Aya Hirano

Aya Hirano (平野 綾, Hirano Aya; narozena 8. října 1987 v Nagoji, prefektura Aichi) je japonská herečka, dabérka a zpěvačka. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti japonského dabingu a je známá svou schopností proniknout z anime světa do mainstreamu. Aya Hirano strávila část svého raného dětství v New Yorku, kde žila od dvou do tří let kvůli práci svého otce. Právě tam se zrodil její zájem o herectví poté, co v roce 1990 zhlédla broadwayskou produkci Petera Pana. V roce 1998 se připojila k dětské divadelní skupině Tokyo Child Theatrical Group, která je součástí společnosti Space Craft Group. Začínala v televizních reklamách a svou první dabérskou roli získala ve věku 14 let v anime seriálu Angel Tales (2001). V roce 2002, když jí bylo 15 let, namluvila jednu z hlavních postav Lumiere v anime Kiddy Grade. Její velký průlom přišel v roce 2006, kdy byla obsazena do role Haruhi Suzumiyi, titulní postavy anime seriálu The Melancholy of Haruhi Suzumiya. Úspěch tohoto seriálu výrazně posílil její popularitu a kariéru v Japonsku. Za tuto roli získala ocenění za dabing na Tokyo Anime Awards 2007, cenu pro nejlepšího nováčka na 1. Seiyu Awards v roce 2007 a cenu pro nejlepší hlavní herečku na 2. Seiyu Awards v roce 2008. Hirano se brzy stala jednou z prvních dabérek, které pronikly do mainstreamu, a jednou z prvních známých idolů mezi dabéry. Po úspěchu s Haruhi Suzumiyou následovaly další významné role, včetně Reiry Serizawy v anime Nana a Misy Amane v Death Note. V roce 2007 získala roli Konaty Izumi v anime verzi Lucky Star, což dále upevnilo její pozici v oboru. V roce 2008 na druhých Seiyu Awards vyhrála cenu za nejlepší hlavní herečku a také za nejlepší zpěv spolu s dalšími členy obsazení Lucky Star za úvodní píseň "Motteke! Sailor Fuku". Mezi její další významné role patří Lucy Heartfilia v dlouhotrvající sérii Fairy Tail, kde propůjčila hlas hlavní ženské postavě, mladé čarodějce, která se připojí k titulnímu cechu. Tuto postavu ztvárnila nejen v televizním seriálu, ale i ve filmech jako Fairy Tail the Movie: Phoenix Priestess, pro který také nazpívala závěrečnou píseň "Zutto Kitto". V roce 2009 začala dabovat postavu Dende v Dragon Ball Z Kai a později si tuto roli zopakovala v Dragon Ball Z: Battle of Gods (2013) a dalších pokračováních série. Paralelně s dabingem rozvíjela Hirano i svou hudební kariéru. Její první sólový singl pod značkou Lantis byl "Breakthrough", který byl vydán 8. března 2006. Následoval singl "Bōken Desho Desho?", který vyšel 26. dubna 2006 a byl použit jako úvodní znělka The Melancholy of Haruhi Suzumiya. CD se v Japonsku vyprodalo v den vydání. V roce 2008 vydala své debutové studiové album Riot Girl, které debutovalo na 6. místě žebříčku Oricon. Její druhé album Speed Star bylo vydáno 18. listopadu 2009 a dosáhlo 4. místa v žebříčku. V květnu 2011 vydala kompilační album Aya Museum a oznámila přestávku v hudební kariéře. V roce 2012 se k hudbě vrátila pod značkou Universal Sigma a vydala mini album Fragments. Celkem vydala čtyři studiová alba a dvanáct singlů, z nichž devět se dostalo do top 20 a čtyři do top 10 japonských hitparád. Kolem roku 2010 začala Hirano přecházet od dabingu k televizním a divadelním rolím. V roce 2013 debutovala v Tokijském císařském divadle v roli Éponine v muzikálu Les Misérables. Později účinkovala v dalších významných muzikálech jako Lady Bess (kde ztvárnila Alžbětu I.) a Mozart! (v roli Constanze). V roce 2023 se objevila jako Makima v divadelní adaptaci populární mangy Chainsaw Man, kde potkala svého budoucího manžela Masashiho Tanigichiho, za kterého se provdala 3. ledna 2024. Hiranina kariéra nebyla bez kontroverzí. V roce 2011 čelila kritice od svých fanoušků anime, když otevřeně diskutovala o svém milostném a sexuálním životě v televizní show. V témže roce japonský časopis Bubka potvrdil, že byla propuštěna z hudebního vydavatelství Lantis kvůli aféře s několika členy své doprovodné kapely. V listopadu 2010 Hirano na svém Twitteru odhalila, že od střední školy trpí nádorem hypofýzy, který, ačkoli není zhoubný, způsobuje dočasnou ztrátu paměti, ztrátu zraku a poruchy řeči. Navzdory těmto výzvám zůstává Aya Hirano významnou postavou japonské zábavní scény. V září 2019 byla jmenována ambasadorkou vládního programu "Cool Japan", který propaguje moderní japonskou kulturu v zahraničí. Její všestrannost jako dabérky, zpěvačky a herečky, spolu s její schopností překonat osobní a profesní překážky, z ní činí jednu z nejpozoruhodnějších osobností v japonském zábavním průmyslu.