Billy Watson

Billy Watson (25. prosince 1923, Los Angeles, Kalifornie, USA – 17. února 2022, Spokane, Washington, USA) byl americký herec, který se proslavil především jako dětská hvězda v hollywoodských filmech 30. let 20. století. Rodinné zázemí a počátky kariéry William Richard Watson, známý jako Billy Watson, se narodil jako šesté z devíti dětí (šest synů a tři dcery) do rodiny s bohatou filmovou tradicí. Jeho matka Golda prala a žehlila kostýmy herců, zatímco otec Coy Watson Sr. pracoval jako kaskadér kovboj, který mimo jiné vytvořil speciální efekty s klavírním drátem pro létající koberec Douglase Fairbankse ve filmu The Thief of Bagdad (1924). Rodina Watsonových žila v blízkosti Keystone Studios v losangeleské čtvrti Edendale (dnešní Echo Park), což významně ovlivnilo jejich profesní směřování. Všech devět sourozenců se stalo dětskými herci, přičemž společně se objevili ve stovkách filmů od éry němého filmu až po zvukové snímky. Filmová kariéra Billy Watson zahájil svou hereckou kariéru již v roce 1928, kdy se objevil ve dvou němých filmech – Taxi 13 a Taking a Chance. Následně účinkoval ve snímku Love, Live and Laugh (1929) s Georgem Jesselem. Během 30. let si vybudoval solidní filmografii, která zahrnovala filmy jako Cannonball Express (1932), Death on the Diamond (1934) a The Little Minister (1934). V roce 1935 se objevil ve filmu The Winning Ticket, kde ztvárnil postavu Joeyho Tomasella Jr. K jeho nejvýznamnějším rolím patří účinkování ve filmu In Old Chicago (1938), kde hrál mladou verzi postavy Jacka O'Learyho, kterou v dospělosti ztvárnil Don Ameche. Tento velkorozpočtový snímek režiséra Henryho Kinga pojednával o Velkém chicagském požáru z roku 1871 a v době svého uvedení patřil k nejdražším filmům, které byly kdy natočeny. Ve stejném roce se objevil také v dobrodružném filmu Kidnapped, adaptaci románu Roberta Louise Stevensona, který režíroval Otto Preminger. V roce 1939, který je považován za jeden z nejvýznamnějších roků hollywoodské kinematografie, se Watson objevil ve filmu Young Mr. Lincoln s Henrym Fondou, v The Adventures of Huckleberry Finn s Mickeym Rooneym a ve snímku Stanley and Livingstone se Spencerem Tracym. Téhož roku ztvárnil jednoho ze synů guvernéra Hoppera (Guy Kibbee) ve slavném filmu Mr. Smith Goes to Washington režiséra Franka Capry, kde hlavní roli hrál James Stewart. Tento film je dodnes považován za jednu z nejvýznamnějších politických dramat americké kinematografie. Jeho poslední filmovou rolí byl snímek I Take This Woman (1940). Během své kariéry měl Billy Watson možnost spolupracovat s takovými hvězdami jako byli James Stewart, Will Rogers, Spencer Tracy a Katharine Hepburn. Život po filmové kariéře Po absolvování střední školy Belmont High School Watson sloužil během druhé světové války v pobřežní stráži Spojených států. Po válce se, podobně jako několik jeho bratrů, věnoval komerční fotografii v oblasti Los Angeles. Zároveň příležitostně vystupoval v různých televizních rolích a účinkoval v komunitních divadelních skupinách. V roce 1990 se s manželkou Sue přestěhoval do Kettle Falls a později, v roce 1995, do Colville, kde se aktivně zapojil do místních divadelních představení a působil v kostelním sboru. Se svou manželkou Sue, která zemřela v roce 2008, prožil 62 let manželství. Odkaz Billy Watson zemřel 17. února 2022 ve věku 98 let v nemocnici Providence Sacred Heart Medical Center ve Spokane. Rodina Watsonových má jako jediná herecká rodina svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy, kterou získala v roce 1999. Toto ocenění je uznáním mimořádného přínosu celé rodiny pro filmový průmysl, jejíž členové se společně objevili ve stovkách filmů od éry němého filmu.