Georges Poujouly: Nejlepší filmy a seriály

7.4

Georges Poujouly: Filmy a seriály

  • Zakázané hry
    Zakázané hry (1952)
    FilmRole: Michel Dolle
    78%
    1
  • Ďábelské ženy
    Ďábelské ženy (1955)
    FilmRole: Soudieu
    76%
    2
  • Výtah na popraviště
    Výtah na popraviště (1958)
    FilmRole: Louis

    Debut francúzskeho režiséra L. Malla, predstaviteľa novej francúzskej vlny. Kultový film svojho obdobia, nakrútený podľa románu Noëla Kalefa, s vynikajúcou hudbou Milesa Davisa. Hneď vo svojom prvom samostatnom diele prejavil majstrovstvo dramatickej výstavby a zmysel pre vnútorné napätie, postavené na detailoch. Ideálne naplánovaný a uskutočnený zločin sa skoro prezradil, doslova sa rúti ako domček z karát. Julien Tavernier (Maurice Ronet) sa musí vrátiť do domu, kde pred malou chvíľou vraždil a ... zasekne sa vo výťahu. Jeho milenka a spoločníčka Florence Carala (Jeanne Moreau) si ide nohy zodrať pri hľadaní nečakane nezvestného milenca...

    74%

    Debut francúzskeho režiséra L. Malla, predstaviteľa novej francúzskej vlny. Kultový film svojho obdobia, nakrútený podľa románu Noëla Kalefa, s vynikajúcou hudbou Milesa Davisa. Hneď vo svojom prvom samostatnom diele prejavil majstrovstvo dramatickej výstavby a zmysel pre vnútorné napätie, postavené na detailoch. Ideálne naplánovaný a uskutočnený zločin sa skoro prezradil, doslova sa rúti ako domček z karát. Julien Tavernier (Maurice Ronet) sa musí vrátiť do domu, kde pred malou chvíľou vraždil a ... zasekne sa vo výťahu. Jeho milenka a spoločníčka Florence Carala (Jeanne Moreau) si ide nohy zodrať pri hľadaní nečakane nezvestného milenca...

    3
  • Paix sur les champs
    Paix sur les champs (1970)
    FilmRole: Louis
    Jde o film natočený v Belgii na začátku 60. let, který nikdy nešel do distribuce. Nicméně se nějakým způsobem dostal do americké oscarové kategorie pro "Nejlepší cizojazyčný film" a nakonec byl v Belgii uveden až v roce 1971. Film zkoumá problémy předsudků a pověr na belgickém venkově skrze potíže farmáře středního věku, jehož matka byla obviněna z čarodějnictví. Tento snímek, natočený ve francouzštině, je založen na skutečném příběhu, který se odehrál na přelomu 20. a 30. let.
    73%
    Jde o film natočený v Belgii na začátku 60. let, který nikdy nešel do distribuce. Nicméně se nějakým způsobem dostal do americké oscarové kategorie pro "Nejlepší cizojazyčný film" a nakonec byl v Belgii uveden až v roce 1971. Film zkoumá problémy předsudků a pověr na belgickém venkově skrze potíže farmáře středního věku, jehož matka byla obviněna z čarodějnictví. Tento snímek, natočený ve francouzštině, je založen na skutečném příběhu, který se odehrál na přelomu 20. a 30. let.
    4
  • Nous sommes tous des assassins
    Nous sommes tous des assassins (1952)
    FilmRole: Michel Le Guen
    Film Všichni jsme vrazi, původně nazvaný Nous Sommes Tout des Assassins, režíroval Andre Cayette, bývalý právník, který nenáviděl francouzský systém poprav. Scénář Charlese Spaaka se ani nesnaží očistit čtyři hlavní postavy (Marcel Mouloudji, Raymond Pellegrin, Antoinine Balpetre, Julien Verdeir): bez ohledu na motivace, všichni jsou to zatvrzelí vrazi. Film nicméně odsuzuje sadistický rituál, kterým jsou tito čtyři muži vedeni na popraviště. Ve Francii je zvykem nikdy neříkat odsouzenému, kdy k popravě dojde – a pak se bez varování objevit a odvléct oběť kopající a křičící do záhuby, bez jakékoli možnosti smířit se se sebou samým nebo se svým Stvořitelem. Na konci tohoto trýznivého filmu se divák cítí stejně odlidštěný jako čtyři „protagonisté“. Film Všichni jsme vrazi byl francouzskými orgány činnými v trestním řízení tvrdě odsouzen, ale na filmovém festivalu v Cannes v roce 1952 získal zvláštní cenu poroty.
    Žánry:Drama
    72%
    Film Všichni jsme vrazi, původně nazvaný Nous Sommes Tout des Assassins, režíroval Andre Cayette, bývalý právník, který nenáviděl francouzský systém poprav. Scénář Charlese Spaaka se ani nesnaží očistit čtyři hlavní postavy (Marcel Mouloudji, Raymond Pellegrin, Antoinine Balpetre, Julien Verdeir): bez ohledu na motivace, všichni jsou to zatvrzelí vrazi. Film nicméně odsuzuje sadistický rituál, kterým jsou tito čtyři muži vedeni na popraviště. Ve Francii je zvykem nikdy neříkat odsouzenému, kdy k popravě dojde – a pak se bez varování objevit a odvléct oběť kopající a křičící do záhuby, bez jakékoli možnosti smířit se se sebou samým nebo se svým Stvořitelem. Na konci tohoto trýznivého filmu se divák cítí stejně odlidštěný jako čtyři „protagonisté“. Film Všichni jsme vrazi byl francouzskými orgány činnými v trestním řízení tvrdě odsouzen, ale na filmovém festivalu v Cannes v roce 1952 získal zvláštní cenu poroty.
    Žánry:Drama
    5
  • Paris brűle-t-il?
    Paris brűle-t-il? (1966)
    FilmRole: Landrieux (uncredited)
    Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
    71%
    Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
    6
  • Kdyby všichni chlapi světa ...
    Kdyby všichni chlapi světa ... (1956)
    FilmRole: Benj - il mozzo
    Francouzský film o záchraně rybářské lodě Lutéce, jejíž posádka těžce onemocní. Kapitán volá krátkovlnnou amatérskou vysílačkou o pomoc. Hlášení zachytí amatér v severní Africe. Místní lékař podle příznaků zjistí, že posádce hrozí smrt otravou botulinem, nedostane-li před osmou hodinou ranní sérum. SOS vysílané z Toga zachytí mladý radioamatér v Paříži, kterému se podaří získat sérum a vypravit jej směrem k Norsku, do Berlína. Zásluhou amerického vojáka a sovětského policejního důstojníka se lék dostane včas do Norska a je shozen poblíž lodě. Jediný zdravý člen posádky – Arab Mohamed – lék zachrání a tím i celou posádku. Film o solidaritě lidí různých národností, kteří zachrání deset neznámých námořníků, byl promítán na IX. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a byla mu udělena „Velká cena IX. MFF v Karlových Varech." (FILMOVÝ PŘEHLED 30 / 1956)
    65%
    Francouzský film o záchraně rybářské lodě Lutéce, jejíž posádka těžce onemocní. Kapitán volá krátkovlnnou amatérskou vysílačkou o pomoc. Hlášení zachytí amatér v severní Africe. Místní lékař podle příznaků zjistí, že posádce hrozí smrt otravou botulinem, nedostane-li před osmou hodinou ranní sérum. SOS vysílané z Toga zachytí mladý radioamatér v Paříži, kterému se podaří získat sérum a vypravit jej směrem k Norsku, do Berlína. Zásluhou amerického vojáka a sovětského policejního důstojníka se lék dostane včas do Norska a je shozen poblíž lodě. Jediný zdravý člen posádky – Arab Mohamed – lék zachrání a tím i celou posádku. Film o solidaritě lidí různých národností, kteří zachrání deset neznámých námořníků, byl promítán na IX. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a byla mu udělena „Velká cena IX. MFF v Karlových Varech." (FILMOVÝ PŘEHLED 30 / 1956)
    7
  • Hellé
    Hellé (1972)
    Film
    63%
    8
  • ...a Bůh stvořil ženu
    ...a Bůh stvořil ženu (1956)
    FilmRole: Christian Tardieu
    Osmnáctiletá Juliette žije u svých pěstounů v St.-Tropez. Nijak se nesnaží skrývat svou vzrušující krásu před muži, kteří na ni vrhají lačné pohledy. Ucházejí se o ni tři muži: záletník Antoine, jeho ostýchavý bratr Michel a postarší Eric. Protože ji její favorit Antoine využívá jenom jako objekt k předvádění, věnuje Juliette svou pozornost Ericovi; Antoine poté opouští St.-Tropez. Krátce nato se Juliette provdá za Michela, aby nemusela do sirotčince. Když se Antoine vrátí do města, Juliette mu znovu podlehne a chce Michela opustit. První a nejslavnější film režiséra Vadima v hlavní roli s jeho tehdejší ženou Brigitte Bardotovou. Snímek stál producenty 14 milionů tehdejších franků a vydělal něco přes dvě miliardy. Stal se mezníkem nejen v kariéře sexuálního symbolu šedesátých let - BB, ale také v koncepci produkce hvězdných filmů.
    Žánry:DramaRomantický
    62%
    Osmnáctiletá Juliette žije u svých pěstounů v St.-Tropez. Nijak se nesnaží skrývat svou vzrušující krásu před muži, kteří na ni vrhají lačné pohledy. Ucházejí se o ni tři muži: záletník Antoine, jeho ostýchavý bratr Michel a postarší Eric. Protože ji její favorit Antoine využívá jenom jako objekt k předvádění, věnuje Juliette svou pozornost Ericovi; Antoine poté opouští St.-Tropez. Krátce nato se Juliette provdá za Michela, aby nemusela do sirotčince. Když se Antoine vrátí do města, Juliette mu znovu podlehne a chce Michela opustit. První a nejslavnější film režiséra Vadima v hlavní roli s jeho tehdejší ženou Brigitte Bardotovou. Snímek stál producenty 14 milionů tehdejších franků a vydělal něco přes dvě miliardy. Stal se mezníkem nejen v kariéře sexuálního symbolu šedesátých let - BB, ale také v koncepci produkce hvězdných filmů.
    Žánry:DramaRomantický
    9
  • Vice et la vertu, La
    Vice et la vertu, La (1963)
    FilmRole: Lieutenant Hoech
    Francie, 1944 pod německou okupací. Juliette, milenka generála Wehrmachtu Bamberga, si užívá privilegovaný život. Její mladší sestra Justine se má vdát za Jeana, který je zapojený do odboje, a požádá Juliette o pomoc. Obě sestry skončí v "la Commanderie", kde se Juliette stane milenkou plukovníka SS Schonberga a Justine je zadržena s dalšími dívkami, které musí uspokojovat sexuální potřeby vysoce postavených nacistických pohlavárů. Inspirováno dílem Markýze de Sade „Justine aneb Neštěstí ctnosti“.
    Žánry:DramaVálečný
    59%
    Francie, 1944 pod německou okupací. Juliette, milenka generála Wehrmachtu Bamberga, si užívá privilegovaný život. Její mladší sestra Justine se má vdát za Jeana, který je zapojený do odboje, a požádá Juliette o pomoc. Obě sestry skončí v "la Commanderie", kde se Juliette stane milenkou plukovníka SS Schonberga a Justine je zadržena s dalšími dívkami, které musí uspokojovat sexuální potřeby vysoce postavených nacistických pohlavárů. Inspirováno dílem Markýze de Sade „Justine aneb Neštěstí ctnosti“.
    Žánry:DramaVálečný
    10

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.