiny jiných pohádek.
  4. Kulový blesk
    Kulový blesk (1978)
    10
    Dneska už klasika. Spousta filmů odrážejících realitu, jak jsme tu za bolševika žili, časem vyčpěla - pamětníci rádi pozapomněli a nepamětníci se ptají, co že se to v tom filmu děje. Kulový blesk však mezi tyto vyčpávky nepatří. Dá se na něj dívat znovu a znovu. S nadhledem ukazuje nejen jak jsme žili, ale i jací jsme byli - pardon, jací jsme stále. Těch hlášek, co zlidověly... A příběh samotný? Spolu s Marečkem, co podával pero, opět důkaz, že Smoljak-Svěrák doslova uměli z hovna uplést bič. A to ne ledajaký, ale zlatý. Nebo stále zelený, chcete-li.
  5. Sssssss
    Sssssss (1973)
    1.5
    Film žádná žádná sláva. Klasická "likvidačka" s naprostými klaďasy, naprostými záporáky, lidmi kteří scházejí s čím zacházeli... I dnes se takové točí. Já jim neříkám "béčkové", ale spíše "déčkové" filmy. Předvídatelný děj, nepřekvapí naprosto nic, v ději tedy už vůbec ne. Dá se pustit v nouzí na usnutí, protože ani napětí v něm není tolik, aby člověk nezaklimbal.
  6. Policajt nebo rošťák
    Policajt nebo rošťák (1979)
    9
    Pro mě jedna z mála starších krimi, na které se dá dívat i dnes. Jinak se u starších krimi dnes už nudím, tempo vyprávění odpovídá době vzniku. Policajt nebo rošťák, byť s výjimkami, má spád, a kde není, nahradí ho Belmondo s nějakým svým kouskem. Moravcův naprosto skvělý dabing. A pár nezapomenutelných hlášek, které u nás doma zdomácněly - třeba "Zaplať, Kamile, zaplať", nebo "Madame Piger-Rostaignová sedí v kuchyni a nasává červený víno", což používám vůči své ženě, když jí červené vínečko chutná více než jindy... Pak jí tituluji Madame Piger-Rostaignová, to jediné bere :-)
  7. Chyť mě, když to dokážeš
    Chyť mě, když to dokážeš (2002)
    8.5
    Prostě nádhera po všech stránkách. Milé překvapení od deCapria – hele, on to není jen hezký ksichtík pro divačky, co se nikdy nenaučí hrát jako třeba Tom Cruise. Hanks klasicky čistá jednička bez poskvrnky, Walken, byť nemá moc prostoru, jakbysmet. Moc příjemné „youngtime“ retro, onu dobu, ve které se film odehrává, kostýmy, rekvizity, mnozí z nás pamatují, takže pro mou generaci navíc příjemné pohlazení – bez maskér či rekvi chyb, ani peníze na ně nechyběly, k dokonalém dojmu. Hledám něco ke zkritizování, nemohu najít… Kdykoli se rád podívám znovu.
  8. Slunce, seno, erotika
    Slunce, seno, erotika (1991)
    1.5
    Škoda, že trilogie nemůže mít jen dva díly – kdyby tento film nevznikl, odešel by v mých očích Troška od tématu „o sousedech a pro sousedy“ nejen se ctí, ale i se slávou. První dva díly trilogie dokazují, že Troška umí z hovna uplést bič a udělat i bez příběhu a pod stranickou cenzurou filmy, ke kterým se člověk rád stále vrací, byť drobnosti (jako hromadná rvačka na závěr „Slunce, seno a pár facek“) jsou určeny jinému divákovi než mně. U toho vždy vzpomenu, jak Werich říkal – „je dobré mít v představení pár kamenů, takových dlaždic, po kterých blbec za představením kulhá“. „Slunce, seno erotika“ nemá z nábojů prvních dvou dílů nic, jako by je tvořil někdo jiný. Je sice pravda, že dobře zvládnutých srandabezpardonu pohledů na „to jsme my, takoví jsme byli těsně po revoluci“ je jak šafránu, napadá mě vlastně jen „Kurvahošigutntag“. Ale stejně je to zklamání, podle mého soudu měl Troška na víc. Že to asi nebude pravda, dokazují pak Kameňáky, pro mě naprosté dno filmu, ale o tom jinde. Drobnosti, jako třeba naprostá nevěrohodnost postavy Dejdara a jeho kámoše a vlastně většiny italských scén, už by byly jen nadáváním na kreténka. Jen se člověk musí srovnat s tím, že otec dvou krásných dětí umí zplodit napotřetí fakt takového kreténka, jakým „Slunce seno erotika“ je.
  9. REVENANT Zmrtvýchvstání
    REVENANT Zmrtvýchvstání (2015)
    9
    Drsné a chladné temno skrz celý film. Dokonale naturální, není prostor pro fantazii, člověk to dostane rovnou a naplno. Těžko si představit lépe zvládnuté filmařské řemeslo. Není to popis příběhu (který sám o sobě není až zase tak zajímavý, spíše Seton než London), ale „in“ prožitek příběhu. Iňáritu úroveň, kdy film není nasnímanou textovou předlohou, lze jen obdivovat další invenci, pokud jde o filmařské prostředky. Pokud by člověk četl knihu vzniklou z přepsaného scénáře, může za ni bez obav dát peníze – nebude platit podruhé za to samé, ale dostane zcela jiný příběh. Jo, kde jsou ty doby, kde v „Nejmenším kině na světě“ majitelé kina při promítání pouštních scén přikládali do kamen až do ruda, aby si návštěvníci užili 
  10. Všichni dobří rodáci
    Všichni dobří rodáci (1969)
    10
    Dokonalá učebnice kusu našich dějin na ploše jednoho filmu. Když se v polistopadové době objevily najednou všechny trezorové filmy, byla to pro filmového fanouška lahůdková doba - a tenhle film tvoří třešničku na tomto dortu. Dívá se na to jedním dechem, nejsou slabší místa, a když film končí, člověk se jen diví, kolik času vlastně uplynulo. U mě jednoznačně nejlepší československý film v historii.
  11. Pulp Fiction: Historky z podsvětí
    Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)
    10
    Jeden z filmů, které při prvním shlédnutí opravdu šokují. Film, který buď nepochopíte a připadá vám odporný, nebo ho bemezně milujete a znovu a znovu se k němu vracíte. Patřím do druhé skupiny. Hlášky z filmu zlidověly, když nemám čas zkouknout znovu celý film, pustím si třeba jakoukoli jeho čtvrthodinu a zase mě to nabije energií. Můj nejoblíbenější film.
  12. Zelená míle
    Zelená míle (1999)
    9.5
    Pro mě jeden z nejsilnějších filmů, který můžu vidět stále dokola. Dokonalá výprava až do nejmenších detailů. Na to, že film zdánlivě nemá moc děj, však kupodivu děj pádí tak rychle dopředu, že nejde vynechat ani minutu. Jeden z filmů, které nejdou slovně převyprávět v hospodě přátelům - jakýkoli pokus o převyprávění obsahu skončí tím, že vlastně jde o blbost celkem bez děje. Tenhle film nejde převypávět, musí se vidět. Vlastně dokonalá ukázka filmového mistrovství - dokud film neshlédnete, nejste schopni se ani přiblížit k tomu, o čem to je.