Faruk Begolli

Faruk Begolli (14. února 1944 – 23. srpna 2007) byl významný jugoslávský a kosovský herec, režisér a pedagog albánského původu. Narodil se v Prištině, kde také absolvoval střední školu, a v roce 1966 úspěšně dokončil studium na Akademii filmu v Bělehradě. Filmová kariéra Begolli patřil k nejvýznamnějším albánským hercům z Kosova působícím v bývalé Jugoslávii. Jeho filmová kariéra začala v roce 1966 rolí ve snímku Pogled u zenicu Sunca režiséra Veljka Bulajiće. Během své dlouhé a plodné kariéry se objevil ve více než 60 filmech, což z něj učinilo jednu z nejžádanějších filmových hvězd v celé Jugoslávii. V 70. a 80. letech byl natolik populární, že v různých městech vznikaly jeho fankluby. Významné filmové role Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří účinkování ve válečném velkofilmu Battle of Neretva (Bitka na Neretvi) z roku 1969, který byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Úzce spolupracoval s režisérem Purišou Đorđevićem v jeho filmech Noon (Podne), The Morning (Jutro) a The Dream (San). K jeho dalším významným snímkům patří Beach Guard in Winter (Čuvar plaže u zimskom periodu) z roku 1976 a The Dervish and Death (Derviš i Smrt). V roce 1970 ztvárnil roli Mici v romantické komedii Prva ljubav, kde hrál po boku Vesny Malohodzic. V roce 1983 se představil jako Djordje ve filmu A Breath of Air (Dih). Pozdější kariéra Svou poslední hlavní roli ztvárnil v roce 1997 ve filmu The Love of the Accursed Mountains (Dashuria e Bjeshkëve të Nemuna) režiséra Ekrema Kryeziu, se kterým spolupracoval na mnoha projektech. Jeho posledním filmovým počinem byl snímek Kosovo's Thirsts (Etjet e Kosovës) z roku 2006, kde se podílel i na scénáři. Během své kariéry spolupracoval s mnoha významnými jugoslávskými režiséry a herci, což mu vyneslo pověst jednoho z nejrespektovanějších umělců své doby. Pedagogická činnost Koncem 80. let se Begolli vrátil z Bělehradu do Kosova, kde působil jako profesor na Fakultě dramatu Prištinské univerzity. Byl spoluzakladatelem hereckého oboru na Fakultě umění Prištinské univerzity a v 90. letech spoluzaložil divadlo Dodona v Prištině. Jako pedagog vychoval řadu mladých herců a byl známý svou schopností motivovat a podporovat nastupující generaci umělců. Osobní život Begolli byl ženatý s profesionální baletkou Národního divadla v Bělehradě Zojou Djoković, která později přijala jeho příjmení. Po 17 letech manželství se však rozvedli. Faruk Begolli miloval jak Prištinu, kde se narodil, tak Bělehrad, kde strávil většinu svého života. Byl hrdý na svůj albánský původ, ale zároveň se cítil doma v multikulturním prostředí Jugoslávie. Odkaz Faruk Begolli zemřel 23. srpna 2007 v Prištině po dlouhém boji s rakovinou. Je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností kosovské kinematografie a divadla. Jeho umělecký odkaz zahrnuje desítky filmových rolí, pedagogickou činnost a režijní práci. Spolu s Bekimem Fehmiu patří k nejvýznamnějším kosovsko-albánským hercům, kteří se prosadili v jugoslávské kinematografii.