František Šťastný

František Šťastný, narozen 12. listopadu 1927 v Kochánkách nad Jizerou, zemřel 8. dubna 2000 v Praze, byl český motocyklový závodník, televizní komentátor a příležitostný herec. Sportovní kariéra a cesta k filmu František Šťastný začínal jako cyklistický závodník a v roce 1948 se zúčastnil Závodu míru. Na motocyklu poprvé startoval v roce 1946 na stroji značky DKW. Během své dlouhé závodní kariéry jezdil především na motocyklech značky Jawa, ale také na ČZ a MZ. Stal se pětinásobným mistrem Československa a pravidelně se účastnil závodů Mistrovství světa motocyklů v kategoriích 250, 350 a 500 ccm. V roce 1961 se jako tovární jezdec Jawy stal vicemistrem světa ve třídě do 350 ccm, což z něj činí jednoho z nejúspěšnějších českých motocyklových závodníků všech dob. Jeho sportovní kariéra byla poznamenána mnoha zraněními, která utrpěl při četných pádech během závodů. Filmová kariéra František Šťastný se ve filmovém světě objevil pouze ve dvou snímcích, kde zúročil svou popularitu a zkušenosti z motoristického sportu. V roce 1967 si zahrál sám sebe v kriminálním filmu režiséra Jindřicha Poláka Hra bez pravidel. V tomto stylově vyvedeném detektivním snímku ztvárnil postavu motocyklového závodníka Františka Šťastného. Film byl natáčen během brněnské Grand Prix v roce 1966 a obsahuje autentické záběry ze závodů. Šťastný ve filmu skončil na chirurgii se střelným zraněním, zatímco ve skutečnosti v tom roce na závodech v Ulsteru obsadil 3. místo ve třídě 500 ccm. Jeho druhým filmovým počinem byla role taxikáře v televizním filmu Pražská romance z roku 1969, kde se objevil po boku Waldemara Matušky, Olgy Blechové a dalších známých herců. Televizní kariéra Po ukončení aktivní závodní kariéry působil František Šťastný v motoristické redakci Československé televize jako sportovní komentátor. Společně s Lubošem Pecháčkem komentoval motoristické sportovní přenosy a od roku 1971 se podílel na populárním pořadu Auto-moto-revue. Díky svému talentu vypravěče a svéráznému, jednoduchému stylu češtiny se stal oblíbeným televizním komentátorem. Šťastný byl znám jako dobrý vypravěč a člověk, který nezkazil žádnou legraci. Kromě televizní práce vystupoval také v divadle Rokoko v pořadu Darka Vostřela. Odkaz a ocenění František Šťastný se stal literárním hrdinou jedné z povídek Bohumila Hrabala. O svém životě mluvil jako o jednom velkém splněném sportovním snu, což dokládají i knihy Na plný plyn, Můj život s motocyklovým závodníkem Františkem Šťastným a Šťastný František. Za minulého režimu mu byl udělen titul Zasloužilého mistra sportu. V roce 1997 začal být ve Dvoře Králové pořádán závod nesoucí jeho jméno - O cenu Františka Šťastného, kterého se účastnil až do své smrti. V roce 1998 obdržel nejvyšší čestné ocenění pro české motoristické reprezentanty, Granátový odznak Autoklubu ČR. V únoru 2000, krátce před svou smrtí, získal nejvíce hlasů v anketě AČR o automobilového a motocyklového závodníka století. Posmrtně byl 28. října 2013 vyznamenán prezidentem republiky Milošem Zemanem medailí Za zásluhy v oblasti sportu.