Gladys Brockwell

Gladys Brockwell, narozená 26. září 1894 v Brooklynu v New Yorku jako Gladys Lindeman, byla americká herečka, jejíž kariéra začala v éře němého filmu a pokračovala až do počátků zvukového filmu. Dětství a začátky kariéry Gladys byla dcerou Lillian Lindeman (rozené Voltaire), bývalé sboristky, která se později stala herečkou, a H. R. Lindemana. Její matka ji přivedla na jeviště již v útlém věku. V pouhých sedmi letech Gladys vystupovala v dramatických produkcích s divadelní společností ve Williamsportu v Západní Virginii. Ve čtrnácti letech již hrála hlavní role a v sedmnácti měla vlastní divadelní společnost. Přijala umělecké jméno Gladys Brockwell a v roce 1913 debutovala ve filmu pro Lubin Studios ve Filadelfii. Během krátké doby se stala hvězdou mnoha filmů. Vzestup v němém filmu Po přestěhování do Hollywoodu začala Brockwell rozvíjet své herecké umění a postupně se vypracovala mezi uznávané charakterní herečky. Na počátku své kariéry spolupracovala s významnými režiséry včetně D. W. Griffitha. V roce 1916 podepsala smlouvu se společností Fox Studios, kde se stala jednou z nejvytíženějších hereček. V pozdních 10. letech natočila desítky filmů, převážně dramatických snímků jako Her One Mistake, The Devil's Wheel (oba 1918) a Pitfalls of a Big City (1919). Specializovala se na role "padlých" nebo tragických žen, kterým dokázala dát hloubku a přesvědčivost. Vrchol kariéry Ve 20. letech získávala Brockwell významné charakterní role ve velkých produkcích. Mezi její nejznámější postavy patří Nancy Sykes v oceňovaném filmu Oliver Twist (1922) po boku Jackieho Coogana a Lona Chaneyho. Její ztvárnění tragické Nancy, milenky násilnického Billa Sikese, bylo kritiky hodnoceno jako vynikající. V roce 1923 následovala další významná role v The Hunchback of Notre Dame, kde ztvárnila postavu Sestry Gudule, tajemné poustevnice, která nenávidí cikány. Tento film s Lonem Chaneym v hlavní roli zvrhlého zvoníka Quasimoda se stal jedním z nejúspěšnějších němých filmů Universal Pictures. Charakterní herečka Ačkoli nikdy nebyla typickou glamour hvězdou, ve svých třiceti letech byla Brockwell stále obsazována do hlavních ženských rolí, ale častěji se objevovala ve vedlejších úlohách. Mezi její další významné filmy patří So Big (1924) s Colleen Moore, Stella Maris (1925), Twinkletoes (1926) s Colleen Moore, Long Pants (1927) s Harrym Langdonem a Seventh Heaven (1927), kde ztvárnila zlou sestru postavy hrané Janet Gaynor. Dále se objevila ve filmu Man, Woman and Sin (1927) s Johnem Gilbertem. Přechod ke zvukovému filmu Na rozdíl od mnoha herců němé éry, Brockwell jako zkušená divadelní herečka neměla problém s přechodem ke zvukovému filmu. Naopak v něm vynikala. Její první role ve zvukovém filmu přišla v roce 1928 ve snímku Lights of New York, který vstoupil do historie jako vůbec první celovečerní film s plně synchronizovanými dialogy. Brockwell zde ztvárnila postavu Molly Thompson, dlouholeté milenky gangstera Hawka Millera, která je jím zavržena kvůli mladší ženě. Její výkon získal vynikající recenze jak v době uvedení filmu, tak od pozdějších kritiků. Společnost Warner Bros. s ní následně podepsala víceletou smlouvu a Brockwell se těšila na pokračování úspěšné kariéry ve zvukových filmech. Tragický konec Dne 27. června 1929 byla Gladys Brockwell vážně zraněna při automobilové nehodě poblíž Calabasas v Kalifornii. Vůz řízený jejím přítelem, reklamním agentem Thomasem Stanleym Brennanem, sjel ze 75 stop vysokého náspu na dálnici Ventura Highway. Brockwell byla zaklíněna pod automobilem a utrpěla složité zlomeniny čelisti, frakturu lebky a další vážná zranění. Navzdory čtyřem krevním transfuzím se u ní rozvinula peritonitida způsobená vnitřními zraněními, zejména proražením tlustého střeva. Zemřela 2. července 1929 v hollywoodské nemocnici ve věku 34 let. Její poslední film The Drake Case, který natočila na zapůjčení u Universal Pictures, byl uveden posmrtně v září 1929. Gladys Brockwell byla zpopelněna v Hollywood Cemetery a její popel byl předán její matce. Za svou kariéru se objevila ve více než 40 filmech a zůstává připomínána jako jedna z nejvšestrannějších a nejrespektovanějších charakterních hereček své doby, která dokázala úspěšně překlenout přechod od němého k zvukovému filmu.