I. Stanford Jolley

I. Stanford Jolley (24. října 1900 – 7. prosince 1978), vlastním jménem Isaac Stanford Jolley, byl americký filmový a televizní herec, známý především svými rolemi ve westernových filmech a seriálech, kde často ztvárňoval padouchy. Raný život a začátky kariéry Narodil se v Elizabeth v New Jersey a vyrůstal v nedalekém Morristownu. Pocházel z rodiny s uměleckými sklony – jeho otec Robert B. Jolley vlastnil a provozoval kočovný cirkus a karneval, než se stal úspěšným restauratérem a majitelem elektroinstalační firmy. Po střední škole Jolley pracoval v otcově elektroobchodě, ale brzy začal hledat své životní směřování. Ve 20. letech působil jako varietní umělec a v roce 1924 debutoval na Broadwayi ve hře Sweet Seventeen po boku Charlese Trowbridge. Pracoval také v rozhlase, kde využíval svůj výrazný barytonový hlas. Hollywoodská kariéra V roce 1935 se Jolley přestěhoval do Hollywoodu, kde zahájil svou filmovou kariéru malými rolemi ve filmu Front Page Woman a v seriálu Dick Tracy (1937). Jeho charakteristický vzhled – štíhlá postava, úzký obličej a tenký knír – ho předurčil k rolím padouchů, zejména ve westernových filmech. Během 40. let se postupně vypracoval od drobných rolí k výraznějším postavám záporných hrdinů. Filmové úspěchy Jolley se objevil ve více než 400 filmech a televizních produkcích. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patřila postava doktora Blacktona v seriálovém filmu The Crimson Ghost (1946), kde také propůjčil hlas titulní postavě. Tento film se později stal kultovním a maska Crimson Ghost byla dokonce použita jako logo punkové skupiny Misfits. Během své kariéry se objevil v mnoha významných filmech, včetně The Private Lives of Elizabeth and Essex (1939) s Errolem Flynnem a Bette Davis, The Ape (1940) s Borisem Karloffem, Batman (1943), Charlie Chan in the Chinese Cat (1944), Joan of Arc (1948) s Ingrid Bergman a Sands of Iwo Jima (1949) s Johnem Waynem. V 50. letech se jeho filmová kariéra téměř výhradně soustředila na westernový žánr. Televizní kariéra Od 50. let Jolley intenzivně pracoval v televizi, kde se stal známou tváří mnoha westernových seriálů. Mezi lety 1950 a 1953 se šestkrát objevil v různých rolích v seriálu The Lone Ranger s Claytonem Moorem. Stal se pravidelným hostem v populárních westernových seriálech jako Annie Oakley, Hopalong Cassidy, The Cisco Kid (deset vystoupení), Kit Carson, Cheyenne (sedm vystoupení) a Daniel Boone. Jeho televizní kariéra zahrnovala také role v seriálech Gunsmoke (devět vystoupení), Bonanza (osm vystoupení), The Life and Legend of Wyatt Earp (šest vystoupení), Maverick (šest vystoupení), Rawhide (pět vystoupení) a Wagon Train (deset vystoupení). Celkem se objevil v desítkách různých televizních seriálů, kde ztvárnil širokou škálu postav od padouchů po šerify a další představitele zákona. Pozdější kariéra a odkaz Jolley pokračoval v herecké práci i po sedmdesátce. Jeho poslední filmovou rolí byla postava farmáře v pilotním díle seriálu How the West Was Won (1976) s Jamesem Arnessem a role opilce v krátkodobém seriálu The Quest. Oficiálně odešel do důchodu v roce 1976. I. Stanford Jolley zemřel 7. prosince 1978 ve věku 78 let na arteriosklerotické onemocnění srdce a srdeční selhání v Motion Picture & Television Fund cottages ve Woodland Hills v Kalifornii. Zanechal po sobě manželku Emily Mae Hacker Jolley, se kterou byl ženatý od roku 1921 až do své smrti, a dvě děti – syna Stana Jolleyho, který se stal uměleckým ředitelem, a dceru Sandru. Jolley byl známý svým bohatým, dobře kontrolovaným hlasem a výraznými obličejovými výrazy, které mu umožňovaly vyniknout na plátně bez ohledu na velikost role. Jako dokonalý charakterní herec dokázal zahrát prakticky jakýkoli typ vedlejší role – komickou, zápornou nebo seriózní – s profesionální dovedností. Jeho odkaz žije dál v stovkách filmů a televizních pořadů, které pomáhal utvářet během své více než čtyřicetileté kariéry.