Cinzia De Carolis, narozená 22. března 1960 v Římě, Itálie, je italská herečka, dabérka, dialogistka, režisérka dabingu a zpěvačka. Její kariéra zahrnuje působení jak před kamerou, tak za mikrofonem, kde se stala jednou z nejvýznamnějších italských dabérek.
Počátky herecké kariéry
Cinzia De Carolis debutovala jako dětská herečka v roce 1968 v televizním pořadu Anna dei miracoli, kde ztvárnila Helen Kellerovou, hluchoslepé dítě. Její herecká kariéra pokračovala v roce 1970, kdy se objevila v hudebním filmu Angeli senza paradiso po boku Al Bana, Rominy Power a Agostiny Belli. Skutečný průlom v její filmové kariéře však přišel v roce 1971, kdy se objevila jako Lori ve filmu The Cat o' Nine Tails (Il gatto a nove code) režiséra Daria Argenta. V tomto thrilleru ztvárnila roztomilou neteř slepého bývalého novináře Franca Arnò, kterého hrál Karl Malden. Její výkon v tomto filmu byl kritiky oceněn, přičemž bylo vyzdviženo, že jako dětská herečka dokázala zaujmout bez toho, aby působila rušivě, což je u dětských herců vzácné.
Významné filmové role
Mezi její další významné filmy patří Night of the Devils (La notte dei diavoli) z roku 1972, Libidine z roku 1979 a Cannibals in the Streets (Apocalypse domani) z roku 1980. V hororu Night of the Devils režiséra Giorgia Ferroniho ztvárnila postavu jménem Irina. V tomto filmu hrála "inquietante giovinetta zombi" (znepokojivou mladou zombii). V roce 1975 se objevila jako Maria v kontroverzní komedii Vergine, e di nome Maria, filmu s téměř rouhačským podtónem, který byl stažen z distribuce a později znovu uveden pod jiným názvem. V roce 1979 ztvárnila Annu, dceru šíleného vědce, v erotickém filmu Libidine. V hororu Cannibals in the Streets (známém také jako Cannibal Apocalypse) z roku 1980 hrála po boku Johna Saxona postavu Mary. Film pojednává o veteránech z Vietnamu, kteří se vracejí do Ameriky nakaženi nebezpečným virem, jenž mění lidi v kanibaly.
Televizní tvorba a další projekty
Kromě filmů se Cinzia De Carolis objevila také v několika televizních projektech. Mezi její televizní práce patří role v seriálech jako Pronto emergenza (1980), Rosso veneziano (1976), L'edera (1974) a další. Zahrála si také v televizním miniseriálu Rosso veneziano, kde ztvárnila postavu Dory Fassoly. Její filmografie zahrnuje také snímky jako I figli di nessuno a Angeli senza paradiso.
Dabingová kariéra
Cinzia De Carolis je uznávanou dabérkou, která namluvila více než 150 filmů. Propůjčila svůj hlas mnoha zahraničním herečkám, včetně Madonny a Catherine Zety Jones. Je známá svými dabigy jak pro film, tak pro televizi, včetně seriálů a animovaných filmů, za které je obzvláště milována a pamatována fanoušky. Její nejznámější dabingovou rolí byla Lady Oscar ve stejnojmenném anime. Mezi další postavy, kterým propůjčila hlas, patří Bia v Bia, la sfida della magia, Maysha v Galaxy Express 999, Monsley v novém dabingu Conan, il ragazzo del futuro, Lena v Belle e Sébastien, Kagura v Inuyasha, She-Ra v She-Ra, la principessa del potere a Simone Lorène v Il Tulipano Nero. Mezi herečky, které dabovala, patří Courteney Cox v sérii Scream, Madonna, Katharine Hepburn, Geena Davis, Rebecca De Mornay, Andie MacDowell, Holly Hunter a Madeleine Stowe. V roce 1990 dabovala Ednu Bolkan v italské verzi filmu Tonyho Scotta "Revenge" (Revenge - Vendetta) a Fran Drescher v italské verzi filmu Rogera Donaldsona Cadillac Man. Dabovala také postavu Teresy Cortez v italské jazykové verzi seriálu Lost.
Cinzia De Carolis je také matkou dvou synů, Daniela Martina a Lorenza Crisciho, kteří se rovněž věnují dabingu. Její všestranný talent a schopnost přizpůsobit se různým rolím z ní učinily jednu z nejvýraznějších osobností italské kinematografie a dabingu.