Věra Jordánová

Věra Jordánová, rozená Věra Nováková, (15. dubna 1928 Praha – 13. listopadu 2022 Praha) byla česká herečka a televizní režisérka. Patřila mezi významné osobnosti české televizní tvorby, především v oblasti dětských pořadů a adaptací literárních děl. Dětství a vzdělání Ačkoliv se narodila v Praze, své dětství prožila ve Šternberku na Moravě, kde její otec Rudolf Novák působil jako primář vojenského plicního sanatoria a matka byla vystudovaná operní zpěvačka. Ve Šternberku navštěvovala základní školu a místní ochotnické divadlo, které v ní pravděpodobně probudilo zájem o dramatické umění. Po obsazení Sudet v říjnu 1938 byla celá rodina nucena přestěhovat se do Prahy, kde získali byt v Dejvicích. V Praze Věra vystudovala gymnázium, kde maturovala v roce 1947, a následně byla přijata na herecký obor pražské konzervatoře. Později absolvovala studium herectví na Akademii múzických umění v Praze (AMU) a dálkově vystudovala také obor filmové režie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU). Herecká kariéra Po absolutoriu AMU působila Věra Jordánová šest let jako herečka v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, kde byla v angažmá v letech 1951-1957. Právě v Liberci se seznámila se svým manželem Zdeňkem Procházkou, s nímž měla dceru Janu, která se později stala scénáristkou. Televizní režisérka Zlomovým okamžikem v její kariéře byl konec 50. let, kdy začala pracovat jako asistentka režie v Československé televizi. V roce 1959 nastoupila jako režisérka do Redakce pro děti a mládež Československé televize, kde působila téměř 40 let. Během své dlouhé kariéry se věnovala téměř výhradně režírování televizních pohádek a televizních inscenací. Její televizní filmografie zahrnuje téměř 190 položek. Významná díla Největší popularitu jí přinesl večerníčkový seriál Krkonošské pohádky, který natočila podle předlohy spisovatelky Marie Kubátové postupně v letech 1974 až 1984 ve spolupráci s kameramanem Františkem Němcem. Tento seriál, skládající se z 20 desetiminutových epizod, je v historii večerníčků jediným hraným cyklem a dodnes patří k nejoblíbenějším pohádkám. V hlavních rolích se představili František Peterka, Ilja Prachař, Zdeněk Řehoř, Hana Maciuchová a Jaroslav Satoranský. Značné oblibě se těší také její čtyřdílná adaptace britské románové předlohy Jana Eyrová z roku 1972 s Martou Vančurovou a Janem Kačerem v hlavních rolích. Mezi další významné adaptace literárních děl patří Věra Lukášová, Evženie Grandetová a Malá Doritka. Z její bohaté pohádkové tvorby stojí za zmínku tituly jako Čertův švagr, Princezna Lada, Hádankář Vojta, Žabí muzikál, Drak Šustidrak, Čarodějův učeň, Zlatá přadlena, Blaťácká povídačka, Královna bludiček či Lední pohádka. Poslední pohádky režírovala v roce 1998 – O Johance s dlouhými vlasy a Kouzelný šíp. Kromě pořadů pro děti natočila také drama Výslech nebo historickou detektivku Zločin na Zlenicích hradě. Ze seriálové tvorby lze zmínit Andersenovy pohádky, Pohádky z tisíce a jedné noci či Heřmánci. Pedagogická činnost a ocenění Od roku 1961 se Věra Jordánová věnovala i pedagogické činnosti a vyučovala na Lidové konzervatoři. V roce 2010 obdržela čestné občanství města Šternberk, kde prožila své dětství. Osobní život Věra Jordánová byla vdaná za Zdeňka Procházku, s nímž měla dceru Janu, která se stala scénáristkou. Kromě své filmové práce občas působila jako turistická průvodkyně pro německy mluvící turisty v Praze. Zemřela 13. listopadu 2022 v Praze ve věku 94 let.