Folco Quilici

Folco Quilici se narodil 9. dubna 1930 ve Ferraře v Itálii a byl významným italským režisérem a dokumentaristou. Byl synem novináře a historika Nella Quiliciho a malířky Emmy Buzzacchi. Studoval režii na Experimentálním centru kinematografie a specializoval se na podvodní natáčení, čímž se proslavil i za hranicemi Itálie. Průkopník mořských dokumentů
Quiliciho jméno bylo po mnoho let spojováno se vztahem mezi člověkem a mořem. Jeho první významný úspěch přišel s filmem Blue Continent z roku 1954, který získal Zvláštní cenu na Benátském filmovém festivalu. Následoval film The Last Paradise z roku 1955, který získal Stříbrného medvěda v kategorii dokumentárních filmů na 7. Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Film Tiko and the Shark z roku 1961 získal cenu UNESCO za kulturu a byl natočen podle románu Clementa Richera a adaptován pro kino Italem Calvinem. Mezinárodní uznání a spolupráce
Film The Voyage of Tanai z roku 1971 získal Zvláštní cenu na festivalu v Taormině a cenu David di Donatello v roce 1972. Quilici byl nominován na Oscara v roce 1971 za film Toscana, který byl součástí čtrnácti filmů ze série L'Italia vista dal cielo. V roce 1976 spolupracoval na podvodním natáčení pro film Orca: The Killer Whale režiséra Michaela Andersona na žádost Dina De Laurentiise. Pozdější tvorba a odkaz
Quilici natočil celkem 22 filmů mezi lety 1952 a 2005, kdy odešel do důchodu. V roce 2000 pro francouzsko-německou televizní síť Arte produkoval a režíroval celovečerní filmy Kolossal a Il mondo di Pinocchio z roku 2002. Od roku 1954 spolupracoval s italským i mezinárodním tiskem, včetně časopisů Life, Epoca, Panorama a deníků La Stampa a Corriere della Sera. Quilici zemřel 24. února 2018 v Orvietu ve věku 87 let na následky mrtvice.