Jaroslav Róna

Jaroslav Róna, narozen 27. dubna 1957 v Praze-Letné, je český sochař, malíř, herec, pedagog a spisovatel židovského původu. Pochází z rodiny energetického specialisty a úřednice. Jeho otec Bedřich Róna pocházel z rodiny slovenských Židů, během války se s rodiči skrýval na Slovensku a v Maďarsku. Vzdělání a umělecké začátky Po ukončení základní školy v roce 1972 se Jaroslav Róna vyučil kožešníkem v podniku Kara Hlinsko. V letech 1975-1978 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Poté pokračoval ve studiu jako umělecký sklář v ateliéru profesora Stanislava Libenského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde absolvoval v roce 1984. V roce 1985 strávil několik měsíců jako asistent profesora Libenského na letní sklářské škole v Pilchucku v USA. Od poloviny 80. let je členem divadelní skupiny Pražská pětka. Herecká kariéra Ačkoliv je Jaroslav Róna primárně výtvarným umělcem, jeho herecká kariéra je spojena především s alternativní divadelní a filmovou scénou. Od poloviny 80. let se stal součástí legendární Pražské pětky, volného sdružení pěti pražských amatérských divadelních souborů. V roce 1986 spoluzaložil komediální trio Tros Sketos spolu s výtvarníky Františkem Skálou a Alešem Najbrtem. Tato skupina vznikla původně za účelem vytvoření humorného programu pro soukromý večírek ve Skálově ateliéru, ale postupně se stala kultovním uskupením. Tros Sketos debutovali v rámci Pražské pětky a stali se součástí divadla Sklep. Prosluli svým specifickým "sketařsko-stepařským" zpěvem, tancem a absurdním humorem. Trio se vyznačovalo svéráznými obleky a klobouky a jejich vystoupení byla plná exhibicionismu a nečekaných prvků. V období hluboké totality stáli za kontroverzním striptýzovým představením "Copak já si vyperu?", které bylo uvedeno za bílého dne. Filmově se Jaroslav Róna objevil v kultovním snímku Pražská pětka (1988) režiséra Tomáše Vorla, který představoval pět amatérských pražských divadel v pěti filmových povídkách. Film zahrnoval povídky "Směr Karlštejn" (Pantomimická skupina Mimóza), "Bersidejsi" (Výtvarné divadlo Kolotoč), "Oldův večírek" (Recitační skupina Vpřed), "Barvy" (Baletní jednotka Křeč) a "Na brigádě" (Divadlo Sklep). Tento experimentální debut Tomáše Vorla je považován za jeden z nejvýznamnějších českých filmů konce 80. let, který předznamenal konec komunistického režimu. Výtvarná tvorba Vedle herectví je Jaroslav Róna především uznávaným sochařem a malířem. V roce 1987 spoluzaložil uměleckou skupinu Tvrdohlaví, jejímiž členy byli jeho spolužáci a vrstevníci: Jiří David, Stanislav Diviš, Michal Gabriel, Zdeněk Lhotský, Stefan Milkov, Petr Nikl, František Skála, Čestmír Suška a Václav Marhoul. V letech 2005-2012 působil jako pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze. Významná díla Mezi jeho nejvýznamnější sochařská díla patří Pomník Franze Kafky (2003) v Praze na Starém Městě, monumentální osm metrů vysoká bronzová socha "Odvaha" (2015) na počest markraběte Jošta Lucemburského na Moravském náměstí v Brně a žulová socha vážící osmnáct tun "Vítězství robotů (Victoria robotorum)" (2020) pro Český pavilon EXPO v Dubaji. Dále vytvořil plastiku Mýtická loď na nábřeží Dunaje v Bratislavě a sochu Malý Marťan v parku Hadovka v Praze 6. Jaroslav Róna žije a tvoří v Praze. Jeho díla lze nalézt ve veřejných i soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Dodnes příležitostně vystupuje s triem Tros Sketos, které se stalo kultovní součástí české alternativní scény.