Franco Castellano

Franco Castellano (20. června 1925, Řím, Itálie – 28. prosince 1999, Řím, Itálie) byl významný italský scenárista a filmový režisér, který se proslavil především jako polovina úspěšné tvůrčí dvojice Castellano & Pipolo. Počátky kariéry Franco Castellano, původně nedostudovaný inženýr, začal svou kariéru v druhé polovině 50. let jako karikaturista a autor vtipů pro známý satirický časopis Marc'Aurelio. Právě zde se seznámil s Giuseppem Mocciou, přezdívaným Pipolo, s nímž navázal celoživotní přátelství a profesní spolupráci, která trvala více než 40 let. Jejich tvůrčí cesta začala v rozhlase a televizi, kde se podíleli na populárních varietních pořadech jako Studio Uno, Scala reale, Johnny Sera a několika ročnících slavné show Canzonissima. Filmová dráha Do světa filmu vstoupil Castellano na přelomu 50. a 60. let jako scenárista. Společně s Pipolem psali scénáře pro významné italské komedie, včetně filmů s legendárním Totò (Totòtruffa 62) nebo Ugo Tognazzim (Il federale, La voglia matta). Jejich režijním debutem byl v roce 1964 snímek I Marziani hanno dodici mani (Marťané mají dvanáct rukou), který odstartoval jejich společnou režijní kariéru. Zlatá éra s Adrianem Celentanem Největší úspěch zaznamenala dvojice Castellano & Pipolo v 70. a 80. letech, kdy natočila sérii mimořádně úspěšných komedií s italskou hvězdou Adrianem Celentanem. Jejich spolupráce začala filmem Mani di velluto (1979), kde Celentano ztvárnil geniálního inženýra, který se zamiluje do zlodějky v podání Eleonory Giorgi. Následoval komerčně nejúspěšnější snímek Il Bisbetico domato (The Taming of the Scoundrel, 1980), volně inspirovaný Shakespearovým dílem Zkrocení zlé ženy, kde Celentano hrál po boku Ornelly Muti. Film se stal kasovním trhákem italské sezóny 1980/1981 s tržbami kolem 17 miliard lir. Další významné filmy Úspěšná spolupráce s Celentanem pokračovala romantickou komedií Innamorato pazzo (Madly in Love, 1981), inspirovanou klasickým filmem Prázdniny v Římě, kde se řidič autobusu zamiluje do princezny na návštěvě Říma. Následovaly další divácky oblíbené komedie jako Asso (1981), Grand Hotel Excelsior (1982), Segni particolari: Bellissimo (1983) a Il Burbero (1986). Kromě filmů s Celentanem patřily k jejich významným dílům také snímky Mia moglie e una strega (1980), Il Ragazzo di campagna (1984) a College (1984). Odkaz a uznání Franco Castellano během své kariéry napsal scénáře k 94 filmům (1958-1997) a režíroval 21 snímků (1964-1992). Jejich film Il ragazzo di campagna z roku 1984 byl promítán v rámci retrospektivy italské komedie na 67. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. V nedávném žebříčku nejúspěšnějších italských filmů od roku 1955 (s přihlédnutím k inflaci) se filmy dvojice Castellano & Pipolo umístily pětkrát v první stovce, přičemž dva snímky – Il Bisbetico domato a Innamorato pazzo – se dostaly do první desítky. Osobní život a odkaz Franco Castellano zemřel 28. prosince 1999 v Římě ve věku 74 let na rakovinu plic. Jeho syn Lorenzo Castellano se stejně jako otec stal scenáristou a režisérem a spolupracoval se synem Giuseppa Moccii, Federicem, na televizním seriálu College. V lednu 2025 byla v Římě odhalena pamětní deska věnovaná dvojici Castellano & Pipolo jako pocta jejich významnému přínosu italské kinematografii. Tvůrčí styl Castellano & Pipolo se proslavili jako mistři italské komedie, kteří dokázali kombinovat situační humor s romantickými zápletkami a vytvářet filmy s širokou diváckou přitažlivostí. Jejich díla se vyznačovala schopností využít charisma hlavních hvězd, zejména Adriana Celentana, a vytvářet pro ně role, které dokonale odpovídaly jejich osobnosti a hereckému stylu. Jejich komedie patří k nejoblíbenějším italským filmům své doby a dodnes jsou pravidelně uváděny v televizním vysílání.