Lars-Owe Carlberg: Nejlepší filmy a seriály

31. 8. 1923 - 23. 7. 1988 (64 let)
?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Lars-Owe Carlberg: Filmy a seriály

  • Scény z manželského života
    Scény z manželského života (1973)
    Minisérie
    • Edison
    Obraz rozpadu jednoho manželství a opětovného bouřlivého setkávání a vzdalování se obou protagonistů. Obraz dvojice lidí, kteří nemohou žít spolu ani bez sebe. Roli Marianny napsal Bergman pro Liv Ullmannovou po odeznění jejich hlubokého vztahu. V tomto filmu režisér do značné míry opustil svoji metodu obrazů krajin duše a složitý vztah dvou exmanželů vyjádřil civilnějšími prostředky, oproštěnými od přemíry symbolů a metafor. Scény z manželského života představují šest epizod z příběhu dvacetiletého manželství. Vyprávějí o tom, jak neprojevené city a tiché výčitky vedou k vzájemnému odcizení a rozvodu, ale i o tom, že tento rozvod může otevřít cestu pochopení, komunikaci a přátelství. Marianne a Johan žijí ve zdánlivě ideálním manželství s dvěma krásnými dcerami. Daří se jim sladit vzájemnou lásku s pracovními povinnostmi a navíc udržovat vřelé vztahy s celou rodinou. Pod tímto ideálním povrchem však číhají problémy, které jednoho dne prolomí křehkou skořápku dlouholetého vztahu. Rozpad manželství znamená další bouřlivé setkávání a vzdalování se dvou lidí, kteří nevědí žít spolu ani bez sebe. Jeden z nejupřímnějších milostných příběhů v dějinách kinematografie je analýzou partnerských vztahů a problémů, které soužití dvou lidí zákonitě provází. Vyjadřuje však i naději, že ti, co spolu prožili život, jsou svázáni něžným poutem a jeden pro druhého se nikdy nemohou stát cizinci. Příběh filmu je vyprávěn jednoduchými formálními prostředky, koncipovanými převážně divadelně. Nechává veškerý prostor svým dvěma protagonistům, kteří skrývají i obnažují své city a trápení. Režisér Ingmar Bergman napsal scénář pro herečku Liv Ullmannovou po odeznění jejich hlubokého vztahu. Jejím filmovým partnerem je Bergmanův dvorní herec Erland Josephson. Film získal Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film a množství jiných ocenění.
    Žánry:Drama
    Hrají:Liv UllmannErland JosephsonBibi AnderssonJan MalmsjöGunnel LindblomAnita Wall
    Režie:Ingmar Bergman
    82%
    Obraz rozpadu jednoho manželství a opětovného bouřlivého setkávání a vzdalování se obou protagonistů. Obraz dvojice lidí, kteří nemohou žít spolu ani bez sebe. Roli Marianny napsal Bergman pro Liv Ullmannovou po odeznění jejich hlubokého vztahu. V tomto filmu režisér do značné míry opustil svoji metodu obrazů krajin duše a složitý vztah dvou exmanželů vyjádřil civilnějšími prostředky, oproštěnými od přemíry symbolů a metafor. Scény z manželského života představují šest epizod z příběhu dvacetiletého manželství. Vyprávějí o tom, jak neprojevené city a tiché výčitky vedou k vzájemnému odcizení a rozvodu, ale i o tom, že tento rozvod může otevřít cestu pochopení, komunikaci a přátelství. Marianne a Johan žijí ve zdánlivě ideálním manželství s dvěma krásnými dcerami. Daří se jim sladit vzájemnou lásku s pracovními povinnostmi a navíc udržovat vřelé vztahy s celou rodinou. Pod tímto ideálním povrchem však číhají problémy, které jednoho dne prolomí křehkou skořápku dlouholetého vztahu. Rozpad manželství znamená další bouřlivé setkávání a vzdalování se dvou lidí, kteří nevědí žít spolu ani bez sebe. Jeden z nejupřímnějších milostných příběhů v dějinách kinematografie je analýzou partnerských vztahů a problémů, které soužití dvou lidí zákonitě provází. Vyjadřuje však i naději, že ti, co spolu prožili život, jsou svázáni něžným poutem a jeden pro druhého se nikdy nemohou stát cizinci. Příběh filmu je vyprávěn jednoduchými formálními prostředky, koncipovanými převážně divadelně. Nechává veškerý prostor svým dvěma protagonistům, kteří skrývají i obnažují své city a trápení. Režisér Ingmar Bergman napsal scénář pro herečku Liv Ullmannovou po odeznění jejich hlubokého vztahu. Jejím filmovým partnerem je Bergmanův dvorní herec Erland Josephson. Film získal Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film a množství jiných ocenění.
    Žánry:Drama
    Hrají:Liv UllmannErland JosephsonBibi AnderssonJan MalmsjöGunnel LindblomAnita Wall
    Režie:Ingmar Bergman
    1
  • Hosté Večeře Páně
    Hosté Večeře Páně (1963)
    FilmRole: Police Inspector (uncredited)
    • Edison
    Farář Thomas ztrácí schopnost pomáhat a naslouchat. Pochybuje o sobě, pochybuje o Bohu. Na jeho mše chodí čím dál méně lidí, jeho varhaník k víře nemá žádný vztah. A té hrstce lidí, která na mše chodí, Thomas nedokáže pomoci, nedokáže ulevit jejich trápení. Sám se utápí ve smutku a se stále chatrnějším zdravím nedokáže pomoci ani sám sobě. Není schopen vykonávat Boží poslání, které by jako farář konat měl. Po smrti manželky se farář topí v sebelítosti, jistým způsobem si těžko dělá sám. Ačkoliv mu Marta pomoc nabízí a stojí při něm, nechce o ní ani slyšet a Martu odbíjí. Již při první scéně, při rozdávání hostií, je v Thomasově tváři vidět lhostejnost a emocionální vratkost. Divák je tak od začátku, ve vyprázdněné farnosti, vržen do světa plného smutku, ticha a bezvýchodnosti. Thomas nevěří sobě, ztratil víru v Boha, jehož existenci později dokonce i popírá. Pouze přežívá, s lhostejností, se kterou ke světu přistupuje. Thomas je přesvědčen, že nikdo nemůže porozumět jeho utrpení. Sám ze sebe udělal trpitele, který nechce být pochopen. Učitelka Marta, která je do Thomase zamilovaná, se neustále snaží do Thomasova negativního světa dostat a ulevit mu od jeho trápení. Není to však nic platné, jelikož Thomas po smrti jeho manželky již není schopen milovat ženy a Martě to dává jasně najevo. Marta se však nedá a i přesto, jak jí Thomas mnohdy ubližuje, stále stojí při jeho boku. Thomas ve filmu pronese: "Láska je Bůh, Bůh je láska." Mohlo by se tedy zdát, že Martina láska k němu by mohla být vysvobozením a nalezením Boha, kterého Thomas už dávno ztratil. Thomas však odmítá, někdy až hrubě, a Boha už v podstatě ani najít nechce.
    Žánry:DramaSpirituální
    Hrají:Gunnar BjörnstrandIngrid ThulinMax von SydowGunnel LindblomAllan EdwallKolbjörn Knudsen
    Režie:Ingmar Bergman
    81%
    Farář Thomas ztrácí schopnost pomáhat a naslouchat. Pochybuje o sobě, pochybuje o Bohu. Na jeho mše chodí čím dál méně lidí, jeho varhaník k víře nemá žádný vztah. A té hrstce lidí, která na mše chodí, Thomas nedokáže pomoci, nedokáže ulevit jejich trápení. Sám se utápí ve smutku a se stále chatrnějším zdravím nedokáže pomoci ani sám sobě. Není schopen vykonávat Boží poslání, které by jako farář konat měl. Po smrti manželky se farář topí v sebelítosti, jistým způsobem si těžko dělá sám. Ačkoliv mu Marta pomoc nabízí a stojí při něm, nechce o ní ani slyšet a Martu odbíjí. Již při první scéně, při rozdávání hostií, je v Thomasově tváři vidět lhostejnost a emocionální vratkost. Divák je tak od začátku, ve vyprázdněné farnosti, vržen do světa plného smutku, ticha a bezvýchodnosti. Thomas nevěří sobě, ztratil víru v Boha, jehož existenci později dokonce i popírá. Pouze přežívá, s lhostejností, se kterou ke světu přistupuje. Thomas je přesvědčen, že nikdo nemůže porozumět jeho utrpení. Sám ze sebe udělal trpitele, který nechce být pochopen. Učitelka Marta, která je do Thomase zamilovaná, se neustále snaží do Thomasova negativního světa dostat a ulevit mu od jeho trápení. Není to však nic platné, jelikož Thomas po smrti jeho manželky již není schopen milovat ženy a Martě to dává jasně najevo. Marta se však nedá a i přesto, jak jí Thomas mnohdy ubližuje, stále stojí při jeho boku. Thomas ve filmu pronese: "Láska je Bůh, Bůh je láska." Mohlo by se tedy zdát, že Martina láska k němu by mohla být vysvobozením a nalezením Boha, kterého Thomas už dávno ztratil. Thomas však odmítá, někdy až hrubě, a Boha už v podstatě ani najít nechce.
    Žánry:DramaSpirituální
    Hrají:Gunnar BjörnstrandIngrid ThulinMax von SydowGunnel LindblomAllan EdwallKolbjörn Knudsen
    Režie:Ingmar Bergman
    2
  • Hanba
    Hanba (1968)
    Film
    • Edison
    Druhý film ostrovní trilogie je v Bergmanově filmovém díle jedním z mála politicky angažovaných snímků, navzdory tomu, že se tvůrce tomuto označení bránil v sebeironickém zlehčení: Politicky nezaujímám vůbec žádné stanovisko. Kdyby existovala strana bázlivců, tak bych do ní vstoupil. Politikum v pochmurné, ostře protiválečné vizi se však nevytratilo ani v neurčitosti faktografie. Ačkoli se děj filmu odehrává v nejmenované zemi, v průběhu fiktivní války, přesto z něj vystupuje naprosto reálná, naturalisticky zobrazená brutalita soudobé válečné agrese. Manželská dvojice profesionálních hudebníků - Jan a Eva (opět v podání tehdejší bergmanovské stálice interpretů Ullmannové a von Sydowa) jí čelí únikem z pevniny na ostrov, který je postupně okupovaný nepřátelskou armádou. Eva patří k duševně silným bergmanovským hrdinkám, i když postrádá bezpochybnou jednoznačnost Almy z Hodiny vlků. Obdařena výrazným mateřským pudem, trpí bezdětností, její vztah k psychicky i charakterově slabšímu Janovi postrádá bezvýhradnou oddanost a místy se podobá jen soucitné péči. Mateřskou radost jí dá zakusit až sen v závěru filmu, kdy citově rozvrácený pár prchá na lodi z válkou zpustošeného ostrova, bez jakékoli vyhlídky na přežití. Obraz vysněného dítěte, který hrdinka může pouze vylíčit, je v tomto pesimisticky vyladěném filmu jedinou nadějí, byť pohříchu pomyslnou. Film režiséra Ingmara Bergmana představuje temnou vizi světa, za který se jeho stvořitel musí stydět. Příběh se odehrává v době, která žije neustálými válkami a konflikty. V takovémto světě se manželský pár hudebníků uchýlí na ostrov. Eva a Jan Rosenbergovi jsou apolitičtí a doufají, že na ostrově se vyhnou zuřící občanské válce. Před válkou však není úniku, najde si je i na samotě. Jan stále více propadá strachu a zoufalství, Eva marně touží po dítěti. Když ostrov napadnou povstalci, zabijí několik sousedů Rosenbergových. Po porážce povstalců jsou Eva s Janem považováni za kolaboranty a Evě se pouze díky poměru s místním plukovníkem podaří dosáhnout jejich propuštění na svobodu. Ale když se vrátí domů, povstalci znovu zaútočí a všechno začíná od začátku. Manželé se rozhodnou utéct na pevninu či jiný ostrov, ačkoli naděje, že najdou místo bez války, je mizivá. Film vznikl v roce 1968 a ozývá se z něj deziluze z aktuálního světového dění, poznamenaného studenou válkou i boji v Koreji a Vietnamu. Bohužel ani dnes, v časech globální války, nepřestává být jeho poselství aktuální. Hanba získala několik cen, mimo jiné i švédskou národní cenu Guldbagge pro Liv Ullmannovou a ceny americké filmové kritiky pro nejlepší film, režii a herečku.
    Žánry:DramaVálečný
    Hrají:Liv UllmannMax von SydowSigge FürstGunnar BjörnstrandBirgitta ValbergHans Alfredson
    Režie:Ingmar Bergman
    80%
    Druhý film ostrovní trilogie je v Bergmanově filmovém díle jedním z mála politicky angažovaných snímků, navzdory tomu, že se tvůrce tomuto označení bránil v sebeironickém zlehčení: Politicky nezaujímám vůbec žádné stanovisko. Kdyby existovala strana bázlivců, tak bych do ní vstoupil. Politikum v pochmurné, ostře protiválečné vizi se však nevytratilo ani v neurčitosti faktografie. Ačkoli se děj filmu odehrává v nejmenované zemi, v průběhu fiktivní války, přesto z něj vystupuje naprosto reálná, naturalisticky zobrazená brutalita soudobé válečné agrese. Manželská dvojice profesionálních hudebníků - Jan a Eva (opět v podání tehdejší bergmanovské stálice interpretů Ullmannové a von Sydowa) jí čelí únikem z pevniny na ostrov, který je postupně okupovaný nepřátelskou armádou. Eva patří k duševně silným bergmanovským hrdinkám, i když postrádá bezpochybnou jednoznačnost Almy z Hodiny vlků. Obdařena výrazným mateřským pudem, trpí bezdětností, její vztah k psychicky i charakterově slabšímu Janovi postrádá bezvýhradnou oddanost a místy se podobá jen soucitné péči. Mateřskou radost jí dá zakusit až sen v závěru filmu, kdy citově rozvrácený pár prchá na lodi z válkou zpustošeného ostrova, bez jakékoli vyhlídky na přežití. Obraz vysněného dítěte, který hrdinka může pouze vylíčit, je v tomto pesimisticky vyladěném filmu jedinou nadějí, byť pohříchu pomyslnou. Film režiséra Ingmara Bergmana představuje temnou vizi světa, za který se jeho stvořitel musí stydět. Příběh se odehrává v době, která žije neustálými válkami a konflikty. V takovémto světě se manželský pár hudebníků uchýlí na ostrov. Eva a Jan Rosenbergovi jsou apolitičtí a doufají, že na ostrově se vyhnou zuřící občanské válce. Před válkou však není úniku, najde si je i na samotě. Jan stále více propadá strachu a zoufalství, Eva marně touží po dítěti. Když ostrov napadnou povstalci, zabijí několik sousedů Rosenbergových. Po porážce povstalců jsou Eva s Janem považováni za kolaboranty a Evě se pouze díky poměru s místním plukovníkem podaří dosáhnout jejich propuštění na svobodu. Ale když se vrátí domů, povstalci znovu zaútočí a všechno začíná od začátku. Manželé se rozhodnou utéct na pevninu či jiný ostrov, ačkoli naděje, že najdou místo bez války, je mizivá. Film vznikl v roce 1968 a ozývá se z něj deziluze z aktuálního světového dění, poznamenaného studenou válkou i boji v Koreji a Vietnamu. Bohužel ani dnes, v časech globální války, nepřestává být jeho poselství aktuální. Hanba získala několik cen, mimo jiné i švédskou národní cenu Guldbagge pro Liv Ullmannovou a ceny americké filmové kritiky pro nejlepší film, režii a herečku.
    Žánry:DramaVálečný
    Hrají:Liv UllmannMax von SydowSigge FürstGunnar BjörnstrandBirgitta ValbergHans Alfredson
    Režie:Ingmar Bergman
    3
  • Fanny a Alexandr
    Fanny a Alexandr (1982)
    FilmRole: Glee Singer
    • Edison
    Velkorysý tříhodinový projekt (v televizní verzi pětihodinový) realizoval Bergman ve své vlasti po několikaletém exilovém pobytu v Německu, kam se uchýlil na protest vůči skandální daňové aféře. Rozsáhlá rodinná měšťanská freska z počátku našeho století se očividně zrodila z Bergmanových autobiografických vzpomínek na dětství, i když těžil i z bohaté dětské fantazie. Ačkoli tento film zamýšlel jako poslední filmové dílo, své rozhodnutí od té doby už několikrát porušil. Přesto jej lze považovat za umělecky vrcholné dovršení jeho filmařské dráhy. Film představuje antologii Bergmanova díla, jež v souhrnu nabylo mocné pozitivní energie. Starý mistr překvapivě prosvětlil své celoživotní chmury a pohlédl na lidskou bídu a utrpení s vyrovnaností a úsměvem, který v jeho filmu umí vykouzlit šarmantní babička Ekdahlová. Nejroztodivnější lidské osudy členů Ekdahlova klanu - viděny dětskýma očima citlivého Alexandra - jsou ztlumeny, humorizovány nebo zaplašeny čarodějnými kouzly židovského starožitníka Izáka. Problémy lidské existence, které v někdejších Bergmanových filmech navozovaly tragickou tóninu nebo vedly ke skepsi či deziluzi, jsou v tomto filmu moudře odsouvány do pozadí sub specie aeternitatis. Finální rodinná oslava, kde se všichni radují ze života a z dobra zvítězivšího nad zlem, je téměř pohádkově idylická a zazní jako hymnická oslava všelidské pospolitosti a lásky. Oscar 1984 (nejlepší zahraniční film roku), BAFTA (nejlepší film roku), CÉZAR 1983 (nejlepš film roku), Zlatý glóbus 1984 (nejlepší film roku), Guldbagge 1984 (nejlepší film i režisér roku), Benátky 1983 (cena FIPRESCI).
    Žánry:DramaFantasyMysteriozníRodinnýDětskýOscarovýSpirituální
    Hrají:Pernilla AllwinBertil GuveJan MalmsjöBörje AhlstedtAnna BergmanGunn Wållgren
    Režie:Ingmar Bergman
    77%
    Velkorysý tříhodinový projekt (v televizní verzi pětihodinový) realizoval Bergman ve své vlasti po několikaletém exilovém pobytu v Německu, kam se uchýlil na protest vůči skandální daňové aféře. Rozsáhlá rodinná měšťanská freska z počátku našeho století se očividně zrodila z Bergmanových autobiografických vzpomínek na dětství, i když těžil i z bohaté dětské fantazie. Ačkoli tento film zamýšlel jako poslední filmové dílo, své rozhodnutí od té doby už několikrát porušil. Přesto jej lze považovat za umělecky vrcholné dovršení jeho filmařské dráhy. Film představuje antologii Bergmanova díla, jež v souhrnu nabylo mocné pozitivní energie. Starý mistr překvapivě prosvětlil své celoživotní chmury a pohlédl na lidskou bídu a utrpení s vyrovnaností a úsměvem, který v jeho filmu umí vykouzlit šarmantní babička Ekdahlová. Nejroztodivnější lidské osudy členů Ekdahlova klanu - viděny dětskýma očima citlivého Alexandra - jsou ztlumeny, humorizovány nebo zaplašeny čarodějnými kouzly židovského starožitníka Izáka. Problémy lidské existence, které v někdejších Bergmanových filmech navozovaly tragickou tóninu nebo vedly ke skepsi či deziluzi, jsou v tomto filmu moudře odsouvány do pozadí sub specie aeternitatis. Finální rodinná oslava, kde se všichni radují ze života a z dobra zvítězivšího nad zlem, je téměř pohádkově idylická a zazní jako hymnická oslava všelidské pospolitosti a lásky. Oscar 1984 (nejlepší zahraniční film roku), BAFTA (nejlepší film roku), CÉZAR 1983 (nejlepš film roku), Zlatý glóbus 1984 (nejlepší film roku), Guldbagge 1984 (nejlepší film i režisér roku), Benátky 1983 (cena FIPRESCI).
    Žánry:DramaFantasyMysteriozníRodinnýDětskýOscarovýSpirituální
    Hrají:Pernilla AllwinBertil GuveJan MalmsjöBörje AhlstedtAnna BergmanGunn Wållgren
    Režie:Ingmar Bergman
    4
  • Tváří v tvář
    Tváří v tvář (1976)
    Film
    77%
    5
  • Šepoty a výkřiky
    Šepoty a výkřiky (1972)
    FilmRole: Spectator (uncredited)
    • Edison
    Neutěšený, meditativní obraz lidské samoty tváří v tvář smrti. Děj snímku se odehrává koncem 19. století. Dvě zámožné sestry (Ingrid Thulinová a Liv Ullmannová) přijíždějí na rodinný statek, aby se svou smrtelně nemocnou sestrou (Harriet Anderssonová) strávily poslední dny jejího života. Zatímco obě ženy, poznamenané manželstvím a egoismem, nejsou vůči umírající schopny vyvinout citový vztah, nesobecká služebná (Kari Sylwanová), která ji ošetřuje, pečuje o každou její potřebu a poskytuje jí čistou, bezmeznou lásku. Kruté a zároveň utěšující Šepoty a výkřiky odhalují složitou krajinu lidského utrpení, žalu a soucitu, kterou svým neobyčejným výkonem oživují Bergmanovi osvědčení herci. Film získal mnoho zahraničních poct, nejvyšší ocenění Švédského filmového ústavu za rok 1973, dále Oscara za kameru (S. Nykvist) a Cenu Nejvyšší technické komise na MFF v Cannes 1973. (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaLGBTQ+OscarovýSpirituální
    Hrají:Liv UllmannIngrid ThulinKari SylwanHarriet AnderssonErland JosephsonAnders Ek
    Režie:Ingmar Bergman
    76%
    Neutěšený, meditativní obraz lidské samoty tváří v tvář smrti. Děj snímku se odehrává koncem 19. století. Dvě zámožné sestry (Ingrid Thulinová a Liv Ullmannová) přijíždějí na rodinný statek, aby se svou smrtelně nemocnou sestrou (Harriet Anderssonová) strávily poslední dny jejího života. Zatímco obě ženy, poznamenané manželstvím a egoismem, nejsou vůči umírající schopny vyvinout citový vztah, nesobecká služebná (Kari Sylwanová), která ji ošetřuje, pečuje o každou její potřebu a poskytuje jí čistou, bezmeznou lásku. Kruté a zároveň utěšující Šepoty a výkřiky odhalují složitou krajinu lidského utrpení, žalu a soucitu, kterou svým neobyčejným výkonem oživují Bergmanovi osvědčení herci. Film získal mnoho zahraničních poct, nejvyšší ocenění Švédského filmového ústavu za rok 1973, dále Oscara za kameru (S. Nykvist) a Cenu Nejvyšší technické komise na MFF v Cannes 1973. (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaLGBTQ+OscarovýSpirituální
    Hrají:Liv UllmannIngrid ThulinKari SylwanHarriet AnderssonErland JosephsonAnders Ek
    Režie:Ingmar Bergman
    6
  • Náruživost
    Náruživost (1969)
    FilmRole: Police Officer (uncredited)
    • Edison
    Umění Ingmara Bergmana dosahuje svého vrcholu (Life) v působivém portrétu čtyř ztracených duší, které hledají útěchu v sobě navzájem, byť jsou jejich životy rozvráceny klamem, izolací a psychologickým zmatkem. Andreas (Max von Sydow) žije na pustém, větrném ostrově v tichu a klidu. Po nějakém čase se ale zaplete s krásnou a tajemnou vdovou Annou (Liv Ullmann) a párem, který bydlí v sousedství (Bibi Andersson, Erland Josephson) a skrývá své vlastní trápení a sny. Tajemství Andreasovy a Anniny minulosti brzy začnou ohrožovat nejen jejich zoufalé pokusy o lásku, ale také jejich křehký vztah k realitě... (oficiální text distributora)
    Žánry:Drama
    Hrají:Max von SydowLiv UllmannBibi AnderssonErland JosephsonErik HellSigge Fürst
    Režie:Ingmar Bergman
    76%
    Umění Ingmara Bergmana dosahuje svého vrcholu (Life) v působivém portrétu čtyř ztracených duší, které hledají útěchu v sobě navzájem, byť jsou jejich životy rozvráceny klamem, izolací a psychologickým zmatkem. Andreas (Max von Sydow) žije na pustém, větrném ostrově v tichu a klidu. Po nějakém čase se ale zaplete s krásnou a tajemnou vdovou Annou (Liv Ullmann) a párem, který bydlí v sousedství (Bibi Andersson, Erland Josephson) a skrývá své vlastní trápení a sny. Tajemství Andreasovy a Anniny minulosti brzy začnou ohrožovat nejen jejich zoufalé pokusy o lásku, ale také jejich křehký vztah k realitě... (oficiální text distributora)
    Žánry:Drama
    Hrají:Max von SydowLiv UllmannBibi AnderssonErland JosephsonErik HellSigge Fürst
    Režie:Ingmar Bergman
    7
  • Hodina vlků
    Hodina vlků (1968)
    Film
    • Edison
    V prvním filmu ostrovní trilogie (HODINA VLKŮ, HANBA, NÁRUŽIVOST), natočené na ostrově Fårö, se střetávají pozitivní a negativní síly, které se složitě přelévají v partnerském vztahu duševně nemocného malíře Johana (Max von Sydow) a jeho těhotné ženy. Zemitá Alma (Liv Ullmannová), prozářená vnitřním jasem a cele oddaná svému muži, bývá označována za jednu z nejkrásnějších ženských figur v Bergmanově filmografii. Její celistvá osobnost, kypící tělesným i duševním zdravím, napájená archetypální silou mateřství, se bytostně brání temnotám manželova vnitřního světa. Cit jí však velí sdílet s ním jeho úzkostné chiméry, a tak se nechá vtáhnout do Johanovy chorobně rozjitřené imaginace. Tam však už ztrácí svou světskou sílu a nedokáže muže uchránit před ničivými běsy. Po jeho zmizení zůstane Alma na ostrově sama, v očekávání dítěte, které se ovšem v Bergmanově filmu už nenarodí. Naděje, naznačovaná na začátku filmu v rozkvetlém stromu, se na jeho konci vytratila: Almu zastihujeme sedící pod holou kostrou stromu. V Bergmanových filmech bývá často mateřství upřeno právě těm hrdinkám, které jsou k němu svou přirozeností nejvíc disponované. A naopak ty, které jsou dětmi obdařené, k nim nenacházejí blízký vztah. Hodina vlka je časem mezi půlnocí a úsvitem, kdy umírá nejvíce nemocných a rodí se nejvíce dětí. Je to čas, kdy živé v hlubokém spánku pronásledují jejich nejtemnější obavy a noční můry. V tomto čase ožívají duchové a démoni. Těm musí čelit Johan Borg, malíř sužovaný strachem i tvůrčí krizí, který žije na odlehlém ostrově daleko od lidí pouze se svou těhotnou manželkou Almou. Johan se noc co noc vyhýbá spánku, aby unikl před svými vnitřními démony. Během probdělých nocí vypráví ženě zvláštní příběhy, neznámo zda noční můry nebo vzpomínky, a ona jen poslouchá. Jejich tichý život naruší bohémská společnost zchudlého barona von Merkensa, který manžele pozve do svého sídla na druhém konci ostrova. Během této návštěvy bujará společnost konfrontuje Johana s jeho minulostí a noční můry se náhle mění ve skutečnost. Režisér Ingmar Bergman natočil existenciální podobenství o strachu, dřímajícím v každém člověku, jako surrealisticky laděný horor. Fantazie se v něm mísí se skutečností a pohlcuje hrdiny v bezedné propasti jejich vlastního nitra. Americká filmová kritika ocenila režii Ingmara Bergmana a sdružení amerických filmařů National Board of Review udělilo herečce Liv Ullmannové cenu za ztvárnění role Almy Borgové.
    Žánry:DramaHororGotický
    Hrají:Max von SydowLiv UllmannGertrud FridhGeorg RydebergErland JosephsonNaima Wifstrand
    Režie:Ingmar Bergman
    72%
    V prvním filmu ostrovní trilogie (HODINA VLKŮ, HANBA, NÁRUŽIVOST), natočené na ostrově Fårö, se střetávají pozitivní a negativní síly, které se složitě přelévají v partnerském vztahu duševně nemocného malíře Johana (Max von Sydow) a jeho těhotné ženy. Zemitá Alma (Liv Ullmannová), prozářená vnitřním jasem a cele oddaná svému muži, bývá označována za jednu z nejkrásnějších ženských figur v Bergmanově filmografii. Její celistvá osobnost, kypící tělesným i duševním zdravím, napájená archetypální silou mateřství, se bytostně brání temnotám manželova vnitřního světa. Cit jí však velí sdílet s ním jeho úzkostné chiméry, a tak se nechá vtáhnout do Johanovy chorobně rozjitřené imaginace. Tam však už ztrácí svou světskou sílu a nedokáže muže uchránit před ničivými běsy. Po jeho zmizení zůstane Alma na ostrově sama, v očekávání dítěte, které se ovšem v Bergmanově filmu už nenarodí. Naděje, naznačovaná na začátku filmu v rozkvetlém stromu, se na jeho konci vytratila: Almu zastihujeme sedící pod holou kostrou stromu. V Bergmanových filmech bývá často mateřství upřeno právě těm hrdinkám, které jsou k němu svou přirozeností nejvíc disponované. A naopak ty, které jsou dětmi obdařené, k nim nenacházejí blízký vztah. Hodina vlka je časem mezi půlnocí a úsvitem, kdy umírá nejvíce nemocných a rodí se nejvíce dětí. Je to čas, kdy živé v hlubokém spánku pronásledují jejich nejtemnější obavy a noční můry. V tomto čase ožívají duchové a démoni. Těm musí čelit Johan Borg, malíř sužovaný strachem i tvůrčí krizí, který žije na odlehlém ostrově daleko od lidí pouze se svou těhotnou manželkou Almou. Johan se noc co noc vyhýbá spánku, aby unikl před svými vnitřními démony. Během probdělých nocí vypráví ženě zvláštní příběhy, neznámo zda noční můry nebo vzpomínky, a ona jen poslouchá. Jejich tichý život naruší bohémská společnost zchudlého barona von Merkensa, který manžele pozve do svého sídla na druhém konci ostrova. Během této návštěvy bujará společnost konfrontuje Johana s jeho minulostí a noční můry se náhle mění ve skutečnost. Režisér Ingmar Bergman natočil existenciální podobenství o strachu, dřímajícím v každém člověku, jako surrealisticky laděný horor. Fantazie se v něm mísí se skutečností a pohlcuje hrdiny v bezedné propasti jejich vlastního nitra. Americká filmová kritika ocenila režii Ingmara Bergmana a sdružení amerických filmařů National Board of Review udělilo herečce Liv Ullmannové cenu za ztvárnění role Almy Borgové.
    Žánry:DramaHororGotický
    Hrají:Max von SydowLiv UllmannGertrud FridhGeorg RydebergErland JosephsonNaima Wifstrand
    Režie:Ingmar Bergman
    8
  • Svenska bilder
    Svenska bilder (1964)
    Film
    64%
    9
  • Att angöra en brygga
    Att angöra en brygga (1965)
    Film
    • Netflix
    62%
    10
  • A co všechny ty ženy
    A co všechny ty ženy (1964)
    Film

    Bergmanův první barevný film je jednou z mála komedií tohoto tvůrce. Poněkud afektovaný hudební kritik Cornelius navštíví letní rezidenci geniálního violoncellisty Felixe, aby tu dokončil jeho životopis. Kritikovi sice není dovoleno se s velkým umělcem osobně setkat, zato se ocitá uprostřed houfu žen, které jsou zjevně všechny Mistrovými manželkami či milenkami. Zdá se, že kapitola o jeho soukromém životě tak bude plná pikantních historek...

    Žánry:KomedieSatira
    Hrají:Jarl KulleBibi AnderssonHarriet AnderssonEva DahlbeckKarin KavliGertrud Fridh
    Režie:Ingmar Bergman
    61%

    Bergmanův první barevný film je jednou z mála komedií tohoto tvůrce. Poněkud afektovaný hudební kritik Cornelius navštíví letní rezidenci geniálního violoncellisty Felixe, aby tu dokončil jeho životopis. Kritikovi sice není dovoleno se s velkým umělcem osobně setkat, zato se ocitá uprostřed houfu žen, které jsou zjevně všechny Mistrovými manželkami či milenkami. Zdá se, že kapitola o jeho soukromém životě tak bude plná pikantních historek...

    Žánry:KomedieSatira
    Hrají:Jarl KulleBibi AnderssonHarriet AnderssonEva DahlbeckKarin KavliGertrud Fridh
    Režie:Ingmar Bergman
    11
  • Milenka
    Milenka (1962)
    Film
    60%
    12

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.