Luchino Visconti: Nejlepší filmy a seriály

8.1

Luchino Visconti: Filmy a seriály

  • Rocco a jeho bratři
    Rocco a jeho bratři (1960)
    Film
    • KVIFF TV
    Italský film vynikajícího režiséra Luchina Viscontiho Rocco a jeho bratři patří k stěžejním dílům současné světové kinematografie. Je to film hluboce lidský. Vypráví o osudech pěti bratří, kteří přicházejí z venkova do velkého města hledat obživu. Visconti mistrovsky vykreslil jednotlivé charaktery. Dobrý až neskutečně dobrý Rocco nelituje ani největší oběti pro svého bezcharakterního bratra Simona: vzdá se lásky, přijme na sebe téměř neúnosné finanční závazky a nakonec se pokouší krýt Simona před policií, třebaže ví, že je vrahem dívky, kterou miloval. Je někdy až těžké pochopit takovou bratrskou lásku. Proto je divákům nejbližší z bratří mladý Ciro, jdoucí cílevědomě za správnou představou poctivého života. V jeho závěrečných slovech vidíme poslání filmu: lidé musí znát a plnit své povinnosti. Kdo se jim zpronevěří, sám se vyloučí z lidské společnosti, jako právě Simon. A poctiví lidé nemohou ztratit víru, že nový svět bude lepší. Porota benátského bienále 1960 jej vyznamenala Zvláštní cenou a současně získal cenu FIPRESCI. Na XII. FFP 1961 byl film poctěn cenou v kategorii filmů bojujících za sociální pokrok.
    Žánry:DramaKrimiSportovní
    81%
    Italský film vynikajícího režiséra Luchina Viscontiho Rocco a jeho bratři patří k stěžejním dílům současné světové kinematografie. Je to film hluboce lidský. Vypráví o osudech pěti bratří, kteří přicházejí z venkova do velkého města hledat obživu. Visconti mistrovsky vykreslil jednotlivé charaktery. Dobrý až neskutečně dobrý Rocco nelituje ani největší oběti pro svého bezcharakterního bratra Simona: vzdá se lásky, přijme na sebe téměř neúnosné finanční závazky a nakonec se pokouší krýt Simona před policií, třebaže ví, že je vrahem dívky, kterou miloval. Je někdy až těžké pochopit takovou bratrskou lásku. Proto je divákům nejbližší z bratří mladý Ciro, jdoucí cílevědomě za správnou představou poctivého života. V jeho závěrečných slovech vidíme poslání filmu: lidé musí znát a plnit své povinnosti. Kdo se jim zpronevěří, sám se vyloučí z lidské společnosti, jako právě Simon. A poctiví lidé nemohou ztratit víru, že nový svět bude lepší. Porota benátského bienále 1960 jej vyznamenala Zvláštní cenou a současně získal cenu FIPRESCI. Na XII. FFP 1961 byl film poctěn cenou v kategorii filmů bojujících za sociální pokrok.
    Žánry:DramaKrimiSportovní
    1
  • Bellissima
    Bellissima (1952)
    Film
    77%
    2
  • Rodinný portrét
    Rodinný portrét (1974)
    Film
    • iTunes
    77%
    3
  • Natálie
    Natálie (1957)
    Film
    77%
    4
  • Gepard
    Gepard (1963)
    Film
    Film Gepard (1963), adaptace románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy, nás zavede na Sicílii 19. století. Na pozadí bouřlivých událostí let 1860-61, kdy ostrov dobyla Garibaldiho revoluční vojska, vypráví o šlechtickém rodu Salinů, který měl ve svém znaku právě geparda. Konfrontuje odcházející svět hrdé, ale konzervativní šlechty a nových, nastupujících společenských vrstev s poněkud rozdílnými hodnotami i morálkou. Ve filmu, který získal Zlatou palmu na MFF v Cannes v roce 1963, zářili Burt Lancaster, Claudia Cardinaleová či Alain Delon. Viscontiho film je velkorysou podívanou glosující společenské změny a je velkorysý i svou délkou, tu však vyváží vynikající umělecký zážitek, kde se mistrovská režie spojuje s neméně výbornými hereckými výkony, kamerou, kostýmy (Piero Tosi nominován na Oscara) i výpravou a hudbou (Nino Rota).
    76%
    Film Gepard (1963), adaptace románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy, nás zavede na Sicílii 19. století. Na pozadí bouřlivých událostí let 1860-61, kdy ostrov dobyla Garibaldiho revoluční vojska, vypráví o šlechtickém rodu Salinů, který měl ve svém znaku právě geparda. Konfrontuje odcházející svět hrdé, ale konzervativní šlechty a nových, nastupujících společenských vrstev s poněkud rozdílnými hodnotami i morálkou. Ve filmu, který získal Zlatou palmu na MFF v Cannes v roce 1963, zářili Burt Lancaster, Claudia Cardinaleová či Alain Delon. Viscontiho film je velkorysou podívanou glosující společenské změny a je velkorysý i svou délkou, tu však vyváží vynikající umělecký zážitek, kde se mistrovská režie spojuje s neméně výbornými hereckými výkony, kamerou, kostýmy (Piero Tosi nominován na Oscara) i výpravou a hudbou (Nino Rota).
    5
  • Ludvík Bavorský
    Ludvík Bavorský (1973)
    Film
    76%
    6
  • Nevinný
    Nevinný (1976)
    Film

    Pro svůj poslední film zvolil Luchino Visconti adaptaci románu Gabriela D’Annunzia z roku 1891 Nevinný. I zde se ale italský režisér věnuje tématu, které rozvíjí napříč celou svou tvorbou: životu aristokracie a horních vrstev společnosti. Zámožný Tullio v podání Giancarla Gianniniho trápí svou ženu Giulianu otevřenou nevěrou a necitlivostí. Když se však dozví, že manželka má poměr s jiným mužem, spisovatelem Filipem, začne jej sžírat žárlivost. Přestože se pokouší obnovit manželský život, tak vše, včetně Giulianina těhotenství, vede k tragickému konci. (Febiofest)

    Žánry:DramaRomantický
    75%

    Pro svůj poslední film zvolil Luchino Visconti adaptaci románu Gabriela D’Annunzia z roku 1891 Nevinný. I zde se ale italský režisér věnuje tématu, které rozvíjí napříč celou svou tvorbou: životu aristokracie a horních vrstev společnosti. Zámožný Tullio v podání Giancarla Gianniniho trápí svou ženu Giulianu otevřenou nevěrou a necitlivostí. Když se však dozví, že manželka má poměr s jiným mužem, spisovatelem Filipem, začne jej sžírat žárlivost. Přestože se pokouší obnovit manželský život, tak vše, včetně Giulianina těhotenství, vede k tragickému konci. (Febiofest)

    Žánry:DramaRomantický
    7
  • Posedlost
    Posedlost (1944)
    Film

    První z mnoha kultivovaných opusů Luchina Viscontiho považovaný za přímého předchůdce italského neorealismu, který se stal po 2. sv. válce určujícím směrem evropské kinematografie. Příběh smrtonosné vášně Visconti volně natočil podle proslulého románu Jamese Caina Pošťák zvoní vždycky dvakrát (pamatujete na verzi s Anjelicou Hustonovou a Jackem?), klasického představitele amerického detektivního žánru drsná škola. Režisér zasadil děj do nehostinné italské krajiny zmítající se ve válečné krizi, bídě a kriminalitě. Přestože se autor nemohl vlivem nacistické cenzury (film byl natočen v roce 1942, za Mussolliniho režimu) vyjádřit otevřeně, byl jeho pokus záhy zakázán a stal se legendou mezi nadcházejícími režiséry. Ze všeho nejvíce je patrně uchvátil důraz na realistickou Itálii a sociální problémy kraje, které zmítají milostným trojúhelníkem. (Martin Jiroušek)

    75%

    První z mnoha kultivovaných opusů Luchina Viscontiho považovaný za přímého předchůdce italského neorealismu, který se stal po 2. sv. válce určujícím směrem evropské kinematografie. Příběh smrtonosné vášně Visconti volně natočil podle proslulého románu Jamese Caina Pošťák zvoní vždycky dvakrát (pamatujete na verzi s Anjelicou Hustonovou a Jackem?), klasického představitele amerického detektivního žánru drsná škola. Režisér zasadil děj do nehostinné italské krajiny zmítající se ve válečné krizi, bídě a kriminalitě. Přestože se autor nemohl vlivem nacistické cenzury (film byl natočen v roce 1942, za Mussolliniho režimu) vyjádřit otevřeně, byl jeho pokus záhy zakázán a stal se legendou mezi nadcházejícími režiséry. Ze všeho nejvíce je patrně uchvátil důraz na realistickou Itálii a sociální problémy kraje, které zmítají milostným trojúhelníkem. (Martin Jiroušek)

    8
  • Soumrak bohů
    Soumrak bohů (1969)
    Film
    Moc a bohatství rodu von Essenbeck zůstalo nedotčeno, i když Německo prohrálo válku a následovala deprese. Teď je rok 1934 a baron svolal svou rodinu na večeři. Tato příležitost přinese do jeho domu i sestřenici, která právě vstupuje do nacistické strany. Doprovází ji manažer baronovy společnosti. Dvě malé dívky v salonu recitují verše a pak si se sestřenicí Martin hrají na schovávanou. Náhle se ozve výkřik. Baron byl zastřelen pistolí jejich otce a otec prchá... V tomto světě neexistuje nikdo pozitivní. Pochmurné v dějinách, když už ani peníze neznamenají moc a nemohou lidi ochránit před krutostí německého fašismu. Ve filmu Soumrak bohů se režisér Luchino Visconti věnuje jedné z ústředních témat své tvorby: morálnímu úpadku vyšších společenských vrstev a rozkladu rodiny. V předvečer 2. světové války musí rodina ocelářských velkoprůmyslníků von Essenbecků čelit nové společenské situaci. Jejich bohatství a vliv už bez správné politické orientace nic neznamenají. Barón Joachim von Essenbeck svolá při příležitosti oslav svých narozenin celou rodinu. Chce oznámit, že navzdory jeho antipatii vůči národnímu socialismu je pro dobro rodinného podniku nutné s novou mocí spolupracovat. Proto zbaví levicového demokrata Herberta vedení podniku a na jeho místo jmenuje svého staršího syna Konstantina, člena SA. Ctižádostivá dcera Sophia také vycítí příležitost a doufá, že v nové době se jí spolu se snoubencem Friedrichem podaří vyšvihnout na čelo podniku. V tu samou noc Friedricha přemluví, aby starého barona zastřelil tak, že podezření padne na odvolaného Herberta. Tím se uvnitř vážené a vlivné rodiny začíná nelítostný boj o moc, který předznamenává strmý pád všech jejích členů. Soumrak bohů je brilantní historickou studií o vzestupu nacismu za podpory elity, zároveň je však i nadčasovým obrazem zhoubných lidských vášní: ctižádosti, touhy po moci, žárlivosti, panovačnosti a krutosti. Film je prvním dílem volné, tzv. německé trilogie (Soumrak bohů, Smrt v Benátkách, Ludwig), která patří k jedněm z posledních vrcholů Viscontiho filmografie.
    Žánry:DramaVálečný
    74%
    Moc a bohatství rodu von Essenbeck zůstalo nedotčeno, i když Německo prohrálo válku a následovala deprese. Teď je rok 1934 a baron svolal svou rodinu na večeři. Tato příležitost přinese do jeho domu i sestřenici, která právě vstupuje do nacistické strany. Doprovází ji manažer baronovy společnosti. Dvě malé dívky v salonu recitují verše a pak si se sestřenicí Martin hrají na schovávanou. Náhle se ozve výkřik. Baron byl zastřelen pistolí jejich otce a otec prchá... V tomto světě neexistuje nikdo pozitivní. Pochmurné v dějinách, když už ani peníze neznamenají moc a nemohou lidi ochránit před krutostí německého fašismu. Ve filmu Soumrak bohů se režisér Luchino Visconti věnuje jedné z ústředních témat své tvorby: morálnímu úpadku vyšších společenských vrstev a rozkladu rodiny. V předvečer 2. světové války musí rodina ocelářských velkoprůmyslníků von Essenbecků čelit nové společenské situaci. Jejich bohatství a vliv už bez správné politické orientace nic neznamenají. Barón Joachim von Essenbeck svolá při příležitosti oslav svých narozenin celou rodinu. Chce oznámit, že navzdory jeho antipatii vůči národnímu socialismu je pro dobro rodinného podniku nutné s novou mocí spolupracovat. Proto zbaví levicového demokrata Herberta vedení podniku a na jeho místo jmenuje svého staršího syna Konstantina, člena SA. Ctižádostivá dcera Sophia také vycítí příležitost a doufá, že v nové době se jí spolu se snoubencem Friedrichem podaří vyšvihnout na čelo podniku. V tu samou noc Friedricha přemluví, aby starého barona zastřelil tak, že podezření padne na odvolaného Herberta. Tím se uvnitř vážené a vlivné rodiny začíná nelítostný boj o moc, který předznamenává strmý pád všech jejích členů. Soumrak bohů je brilantní historickou studií o vzestupu nacismu za podpory elity, zároveň je však i nadčasovým obrazem zhoubných lidských vášní: ctižádosti, touhy po moci, žárlivosti, panovačnosti a krutosti. Film je prvním dílem volné, tzv. německé trilogie (Soumrak bohů, Smrt v Benátkách, Ludwig), která patří k jedněm z posledních vrcholů Viscontiho filmografie.
    Žánry:DramaVálečný
    9
  • Cizinec
    Cizinec (1967)
    Film
    72%
    10
  • Vášeň
    Vášeň (1954)
    Film
    72%
    11
  • Boccaccio '70
    Boccaccio '70 (1962)
    Film
    71%
    12
  • Hvězdy Velkého vozu
    Hvězdy Velkého vozu (1965)
    Film
    71%
    13
  • Smrt v Benátkách
    Smrt v Benátkách (1971)
    Film
    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tadzia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled dezinfikovaného města, v jehož šedých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků, tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot. Roku 1911 přichází do Benátek vyčerpaný hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V prostředí honosného italského letoviska se chce zotavit, načerpat novou životní sílu i inspiraci. Ta přichází v nečekané formě a bere na sebe podobu efébsky krásného polského mladíka Tadzia. Aschenbach postupně přichází na to, že jeho fascinace chlapcem se mění na platonickou lásku k ideálu krásy, který se celý život snažil hledat v hudbě. Situace v Benátkách však přestává být bezpečná nejen pro Aschenbachovy city, ale i pro jeho zdraví. Zákeřné scirocco přiválo do stojatých vod benátských kanálů choleru. Benátčané žijící z turistů se snaží informace o epidemii za každou cenu co nejdéle udržet v tajnosti. Smrt v Benátkách, která patří k vrcholům tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dílem tzv. německé trilogie. Film je dokonalou evokací atmosféry pozdní secese, belle époque i starého světa, který po 1. světové válce zanikl. Předobrazem postavy Gustava von Aschenbacha byl hudební skladatel Gustav Mahler. Proto ve své adaptaci Visconti změnil Aschenbachovu profesi ze spisovatele na hudebního skladatele. S pomocí dokonalé scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musorgského vytvořil z předlohy, která bývala považována za nesfilmovatelnou, reflexi o podstatě umělecké tvorby, krásy a o dvou silách řídících život člověka: síle lásky a síle smrti.
    70%
    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tadzia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled dezinfikovaného města, v jehož šedých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků, tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot. Roku 1911 přichází do Benátek vyčerpaný hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V prostředí honosného italského letoviska se chce zotavit, načerpat novou životní sílu i inspiraci. Ta přichází v nečekané formě a bere na sebe podobu efébsky krásného polského mladíka Tadzia. Aschenbach postupně přichází na to, že jeho fascinace chlapcem se mění na platonickou lásku k ideálu krásy, který se celý život snažil hledat v hudbě. Situace v Benátkách však přestává být bezpečná nejen pro Aschenbachovy city, ale i pro jeho zdraví. Zákeřné scirocco přiválo do stojatých vod benátských kanálů choleru. Benátčané žijící z turistů se snaží informace o epidemii za každou cenu co nejdéle udržet v tajnosti. Smrt v Benátkách, která patří k vrcholům tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dílem tzv. německé trilogie. Film je dokonalou evokací atmosféry pozdní secese, belle époque i starého světa, který po 1. světové válce zanikl. Předobrazem postavy Gustava von Aschenbacha byl hudební skladatel Gustav Mahler. Proto ve své adaptaci Visconti změnil Aschenbachovu profesi ze spisovatele na hudebního skladatele. S pomocí dokonalé scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musorgského vytvořil z předlohy, která bývala považována za nesfilmovatelnou, reflexi o podstatě umělecké tvorby, krásy a o dvou silách řídících život člověka: síle lásky a síle smrti.
    14
  • My, ženy
    My, ženy (1953)
    Film
    65%
    15
  • Tosca
    Tosca (1941)
    FilmRole: (neuveden)
    62%
    16
  • Čarodějky
    Čarodějky (1967)
    Film
    60%
    17

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.