Susanne von Almassy: Nejlepší filmy a seriály

5.7

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Susanne von Almassy: Filmy a seriály

  • Sissi - osudová léta císařovny
    Sissi - osudová léta císařovny (1957)
    FilmRole: Princess Beatrice
    Císaře Františka Josefa zdržují ve Vídni neodkladné státní záležitosti a Sissi tak odjíždí sama do Maďarska, aby s pomocí hraběte Andrássyho získala revolucionářsky smýšlející šlechtu na stranu Habsburků. Andrássy vyzná Sissi lásku, ale ona ví, že patří jen Františku Josefovi. Císařský pár se poté rozhodne strávit několik dní v Bad Ischlu, daleko od tlaku vídeňského dvora. Ale protože Sissi v Maďarsku onemocněla plicní chorobou, vydává se brzy nato na jih, aby se tam díky mírnějšímu podnebí uzdravila. Po její rekonvalescenci uskuteční císařský pár v zájmu zlepšení napjatých vztahů s italskou šlechtou oficiální státní návštěvu v italských provinciích. To se však neobejde bez skandálu, jelikož italská šlechta pošle místo sebe na slavnostní představení do milánské Scaly služebnictvo...
    64%
    Císaře Františka Josefa zdržují ve Vídni neodkladné státní záležitosti a Sissi tak odjíždí sama do Maďarska, aby s pomocí hraběte Andrássyho získala revolucionářsky smýšlející šlechtu na stranu Habsburků. Andrássy vyzná Sissi lásku, ale ona ví, že patří jen Františku Josefovi. Císařský pár se poté rozhodne strávit několik dní v Bad Ischlu, daleko od tlaku vídeňského dvora. Ale protože Sissi v Maďarsku onemocněla plicní chorobou, vydává se brzy nato na jih, aby se tam díky mírnějšímu podnebí uzdravila. Po její rekonvalescenci uskuteční císařský pár v zájmu zlepšení napjatých vztahů s italskou šlechtou oficiální státní návštěvu v italských provinciích. To se však neobejde bez skandálu, jelikož italská šlechta pošle místo sebe na slavnostní představení do milánské Scaly služebnictvo...
    1
  • Místo činu
    Místo činu (1970)
    Seriál
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Kommissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charismatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charisma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    63%
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Kommissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charismatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charisma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    2
  • Anastasia - Die letzte Zarentochter
    Anastasia - Die letzte Zarentochter (1956)
    FilmRole: Frau Stevens
    V roce 1920 byla z berlínského Landwehrského kanálu vytažena neznámá čtyřiadvacetiletá žena po pokusu o sebevraždu. Protože u sebe nemá žádné doklady a na žádné otázky neodpovídá, brzy ji umístí do ústavu pro duševně choré v Dallendorfu. Jedna ze spolupacientek v ní poznává dceru cara Anastázii Romanovovou – která jako jediná přežila masakr carské rodiny v roce 1918.
    Žánry:Drama
    56%
    V roce 1920 byla z berlínského Landwehrského kanálu vytažena neznámá čtyřiadvacetiletá žena po pokusu o sebevraždu. Protože u sebe nemá žádné doklady a na žádné otázky neodpovídá, brzy ji umístí do ústavu pro duševně choré v Dallendorfu. Jedna ze spolupacientek v ní poznává dceru cara Anastázii Romanovovou – která jako jediná přežila masakr carské rodiny v roce 1918.
    Žánry:Drama
    3
  • De Sade
    De Sade (1969)
    FilmRole: Marquis' Mother

    Donatien-Alphonse-François de Sade (1740-1814), francouzský filosof a spisovatel, surrealisty uctívaný jako „božský markýz“ a zatracovaný libertin, náleží především literatuře. Filmaři se jeho světa pokoušeli několikrát zmocnit, využívajíce jej na jedné straně jako záminku k pornografii, na druhé jako východisko originálních vizí, viz např. Saló o le 120 giornate di Sodoma (1975, Saló aneb 120 dnů Sodomy, r. Pier Paolo Pasolini) nebo Marat/Sade (1966, r. Peter Brook). Vedle Vadimovy parafráze románů Justýna a Julietta Le Vice et la Vertu (1963, Neřest a ctnost) je americký snímek režiséra Cy Endfielda z roku 1969 dalším naprosto nezdařeným pokusem vyrovnat se s de Sadeovou osobností v komerčním filmu. Životopisný snímek si pohrává především se skandálními fakty z markýzovy biografie a představuje jej jako změkčilého hippieho, na jehož pokaženém neřestném životě se podepsal démonický strýc (ztělesněný brilantně režisérem Johnem Hustonem) a nešťastná láska ke švagrové Anně. Pro vize orgií, kterými jsou prokládány hlubokomyslné hrdinovy úvahy, nemůže mít dnešní (a zřejmě i dřívější) divák nic než útrpný úsměv.

    40%

    Donatien-Alphonse-François de Sade (1740-1814), francouzský filosof a spisovatel, surrealisty uctívaný jako „božský markýz“ a zatracovaný libertin, náleží především literatuře. Filmaři se jeho světa pokoušeli několikrát zmocnit, využívajíce jej na jedné straně jako záminku k pornografii, na druhé jako východisko originálních vizí, viz např. Saló o le 120 giornate di Sodoma (1975, Saló aneb 120 dnů Sodomy, r. Pier Paolo Pasolini) nebo Marat/Sade (1966, r. Peter Brook). Vedle Vadimovy parafráze románů Justýna a Julietta Le Vice et la Vertu (1963, Neřest a ctnost) je americký snímek režiséra Cy Endfielda z roku 1969 dalším naprosto nezdařeným pokusem vyrovnat se s de Sadeovou osobností v komerčním filmu. Životopisný snímek si pohrává především se skandálními fakty z markýzovy biografie a představuje jej jako změkčilého hippieho, na jehož pokaženém neřestném životě se podepsal démonický strýc (ztělesněný brilantně režisérem Johnem Hustonem) a nešťastná láska ke švagrové Anně. Pro vize orgií, kterými jsou prokládány hlubokomyslné hrdinovy úvahy, nemůže mít dnešní (a zřejmě i dřívější) divák nic než útrpný úsměv.

    4

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.