Johann Strauß

Johann Baptist Strauss, známý také jako Johann Strauss mladší nebo Johann Strauss syn, (25. října 1825 Sankt Ulrich, dnes součást Vídně – 3. června 1899 Vídeň) byl rakouský hudební skladatel, dirigent a houslista, který získal celosvětovou proslulost jako "Král valčíků". Dětství a hudební počátky Johann Strauss se narodil jako nejstarší ze tří synů slavného skladatele a dirigenta Johanna Strausse staršího a Marie Anny Streimové. Jeho otec, sám významný hudebník a zakladatel vlastního orchestru, si nepřál, aby se syn věnoval hudební kariéře, a plánoval pro něj "seriózní" občanské povolání. Mladý Johann však projevoval mimořádný hudební talent a s podporou své matky se tajně učil hrát na housle u prvního houslisty otcova orchestru Franze Amona. Studoval také harmonii a základy kompozice u Josefa Drechslera. Přes otcův odpor se Johann v roce 1844, ve svých pouhých 19 letech, rozhodl založit vlastní orchestr a začal konkurovat svému otci. Jeho první veřejné vystoupení v Dommayerově kasinu v Hietzingu sklidilo velký úspěch. Cesta k úspěchu Vztah mezi otcem a synem byl napjatý, což se ještě prohloubilo během revolučního roku 1848, kdy Johann Strauss starší stál na straně císaře, zatímco jeho syn podporoval revolucionáře. Po otcově smrti v roce 1849 Johann převzal jeho orchestr a sloučil ho se svým vlastním. Kvůli velkému vytížení se od roku 1852 střídal ve vedení orchestru se svým mladším bratrem Josefem a později se k nim připojil i nejmladší bratr Eduard. V roce 1863 byl Johann jmenován ředitelem dvorních plesů, což upevnilo jeho postavení ve vídeňské společnosti. Přestože nerad cestoval a trpěl různými fobiemi, včetně strachu z průvanu, bouřek a výšek, vystupoval se svým orchestrem po celé Evropě a v roce 1872 dokonce v Americe, kde na Světové slavnosti míru v Bostonu dirigoval orchestr o více než tisíci hudebnících. Hudební tvorba a valčíky Johann Strauss mladší napsal během svého života přes 500 skladeb, včetně valčíků, polek, čtverylek, kvapíků a pochodů. Taneční orchestrální hudbu povznesl na koncertní úroveň a valčík dovedl k dokonalosti. Vrchol jeho tvorby valčíků nastal v 60. letech 19. století. Mezi jeho nejslavnější valčíky patří Na krásném modrém Dunaji (An der schönen blauen Donau, 1867), který byl původně napsán pro mužský pěvecký sbor, ale proslavil se především ve své orchestrální verzi. Dalšími významnými valčíky jsou Povídky z Vídeňského lesa (Geschichten aus dem Wienerwald), Císařský valčík (Kaiser-Walzer) a Víno, ženy a zpěv (Wein, Weib und Gesang). Z jeho pochodů vynikají zejména Patriotenmarsch, Revolutionsmarsch a Napoleon-Marsch. Operetní tvorba K divadelní tvorbě přivedl Strausse ředitel Divadla na Vídeňce Maximilian Steiner. Svou první operetu Indigo a čtyřicet loupežníků dokončil v roce 1871. Byla to víceméně jen směs valčíků a polek v exotickém prostředí, ale odstartovala jeho úspěšnou operetní kariéru. Skutečný průlom přišel v roce 1874 s operetou Netopýr (Die Fledermaus), která se stala jedním z klenotů světové operety. Libreto vychází z komedie německého dramatika Rodericha Benedixe, kterou přepracovali francouzští libretisté a následně ji upravil Richard Genée. Vtipný příběh plný záměn a nedorozumění, obohacený melodiemi v rytmu valčíku i čardáše, patří dodnes k nejhranějším operetám na světě. Další významnou operetou je Cikánský baron (Der Zigeunerbaron), která měla premiéru 24. října 1885 v Divadle na Vídeňce. Libreto napsal Ignaz Schnitzer podle povídky maďarského spisovatele Móra Jókaie. Za skladatelova života byla tato opereta druhým nejpopulárnějším dílem hned po Netopýrovi. Mezi jeho další operety patří Noc v Benátkách (Eine Nacht in Venedig, 1883), Vídeňská krev (Wiener Blut) a Karneval v Římě. Celkem zkomponoval šestnáct operet a jednu operu. Osobní život a odkaz Johann Strauss byl třikrát ženatý. Jeho třetí manželství s Adélou Straussovou, vdovou po vídeňském bankéři, bylo považováno za velmi šťastné. Kvůli tomuto sňatku se vzdal náboženského vyznání a v roce 1887 přijal německé občanství. V posledních měsících života již nevycházel z domu. V květnu 1899 na naléhání přátel dirigoval jubilejní představení své operety Netopýr ve Dvorní opeře, ale musel předčasně odejít. Zemřel 3. června 1899 na zápal plic. Jeho pohřbu se zúčastnila většina Vídně a byl pohřben na vídeňském ústředním hřbitově vedle Beethovena, Schuberta a Brahmse. Johann Strauss mladší zanechal nesmazatelnou stopu v hudebním světě. Svými valčíky a operetami definoval vídeňskou hudební kulturu druhé poloviny 19. století a jeho díla jsou dodnes součástí repertoáru orchestrů a divadel po celém světě. Ve vídeňském Městském parku (Stadtpark) stojí jeho pozlacená bronzová socha jako připomínka jeho významu pro rakouskou i světovou hudbu.