Chikako Hosokawa

Chikako Hosokawa (31. prosince 1905, Tokio, Japonsko – 20. března 1976) byla významná japonská herečka, která se proslavila jak na divadelních prknech, tak ve filmovém průmyslu. Narodila se jako Fuyu Yokota v tokijské čtvrti Uchisaiwai v Kojimachi. Divadelní začátky Po absolvování dívčí školy Koran se Hosokawa v roce 1925 připojila k Tsukiji Little Theater pod vedením Osanai Kaoru, kde debutovala v inscenaci "Kakujin Kakusetsu". Toto divadlo bylo průkopnickým projektem japonského moderního divadla (šingeki), které se inspirovalo západními divadelními tradicemi. V roce 1929, ve věku 23 let, opustila Tsukiji a pomáhala založit Shinjuku Theater Company. Její divadelní kariéra pokračovala v roce 1934, kdy spoluzaložila Shinkyo Theater Company, kde působila až do jeho nuceného rozpuštění v roce 1940. Během svého působení v divadle Shinkyo se také připojila k filmové produkční společnosti P.C.L. (předchůdce významného studia Toho), čímž zahájila svou filmovou kariéru. Filmová kariéra Hosokawa debutovala ve filmu v roce 1935 v snímku Three Sisters with Maiden Hearts (Otome-gokoro - Sannin-shimai) režiséra Mikio Naruse. V tomto filmu, který byl Naruseho prvním zvukovým filmem, ztvárnila roli O-Ren, nejstarší ze tří sester, které si vydělávají jako pouliční hudebnice v tokijské čtvrti Asakusa. Film byl natočen podle povídky slavného spisovatele Jasunari Kawabaty a je považován za významné dílo japonské kinematografie 30. let. Po druhé světové válce se Hosokawa stala členkou divadelní společnosti Mingei Theater Company a současně pokračovala ve své filmové kariéře. V 50. a 60. letech se objevila v několika významných filmech, které jsou dnes považovány za klasická díla japonské kinematografie. Mezi její nejvýznamnější role patří postava Tamae ve filmu Late Chrysanthemums (Bangiku, 1954), opět pod režijním vedením Mikio Naruse. V tomto oceňovaném dramatu ztvárnila jednu ze čtyř bývalých gejš, které se potýkají s životními těžkostmi v poválečném Japonsku. Kritici vyzdvihovali její výkon jako opilé Tamae, která trpí silnými migrénovými bolestmi a je zklamaná svým synem. Dalším významným filmem v její kariéře byl When a Woman Ascends the Stairs (Onna ga kaidan o noboru toki, 1960), kde se objevila po boku hvězdné Hideko Takamine. Tento film, rovněž režírovaný Narusem, je považován za jedno z mistrovských děl japonské kinematografie a nabízí pohled na život barových hostesek v tokijské čtvrti Ginza. V 60. letech se Hosokawa objevila v dalších významných filmech jako Taiyô Umi o someru toki (1961), kde ztvárnila postavu Mamy, a Omizu hara (1962). Její filmografie zahrnuje také snímky jako Aitsu to watashi (1961), Joyu (1956) a další. Spolupracovala s významnými režiséry své doby a hrála po boku předních japonských herců a hereček. Osobní život Před zahájením své divadelní kariéry byla Hosokawa vdaná a měla dceru. Po společném účinkování s hercem Maruyamou Sadaem v divadelní hře "Hose" v roce 1926 se rozvedla se svým manželem a začala romantický vztah s Maruyamou, ačkoli se později rozešli. Odkaz Chikako Hosokawa zemřela 20. března 1976 ve věku 70 let na obstrukční žloutenku. Během své více než čtyřicetileté kariéry se zapsala do historie japonského divadla a filmu jako všestranná herečka, která dokázala přesvědčivě ztvárnit širokou škálu postav. Její spolupráce s režisérem Mikio Narusem přinesla několik filmů, které jsou dnes považovány za klasická díla japonské kinematografie. Přestože nikdy nedosáhla takové mezinárodní slávy jako některé její současnice, její přínos japonskému filmu je nezpochybnitelný a její výkony zůstávají ceněny filmovými historiky a milovníky klasického japonského filmu.