Yolande Moreau, narozená 27. února 1953 v Bruselu v Belgii, je belgická herečka, režisérka, komička a scenáristka. Patří mezi nejvýznamnější belgické herečky současnosti, což dokazují i její tři Césarové ceny ze čtyř nominací - dvě za nejlepší herečku a jedna za nejlepší debut.
Počátky kariéry
Po divadelní kariéře v Bruselu studovala divadlo a klaunské umění pod vedením Philippa Gauliera na École Philippe Gaulier ve Francii. Její filmový debut přišel v roce 1984, kdy spolupracovala s režisérkou Agnès Vardovou na filmech Sept pièces a Vagabond (1985). V roce 1982 napsala a účinkovala v one-woman show "A Dirty Business of Sex and Crime" (Sale affaire du sexe et du crime), se kterou cestovala po Francii, Švýcarsku a Québecu. Tato zkušenost později inspirovala její režijní debut.
Televizní úspěch
Široké publikum si ji oblíbilo díky účinkování v populárním francouzském televizním seriálu Les Deschiens (1993-2002), kde byla jednou z hlavních hvězd. Tato role jí pomohla získat větší pozornost filmových tvůrců.
Filmová kariéra
Yolande Moreau se postupně vypracovala na uznávanou charakterní herečku. Zahrála si roli La Levaque ve filmu Germinal (1993) režiséra Clauda Berriho. Mezinárodní pozornost získala menší, ale nezapomenutelnou rolí domovnice ve filmu Amélie (2001) režiséra Jean-Pierra Jeuneta. Ve stejném roce se objevila i v dalším Jeunetově filmu Micmacs jako Mama Chow.
Režijní debut a první César
Zlomovým momentem v její kariéře byl rok 2004, kdy debutovala jako režisérka filmem When the Sea Rises (Quand la mer monte), který spolurežírovala s Gillesem Portem. V tomto snímku také hrála hlavní roli Irène, herečky cestující se svou one-woman show po severní Francii, která se zamiluje do mladšího muže. Film byl kritikou velmi dobře přijat a Moreau za něj získala dvě Césarovy ceny - za nejlepší debut a za nejlepší herečku.
Mezinárodní úspěch
Její největší mezinárodní úspěch přišel s filmem Séraphine (2008), kde ztvárnila francouzskou malířku Séraphine Louis. Za tento výkon získala svou druhou Césarovu cenu za nejlepší herečku. Film získal celkem sedm Césarových cen včetně ceny za nejlepší film. Moreau v něm podala mimořádný výkon jako prostá uklízečka s výjimečným malířským talentem, jejíž umění objeví německý sběratel umění.
Další významné role
Mezi její další významné filmy patří The Pack (2010), který měl premiéru na filmovém festivalu v Cannes, a Louise-Michel (2008). V roce 2013 natočila film Henri, který byl uveden v sekci Directors' Fortnight na festivalu v Cannes. Výraznou roli ztvárnila také ve filmu The Brand New Testament (Le Tout Nouveau Testament, 2015) režiséra Jaco Van Dormaela, kde hrála manželku Boha, kterého ztvárnil Benoît Poelvoorde. Tento satirický film byl belgickým kandidátem na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Osobní život
V osmnácti letech potkala staršího muže, se kterým má dvě děti, Héloïse a Nilse. Rozešli se, když bylo Yolande 21 let. Sama s dvěma dětmi pracovala v různých profesích, včetně práce hospodyně. Dnes je babičkou čtyř vnoučat.
Umělecký přínos
Yolande Moreau je známá svou schopností ztvárnit obyčejné ženy s mimořádnou hloubkou a citlivostí. Její herecký styl kombinuje komediální talent s dramatickou intenzitou, což jí umožňuje přesvědčivě hrát širokou škálu postav. Jako režisérka přináší do svých filmů osobitý pohled na svět, často inspirovaný vlastními zkušenostmi. S třemi Césarovými cenami je nejúspěšnější belgickou herečkou v historii této prestižní francouzské filmové ceny.