Satoshi Kon

Satoshi Kon (今 敏, Kon Satoshi; 12. října 1963, Sapporo, Japonsko – 24. srpna 2010) byl japonský filmový režisér, animátor, scenárista a kreslíř mangy. Patřil mezi nejvýznamnější tvůrce japonského anime a byl členem Japonské asociace tvůrců animace (JAniCA). Kon se narodil v Sapporu na ostrově Hokkaidó. Již od dětství projevoval zájem o mangu a anime. Během studia na střední škole v Kushiru byl silně ovlivněn populárními anime seriály jako Space Battleship Yamato, Heidi, Girl of the Alps, Future Boy Conan a Mobile Suit Gundam. Po absolvování střední školy nastoupil na Vysokou školu umění v Musashinu, kde vystudoval grafický design. Během studií vytvořil svou první mangu Toriko (1984), se kterou se umístil na druhém místě v soutěži pořádané časopisem Young Magazine. Následně začal pracovat jako asistent slavného mangaky Katsuhira Otoma, tvůrce kultovního díla Akira. Po ukončení studia v roce 1987 vydal Kon jednosvazkovou mangu Kaikisen (1990) a napsal scénář k Otomovu hranému filmu World Apartment Horror. V roce 1991 pracoval jako animátor a layout designer na animovaném filmu Roujin Z. Významným krokem v jeho kariéře byla spolupráce s režisérem Mamoru Oshiim na filmu Patlabor 2: The Movie (1993). Téhož roku se podílel na scénáři a produkci pátého dílu OVA série JoJo's Bizarre Adventure. V roce 1995 působil jako scenárista, layout designer a umělecký ředitel krátkého filmu Magnetic Rose, první části antologie Memories, kterou produkoval Katsuhiro Otomo. V roce 1997 debutoval jako režisér celovečerního filmu Perfect Blue, psychologického thrilleru o popové idolce, která se rozhodne stát herečkou a začne ztrácet kontakt s realitou. Film byl produkován studiem Madhouse a získal uznání na mezinárodních filmových festivalech. Po úspěchu Perfect Blue chtěl Kon adaptovat román Yasutaky Tsutsui Paprika (1993), ale tyto plány byly odloženy, když distribuční společnost Rex Entertainment zbankrotovala. V roce 2001 dokončil svůj druhý celovečerní film Millennium Actress (v češtině uváděný jako Herečka tisíciletí), který vypráví příběh stárnoucí filmové hvězdy a jejího celoživotního hledání lásky. Film získal větší kritický i komerční úspěch než jeho předchůdce a vynesl Konovi řadu ocenění. Pro tento film poprvé spolupracoval se skladatelem Susumu Hirasawou, jehož hudba se stala charakteristickým prvkem Konových pozdějších děl. V roce 2003 následoval film Tokyo Godfathers (česky Tokijští kmotři), příběh tří bezdomovců, kteří o Štědrém večeru najdou opuštěné dítě a vydají se hledat jeho rodiče. Tento film se od Konových ostatních děl odlišoval přímočařejším vyprávěním a komediálními prvky, přestože si zachoval jeho typický zájem o sociální témata. V roce 2004 vytvořil Kon 13dílný televizní seriál Paranoia Agent (v češtině uváděný jako Posel klamů), který se vrací k jeho oblíbenému tématu prolínání představ a reality. Seriál vznikl z nápadů, které se nevešly do jeho předchozích filmů, a zabývá se také dalšími společenskými tématy. Jeho posledním dokončeným dílem byl film Paprika (2006), adaptace stejnojmenného románu Yasutaky Tsutsui. Film sleduje psycholožku, která pomocí speciální technologie vstupuje do snů svých pacientů. Paprika je považována za jedno z jeho nejvizuálnějších a nejsurreálnějších děl. Konův styl se vyznačoval plynulým prolínáním reality, snů a fantazie, což se stalo jeho charakteristickým rukopisem. Jeho filmy často zkoumaly témata identity, paměti, společenských stigmat a lidské psychiky. Mezi jeho inspirace patřili spisovatelé Philip K. Dick a Yasutaka Tsutsui, japonský režisér Akira Kurosawa a surrealistický režisér Terry Gilliam. V květnu 2010 byl Konovi diagnostikován terminální karcinom slinivky břišní. Zemřel 24. srpna 2010 ve věku 46 let. V době své smrti pracoval na animovaném filmu The Dream Machine (Yumemiru Kikai), který zůstal nedokončen. Jeho předčasný odchod znamenal obrovskou ztrátu pro světovou kinematografii, ale jeho díla nadále inspirují filmaře po celém světě, včetně režisérů jako Darren Aronofsky, který vzdal Konovi hold ve svých filmech Requiem za sen a Černá labuť.