Louis V. Arco

Louis V. Arco (narozen jako Lutz Altschul; 24. července 1899, Baden, Rakousko-Uhersko – 3. dubna 1975, Curych, Švýcarsko) byl rakouský divadelní a filmový herec, jehož kariéra začala koncem 10. let 20. století. Počátky kariéry Louis V. Arco se narodil v Badenu, městě ležícím asi 8 kilometrů jižně od Vídně. Svůj divadelní debut zažil v Lipsku v roce 1919. Jeho prvním filmem byl německý němý snímek Lilly Humbrecht, der Leidensweg einer Stieftochter z roku 1922. Následoval film The Love of a Queen (Die Liebe einer Königin) v roce 1923. Mezi jeho významné němé filmy patří také Sacco und Vanzetti z roku 1927. Přechod k zvukovému filmu V roce 1929 se objevil ve svém posledním němém filmu Napoleon at Saint Helena (Napoleon auf St. Helena) o Napoleonových posledních dnech, kde ztvárnil roli hraběte Montholona. Tento film režíroval Lupu Pick. Jeho prvním zvukovým filmem byl Love's Carnival (Rosenmontag) v roce 1930. Následující rok se objevil ve filmu Yorck (o životě pruského generála Ludwiga Yorcka von Wartenburga, který bojoval proti Napoleonovi). V roce 1931 také účinkoval ve filmu Die Försterchristl, který patří mezi jeho známější díla z tohoto období. Emigrace a hollywoodská kariéra Po anšlusu Rakouska Hitlerovými silami v roce 1938 odešel Altschul do Ameriky a změnil si jméno na Louis V. Arco. Jeho prvním filmem v Americe bylo válečné drama Nurse Edith Cavell z roku 1939. V roce 1941 získal malou roli ve válečném dramatu Underground od Warner Bros., které režíroval Vincent Sherman. V tomto dobrodružném, dramatickém, romantickém a válečném filmu ztvárnil postavu jménem Toast the Knowing. Podobně jako mnoho jiných německých a rakouských herců, kteří uprchli před nacisty, i on nakonec ve filmech ztvárňoval právě nacisty. V roce 1941 získal Arco poměrně dobrou roli ve filmu Dr. Ehrlich's Magic Bullet produkovaném Halem B. Wallisem, ve kterém hrál hlavní roli Edward G. Robinson. V roce 1942 hraje Arco nacistického rozhlasového cenzora, který je nakonec poslán na ruskou frontu, v protiněmeckém filmu Berlin Correspondent od Warner Bros. s Danou Andrewsem. Casablanca a další válečné filmy Později téhož roku získal Arco jednu scénu jako uprchlík v legendárním filmu Casablanca. Je vidět v úvodu do Rickovy kavárny, kde vypadá velmi deprimovaně. Má jednu repliku: "Čekání, čekání, čekání... Nikdy se odsud nedostanu... Zemřu v Casablance." Velká část emocionálního dopadu filmu Casablanca na diváky v roce 1942 byla připisována velkému podílu evropských exulantů a uprchlíků, kteří byli komparzisty nebo hráli menší role (kromě hlavních herců Paula Henreida, Conrada Veidta a Petera Lorreho), jako byl právě Louis V. Arco. Svědek natáčení sekvence "souboje hymen" řekl, že viděl mnoho herců plakat a "uvědomil si, že všichni byli skuteční uprchlíci". Harmetz tvrdí, že "přinesli do tuctu malých rolí v Casablance porozumění a zoufalství, které by nikdy nemohlo přijít z Central Castingu". Později se Arco objevil ve kontroverzním filmu Warner Bros. Mission to Moscow s Walterem Hustonem v hlavní roli. Arco hrál dalšího nacistu ve filmu Hostages. Ve filmu The Strange Death of Adolf Hitler ztvárnil důstojníka gestapa. Arco opět hrál nacistu ve filmu The Cross of Lorraine. Ve filmu The Song of Bernadette se Arco dostal pryč od nacistického obrazu tím, že ztvárnil františkánského mnicha. Měl také malou roli jako německý velitel ponorky v dalším filmu s Humphreym Bogartem, Action in the North Atlantic. Pozdější kariéra a návrat do Evropy Arcovy role začaly ubývat, jak se válka chýlila ke konci. V roce 1945 se objevil pouze v jednom filmu, jako německý plukovník ve válečném dramatu Counter-Attack. Po skončení druhé světové války v roce 1945 se Arco vrátil do Evropy. V roce 1949 pracoval v Západním Německu a natočil film Duel with Death, kde použil své rodné jméno Lutz Altschul. Po tomto filmu se objevil už jen ve třech dalších snímcích. Lutz Altschul se sice mohl podílet na některých velmi populárních amerických filmech, ale vedle toho musel pracovat také jako taxikář, aby si vydělal další peníze. V roce 1944 získal americké občanství. Louis V. Arco zemřel ve věku 75 let 3. dubna 1975 v Curychu ve Švýcarsku.