Spartak Bagashvili: Nejlepší filmy a seriály

7. 8. 1914 - 1. 2. 1977 (62 let)
7.5

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Spartak Bagashvili: Filmy a seriály

  • Stíny zapomenutých předků
    Stíny zapomenutých předků (1965)
    FilmRole: Yurko Malfara
    Sovětský hraný film, poema podle motivů stejnojmenné povídky Mychajla Kocjubynského. Vypráví příběh huculského Romea a Julie, mladých lidí ze dvou nepřátelských rodů, Ivana a Maričky. Příběh se odvíjí v rámci půvabné přírody ukrajinských Karpat a je opředen mýty a legendami huculského lidu, který byl donedávna deptán bezvýchodnou bídou, ponížením a tvrdou prací. Uprostřed přírody vyrůstá velká láska, která spojuje dvě lidská srdce, jejichž věrnost je potvrzena smrtí obou milenců.
    Žánry:DramaHudebníRomantický
    Hrají:Ivan MikolajchukLarisa KadochnikovaTatyana BestayevaNikolai GrinkoSpartak BagashviliLeonid Yengibarov
    Režie:Sergej Paradžanov
    77%
    Sovětský hraný film, poema podle motivů stejnojmenné povídky Mychajla Kocjubynského. Vypráví příběh huculského Romea a Julie, mladých lidí ze dvou nepřátelských rodů, Ivana a Maričky. Příběh se odvíjí v rámci půvabné přírody ukrajinských Karpat a je opředen mýty a legendami huculského lidu, který byl donedávna deptán bezvýchodnou bídou, ponížením a tvrdou prací. Uprostřed přírody vyrůstá velká láska, která spojuje dvě lidská srdce, jejichž věrnost je potvrzena smrtí obou milenců.
    Žánry:DramaHudebníRomantický
    Hrají:Ivan MikolajchukLarisa KadochnikovaTatyana BestayevaNikolai GrinkoSpartak BagashviliLeonid Yengibarov
    Režie:Sergej Paradžanov
    1
  • Me vkhedav mzes
    Me vkhedav mzes (1965)
    FilmRole: Lukaia
    76%
    2
  • Pirosmani
    Pirosmani (1969)
    Film
    Filozoficky ladená filmová balada o neľahkom životnom údele maliara-naivistu Nika Pirosmanišviliho. Neobyčajne emotívne sa tu prejavuje jeden zo základných motívov Šengelajovej tvorby - motív samoty, tu prezentovaný ako pocit odcudzenosti čestného umelca v spoločnosti. Svojrázna poetika filmu pramení aj z premyslenej výtvarnej štylizácie záberov a sekvencií. Film, ktorý chce priblížiť tajomný proces umeleckej tvorby a naučiť vidieť krásu v najvšednejších životných prejavoch, je komponovaný do štyroch noviel: Žirafa (symbol plachosti a mlčania, príchod Pirosmaniho do mesta), Biela krava (symbol pokoja a optimizmu, Pirosmani ešte nie je profesionálny maliar), Knieža (takú prezývku získal v bohémskom období svojho života; ľúbostný románik, priateľstvo s tromi kumpánmi, krúžok maliarov ho neprijíma medzi seba) a Žltý lev (symbol múdrosti; opustený a chorý maliar umiera).
    Žánry:DramaHudební
    Hrají:Avtandil VaraziDodo AbashidzeGivi AleqsandriaSpartak BagashviliZura QapianidzeAleqsandre Rekhviashvili
    Režie:Giorgi Shengelaya
    74%
    Filozoficky ladená filmová balada o neľahkom životnom údele maliara-naivistu Nika Pirosmanišviliho. Neobyčajne emotívne sa tu prejavuje jeden zo základných motívov Šengelajovej tvorby - motív samoty, tu prezentovaný ako pocit odcudzenosti čestného umelca v spoločnosti. Svojrázna poetika filmu pramení aj z premyslenej výtvarnej štylizácie záberov a sekvencií. Film, ktorý chce priblížiť tajomný proces umeleckej tvorby a naučiť vidieť krásu v najvšednejších životných prejavoch, je komponovaný do štyroch noviel: Žirafa (symbol plachosti a mlčania, príchod Pirosmaniho do mesta), Biela krava (symbol pokoja a optimizmu, Pirosmani ešte nie je profesionálny maliar), Knieža (takú prezývku získal v bohémskom období svojho života; ľúbostný románik, priateľstvo s tromi kumpánmi, krúžok maliarov ho neprijíma medzi seba) a Žltý lev (symbol múdrosti; opustený a chorý maliar umiera).
    Žánry:DramaHudební
    Hrají:Avtandil VaraziDodo AbashidzeGivi AleqsandriaSpartak BagashviliZura QapianidzeAleqsandre Rekhviashvili
    Režie:Giorgi Shengelaya
    3
  • Barva granátového jablka
    Barva granátového jablka (1969)
    FilmRole: Poet's Father
    • MUBI
    Barva granátového jablka se svým pojetím nepodobala ničemu, co bylo do té doby v zemích bývalého Sovětského svazu natočeno. Film o arménském básníkovi osmnáctého století jménem Sajat-Nova se radikálně rozešel s tradicí životopisných filmů. Ve statických, plošných obrazech se po vzoru perských miniatur a křesťanských ikon odvíjí básníkův život od jeho narození až po smrt v klášteře. Snímek je rozdělen do osmi kapitol. V úvodu vidíme básníka coby chlapce obklopeného bezpočtem knih a rukopisů, jejichž stránky obrací vítr. Básník se dostává ke dvoru, potkává múzu poezie, jež se stane jeho milenkou. Jako mnich v kostele vyzdobeném freskami prosí svou múzu o rozhřešení. Dále ho vidíme v rodinném kruhu a konečně vizi jeho smrti. Závěr se vztahuje k zavraždění básníka perskými dobyvateli před tbiliskou katedrálou roku 1795. U oficiálních kruhů vyvolala Barva granátového jablka značnou nevoli. Prominentní režisér Sergej Jutkevič provedl v rámci větší srozumitelnosti některé úpravy, ale i tato druhá verze byla sovětskou distribucí sabotována. V příštích letech byl Sergej Paradžanov opakovaně vězněn, sedmnáct let mu nebylo dovoleno režírovat filmy.
    Žánry:DramaHudebníBiografickýSpirituální
    Hrají:Spartak BagashviliSofiko ChiaureliGiorgi GegechkoriMelkon AleksanyanHovhannes MinasyanVilen Galstyan
    Režie:Sergej Paradžanov
    73%
    Barva granátového jablka se svým pojetím nepodobala ničemu, co bylo do té doby v zemích bývalého Sovětského svazu natočeno. Film o arménském básníkovi osmnáctého století jménem Sajat-Nova se radikálně rozešel s tradicí životopisných filmů. Ve statických, plošných obrazech se po vzoru perských miniatur a křesťanských ikon odvíjí básníkův život od jeho narození až po smrt v klášteře. Snímek je rozdělen do osmi kapitol. V úvodu vidíme básníka coby chlapce obklopeného bezpočtem knih a rukopisů, jejichž stránky obrací vítr. Básník se dostává ke dvoru, potkává múzu poezie, jež se stane jeho milenkou. Jako mnich v kostele vyzdobeném freskami prosí svou múzu o rozhřešení. Dále ho vidíme v rodinném kruhu a konečně vizi jeho smrti. Závěr se vztahuje k zavraždění básníka perskými dobyvateli před tbiliskou katedrálou roku 1795. U oficiálních kruhů vyvolala Barva granátového jablka značnou nevoli. Prominentní režisér Sergej Jutkevič provedl v rámci větší srozumitelnosti některé úpravy, ale i tato druhá verze byla sovětskou distribucí sabotována. V příštích letech byl Sergej Paradžanov opakovaně vězněn, sedmnáct let mu nebylo dovoleno režírovat filmy.
    Žánry:DramaHudebníBiografickýSpirituální
    Hrají:Spartak BagashviliSofiko ChiaureliGiorgi GegechkoriMelkon AleksanyanHovhannes MinasyanVilen Galstyan
    Režie:Sergej Paradžanov
    4
  • Prosba
    Prosba (1967)
    FilmRole: Gvtisia
    Podobenství o věčném boji Dobra a Zla, natočené na motivy básní Važi Pšavely. Černobílý film asketické krásy se skládá ze dvou příběhů, které se odehrávají ve skalnatých scenériích mezi horaly, jejichž život se řídí dávnými tradicemi. Dva protikladné mravní póly zde ztělesňují Panna a Skřet. Gruzínské filmy vytvářely v někdejší sovětské kinematografii určitou enklávu tvorby odlišné od běžně žádaného socialistického realismu, prostřednictvím většinou komediálně laděných příběhů o rázovitých gruzínských postavičkách přinášely pohled na odlišnou mentalitu i životní hodnoty. Patří mezi ně i díla Tengize Abuladzeho, směřujícího ke složitě vrstveným podobenstvím. Jedním z nich je Prosba, vynalézavě využívající černobílých širokoúhlých kompozic a prosazující meditativní přístup jako základ niterného prohmatávání odvěkých lidských konfliktů i vášní. Režisér se inspiroval třemi poémami gruzínského básníka Važi Pšavely (1861-1915). Neusiloval o jejich doslovný převod, který ostatně ani nebyl možný, pokusil se v obrazech vyjádřit to, co Pšavela postihl slovy. Základem celého příběhu se stává lyrická poéma nazvaná Prosba, jejíž hrdina zosobňuje básníkovy myšlenky o nutnosti bránit základní lidské hodnoty. Do dění vstupují i dvě alegorické postavy, ztělesňující protikladné mravní póly - panna-nevěsta odkazuje k čistotě a neposkvrněnosti, ohavný skřet se připodobňuje všudypřítomnému zlu, k ďábelskému mámení. Samotné téma střetu dobra a zla, ponořené do chmurných baladických obrazů s dominující drsnou hornatou krajinou, se rozvíjí ve dvou příbězích ze života horalů, odedávna poznamenaných sváry i krevní mstou. Každé odmítnutí uznávaných tradic se přitom může vymstít, jak okusí statečný bojovník, jenž dostihne jinověrce, zloděje koní, a smrtelně jej zraní. Když je však svědkem jeho statečného umírání, ovládnou jej pochybnosti, zda zabíjení přináší rozumné řešení - a nakonec je i s rodinou z rodného společenství vyobcován. Druhý příběh se dotýká příkazu pohostinnosti, nad nímž může zvítězit slepá zaslepenost. Když zbloudivší cizinec, hostitelem marně chráněný, odmítne provést oběť cizím bohům, přivolá na sebe zlobnou odezvu. A režisér se ústy básníkovými táže, zda tupý, lhostejný dav, nečinně přihlížející zločinu, se stává spoluviníkem špatnosti, zkoumá, nakolik rezignace napomáhá prosazovat zlo. Říká, že vzdát se obrany dobra je tím nejhorším skutkem, protože duchovně znevolňuje. Ačkoli Abuladze svůj film situoval do bezpečnější časové nezakotvenosti, cenzoři postřehli dvojznačné metaforické poselství - a dva roky váhali s jeho uvolněním do kin. A teprve po sedmi letech dovolili, aby se účastnil festivalu autorských filmů v San Remu. Prosba tam zvítězila. Do českých kin pronikla až v roce 1981. [Jan Jaroš, LFŠ 2007]
    Žánry:Drama
    Hrají:Spartak BagashviliRusudan KiknadzeRamaz ChkhikvadzeOtar MegvinetukhutsesiZura QapianidzeIrakli Uchaneishvili
    Režie:Tengiz Abuladze
    73%
    Podobenství o věčném boji Dobra a Zla, natočené na motivy básní Važi Pšavely. Černobílý film asketické krásy se skládá ze dvou příběhů, které se odehrávají ve skalnatých scenériích mezi horaly, jejichž život se řídí dávnými tradicemi. Dva protikladné mravní póly zde ztělesňují Panna a Skřet. Gruzínské filmy vytvářely v někdejší sovětské kinematografii určitou enklávu tvorby odlišné od běžně žádaného socialistického realismu, prostřednictvím většinou komediálně laděných příběhů o rázovitých gruzínských postavičkách přinášely pohled na odlišnou mentalitu i životní hodnoty. Patří mezi ně i díla Tengize Abuladzeho, směřujícího ke složitě vrstveným podobenstvím. Jedním z nich je Prosba, vynalézavě využívající černobílých širokoúhlých kompozic a prosazující meditativní přístup jako základ niterného prohmatávání odvěkých lidských konfliktů i vášní. Režisér se inspiroval třemi poémami gruzínského básníka Važi Pšavely (1861-1915). Neusiloval o jejich doslovný převod, který ostatně ani nebyl možný, pokusil se v obrazech vyjádřit to, co Pšavela postihl slovy. Základem celého příběhu se stává lyrická poéma nazvaná Prosba, jejíž hrdina zosobňuje básníkovy myšlenky o nutnosti bránit základní lidské hodnoty. Do dění vstupují i dvě alegorické postavy, ztělesňující protikladné mravní póly - panna-nevěsta odkazuje k čistotě a neposkvrněnosti, ohavný skřet se připodobňuje všudypřítomnému zlu, k ďábelskému mámení. Samotné téma střetu dobra a zla, ponořené do chmurných baladických obrazů s dominující drsnou hornatou krajinou, se rozvíjí ve dvou příbězích ze života horalů, odedávna poznamenaných sváry i krevní mstou. Každé odmítnutí uznávaných tradic se přitom může vymstít, jak okusí statečný bojovník, jenž dostihne jinověrce, zloděje koní, a smrtelně jej zraní. Když je však svědkem jeho statečného umírání, ovládnou jej pochybnosti, zda zabíjení přináší rozumné řešení - a nakonec je i s rodinou z rodného společenství vyobcován. Druhý příběh se dotýká příkazu pohostinnosti, nad nímž může zvítězit slepá zaslepenost. Když zbloudivší cizinec, hostitelem marně chráněný, odmítne provést oběť cizím bohům, přivolá na sebe zlobnou odezvu. A režisér se ústy básníkovými táže, zda tupý, lhostejný dav, nečinně přihlížející zločinu, se stává spoluviníkem špatnosti, zkoumá, nakolik rezignace napomáhá prosazovat zlo. Říká, že vzdát se obrany dobra je tím nejhorším skutkem, protože duchovně znevolňuje. Ačkoli Abuladze svůj film situoval do bezpečnější časové nezakotvenosti, cenzoři postřehli dvojznačné metaforické poselství - a dva roky váhali s jeho uvolněním do kin. A teprve po sedmi letech dovolili, aby se účastnil festivalu autorských filmů v San Remu. Prosba tam zvítězila. Do českých kin pronikla až v roce 1981. [Jan Jaroš, LFŠ 2007]
    Žánry:Drama
    Hrají:Spartak BagashviliRusudan KiknadzeRamaz ChkhikvadzeOtar MegvinetukhutsesiZura QapianidzeIrakli Uchaneishvili
    Režie:Tengiz Abuladze
    5
  • Tetri karavani
    Tetri karavani (1964)
    FilmRole: Martiy Akhlauri
    71%
    6
  • Bohatýr z hor
    Bohatýr z hor (1942)
    Film
    68%
    7

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.