Carlo Giuffrè

Carlo Giuffrè (3. prosince 1928, Neapol, Itálie – 1. listopadu 2018) byl italský divadelní, filmový a televizní herec a divadelní režisér. Během své dlouhé a plodné kariéry se objevil ve více než 90 filmech mezi lety 1942 a 2002. Počátky kariéry a spolupráce s Eduardem De Filippem Carlo Giuffrè se narodil v Neapoli v rodině s uměleckými kořeny – jeho otec byl orchestrálním hudebníkem v divadle San Carlo. Po smrti otce strávil část dětství v internátní škole, kde se díky školním představením zrodila jeho láska k herectví. Po ukončení studia na Národní akademii dramatických umění Silvio D'Amico (Accademia Nazionale d'Arte Drammatica) debutoval v roce 1949 ve společnosti slavného neapolského dramatika Eduarda De Filippa. Toto setkání bylo pro jeho kariéru klíčové – De Filippo se stal jeho mentorem a Carlo interpretoval většinu jeho her, některé dokonce režíroval. Jejich profesionální vztah trval až do dramatikovy smrti v roce 1984. Filmová kariéra Na filmovém plátně debutoval v roce 1950 ve snímku Side Street Story režiséra Eduarda De Filippa. Mezinárodní publikum ho poznalo především díky roli ve filmu The Girl with a Pistol (1968) režiséra Maria Monicelliho, kde hrál po boku Monicy Vitti. Film byl nominován na Oscara a pomohl Giuffrèmu získat širší uznání. Mezi jeho další významné filmy patří Son contento (1983) režiséra Maurizia Ponziho, za který získal prestižní cenu David di Donatello za nejlepšího herce ve vedlejší roli. Podílel se také na dabingu filmu Once Upon a Time in America (1984) Sergia Leoneho, kde propůjčil svůj hlas postavě ztvárněné Dannym Aiellem v italské verzi filmu. V pozdější fázi kariéry ztvárnil roli Geppetta v Pinocchiovi (2002) Roberta Benigniho. Divadelní tvorba Divadlo bylo Giuffrèho celoživotní vášní. Po osmi sezónách s "Compagnia dei giovani" (Společnost mladých) se věnoval různorodému divadelnímu repertoáru – od De Filippových her přes klasické komedie až po moderní dramatická díla. Jeho divadelní kariéra byla obzvláště bohatá a uznávaná v Itálii, kde vystupoval na nejvýznamnějších scénách. Díky svému talentu a popularitě byl v roce 1971 pozván, aby moderoval prestižní hudební festival v Sanremu. Spolupráce s bratrem Aldem Významnou kapitolou v Giuffrèho kariéře byla spolupráce s jeho starším bratrem Aldem Giuffrèm, který byl rovněž uznávaným hercem. Bratři spolu začali pracovat v divadle v roce 1947 a později vytvořili úspěšné herecké duo. Jak sám Carlo řekl: "Já a můj bratr jsme nerozlučitelní, nejsme Carlo a Aldo, jsme prostě bratři Giuffrèovi, jeden celek." Jejich společné divadelní projekty v 70. letech patřily k vrcholům italského divadla té doby. Charakteristika hereckého stylu Carlo Giuffrè byl známý svou všestranností – dokázal ztvárnit jak dramatické role, tak komediální postavy. Byl jednou z nejvýraznějších tváří italské filmové komedie, ale jeho talent přesahoval žánrové hranice. Jeho herecký styl se vyznačoval přirozeností, inteligentním humorem a schopností dodat postavám autentický neapolský charakter. Neapol, jeho rodné město, hrála v jeho tvorbě významnou roli – mnoho jeho filmů a divadelních her se odehrávalo právě tam. Ocenění a závěr kariéry Za svou práci získal Carlo Giuffrè řadu ocenění. Kromě již zmíněné ceny David di Donatello z roku 1984 byl v roce 2007 italským prezidentem jmenován "Grande Ufficiale" (Velkým důstojníkem) za přínos italské kultuře. Jeho poslední divadelní vystoupení se uskutečnilo v roce 2015 v divadelní adaptaci Spielbergova Schindlerova seznamu, zatímco jeho posledním filmem byl Se mi lasci non vale (2016) režiséra Vincenza Salemmeho. Carlo Giuffrè zemřel 1. listopadu 2018 v Římě ve věku 89 let na rakovinu, zanechávaje za sebou mimořádné umělecké dědictví, které významně obohatilo italskou divadelní a filmovou kulturu.