Jacques Audiard

Jacques Audiard, narozen 30. dubna 1952 v Paříži, je francouzský filmový režisér, producent a scenárista. Patří mezi nejvýznamnější a nejoceňovanější francouzské filmaře současnosti, jehož tvorba získala mezinárodní uznání a řadu prestižních ocenění. Rodinné zázemí a počátky kariéry Jacques Audiard pochází z filmové rodiny - jeho otec Michel Audiard byl známým scenáristou a režisérem, především kriminálních filmů. Navzdory rodinnému zázemí se Jacques v mládí filmovému průmyslu zpočátku vyhýbal a chtěl se stát učitelem. Studoval literaturu a filozofii na pařížské Sorbonně, ale studium nedokončil. Na doporučení své tehdejší přítelkyně začal pracovat jako asistent střihu, mimo jiné na filmu Romana Polanského The Tenant (1976). Postupně se zapojil i do divadelní tvorby, kde se věnoval především adaptacím literárních děl. Scenáristické začátky V 80. letech se Audiard prosadil jako scenárista několika úspěšných filmů. Mezi jeho významné scenáristické práce patří snímky Mortelle Randonnée (1983), Réveillon chez Bob! (1984), Saxo (1987), Fréquence Meurtre (1988) a Grosse Fatigue (1994). Spolupracoval s uznávanými režiséry jako Claude Miller a Michel Blanc, přičemž se specializoval především na thrillery, žánr, ve kterém později vynikl i jako režisér. Režijní debut a první úspěchy V roce 1994 debutoval jako režisér filmem See How They Fall (francouzsky Regarde les hommes tomber), road movie s Mathieu Kassovitzem a Jean-Louis Trintignantom. Film získal Césara za nejlepší první film a cenu Georges-Sadoul. O dva roky později natočil snímek A Self-Made Hero (Un Héros Très Discret), adaptaci románu Jeana-Françoise Deniaua, který získal cenu za nejlepší scénář na festivalu v Cannes a byl nominován na šest Césarů. Mezinárodní průlom V roce 2001 natočil film Read My Lips (Sur mes lèvres), příběh o vztahu mezi neslyšící sekretářkou a bývalým vězněm, který získal tři Césary včetně ocenění za nejlepší herečku pro Emmanuelle Devos. Skutečný mezinárodní průlom však přišel s filmem The Beat That My Heart Skipped (De battre mon coeur s'est arrêté) z roku 2005, remakem amerického filmu Fingers. Tento snímek získal osm Césarů včetně cen za nejlepší film, režii a scénář, a také cenu BAFTA za nejlepší neanglicky mluvený film. Vrchol kariéry a mezinárodní uznání V roce 2009 natočil Audiard svůj nejúspěšnější film A Prophet (Un Prophète), vězeňské drama sledující vzestup mladého alžírského vězně Malika El Djebeny (Tahar Rahim) v hierarchii francouzského vězeňského systému. Film získal Velkou cenu poroty na festivalu v Cannes, cenu BAFTA za nejlepší neanglicky mluvený film a devět Césarů včetně ocenění za nejlepší film a režii. Byl také nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. V roce 2012 následoval film Rust and Bone (De rouille et d'os) s Marion Cotillard a Matthiasem Schoenaertsem, dojemný příběh o trenérce kosatek, která po tragické nehodě přijde o obě nohy, a jejím vztahu s nezaměstnaným boxerem. Film soutěžil o Zlatou palmu v Cannes a získal čtyři Césary. V roce 2015 natočil Audiard drama Dheepan, příběh o tamilském uprchlíkovi ze Srí Lanky, který se snaží začít nový život ve Francii. Film získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes, což představuje dosud nejvyšší ocenění v Audiardově kariéře. Pozdější tvorba a experimenty s žánry V roce 2018 natočil Audiard svůj první anglicky mluvený film The Sisters Brothers, western s hvězdným obsazením (Joaquin Phoenix, John C. Reilly, Jake Gyllenhaal a Riz Ahmed), za který získal Stříbrného lva za nejlepší režii na festivalu v Benátkách. V roce 2021 představil film Paris, 13th District (Les Olympiades), subtilní milostný příběh natočený převážně v černobílé fotografii. Jeho zatím posledním filmem je Emilia Pérez (2024), španělsky mluvený muzikál odehrávající se v Mexiku, který získal Cenu poroty na festivalu v Cannes a Zlatý glóbus za nejlepší neanglicky mluvený film. Režijní styl a témata Jacques Audiard je známý svým osobitým stylem, který kombinuje realistické vyprávění s poetickými prvky. Jeho filmy často zkoumají životy outsiderů, lidí na okraji společnosti, kteří se snaží najít své místo ve světě. Audiard se nebojí experimentovat s různými žánry - od thrillerů přes vězeňská dramata až po westerny a muzikály. Jeho filmy vynikají silnými hereckými výkony, propracovanými postavami a vizuálně působivou kamerou. Ocenění a odkaz Jacques Audiard patří k nejúspěšnějším francouzským režisérům současnosti. Během své kariéry získal řadu prestižních ocenění včetně třinácti Césarů, ceny BAFTA, Zlaté palmy z Cannes a Zlatého glóbu. Je považován za mistra francouzského thrilleru a dědice velkých francouzských režisérů jako Jean-Pierre Melville a Henri-Georges Clouzot. Jeho filmy jsou ceněny pro svou hloubku, autenticitu a schopnost kombinovat žánrové konvence s osobitým uměleckým výrazem.