John Harron

John Harron, narozen 31. března 1903 v New Yorku, byl americký filmový herec, který se proslavil především v éře němého filmu. Pocházel z herecké rodiny – byl mladším bratrem slavné hvězdy němého filmu Roberta Harrona a bratrem herečky Mary Harronové. Počátky kariéry John Harron získal svou první filmovou zkušenost již v roce 1918, kdy se objevil v malé, neuvěděné roli ve filmu Hearts of the World, kde hrál jeho starší bratr Robert. Po tragické smrti svého bratra v roce 1920 (oficiálně označené jako "nehoda", ačkoli někteří tvrdí, že mohlo jít o sebevraždu) se John prakticky přes noc stal žádaným hercem. Filmový průmysl mu nabídl kariéru takřka na stříbrném podnose, když převzal typ rolí, které dříve hrával jeho bratr. Úspěchy v němém filmu V průběhu 20. let se John Harron etabloval jako představitel mladých, nevinných a sympatických romantických hrdinů po boku předních hereček své doby. Mezi jeho významné němé filmy patří The $5 Baby (1922), The Ragged Heiress (1922), Dulcy (1923), My Wife and I (1925), The Boy Friend (1926) a Silk Stockings (1927). Jeho oficiální filmový debut přišel s filmem Through the Back Door (1921). Přestože prokázal značný talent a potenciál, nikdy nedosáhl takové slávy jako jeho bratr Robert. Přechod ke zvukovému filmu S příchodem zvukového filmu na konci 20. let začala Harronova kariéra postupně upadat. Zatímco v éře němého filmu dosáhl značných úspěchů, ve zvukovém filmu byl často obsazován do menších rolí nebo méně významných filmů. Po působení ve společnosti Universal podepsal smlouvu s Warner Bros., ale jeho hvězda již pohasínala. White Zombie a pozdější kariéra Jednou z jeho nejznámějších rolí z období zvukového filmu byla postava Neila Parkera ve filmu White Zombie (1932), který je považován za první celovečerní zombie film v historii kinematografie. V tomto hororu, kde hlavní roli ztvárnil Bela Lugosi jako zlověstný voodoo mistr Murder Legendre, hrál Harron snoubence hlavní hrdinky Madeleine (Madge Bellamy). Film, natočený nezávislými producenty bratry Halperinovými, se stal kultovním dílem hororového žánru, přestože v době svého uvedení získal spíše negativní recenze. Osobní život V roce 1929 se John Harron oženil s herečkou Betty Westmoreovou, kterou potkal během natáčení filmu The Man in Hobbles (1928). Betty se po svatbě vzdala své herecké kariéry ve prospěch manželství a rodiny. V roce 1930 se jim narodila dcera Colleene. Z devíti sourozenců Harronových byl John jediný, kdo se oženil a založil rodinu. Závěr života Během 30. let Harron pokračoval v hraní, ale většinou v menších rolích. Celkem se objevil ve více než 160 filmech. Po dokončení natáčení svého posledního filmu se John Harron cítil neobvykle vyčerpaný a odjel do Seattlu na rybolov a odpočinek. Krátce po příjezdu však onemocněl, rozvinula se u něj silná bolest hlavy a byl hospitalizován. Lékaři mu diagnostikovali meningitidu, které 24. listopadu 1939 podlehl. Bylo mu pouhých 36 let. Pohřben je na hřbitově Calvary v Los Angeles. Zanechal po sobě manželku Betty a devítiletou dceru Colleene.