Václav Černý

Václav Černý, 23. dubna 1863 Panenské Břežany – 8. července 1894 Odolena Voda, český divadelní herec, básník a překladatel. Vzdělání a začátky kariéry Václav Černý studoval v Praze na reálce a později na učitelském ústavu, který však kvůli plicní chorobě nedokončil. Jeho herecká kariéra začala v roce 1884, kdy se stal členem činohry Národního divadla v Praze. Během svého krátkého působení v této prestižní instituci (1884-1885) ztvárnil několik rolí, z nichž nejvýznamnější byla postava Smiřice v historickém dramatu Vítězslava Hálka Záviš z Falkenštejna. Přestože jeho angažmá v Národním divadle trvalo pouhý rok, položilo základy jeho další divadelní kariéry. Divadelní působení Po odchodu z Národního divadla působil Václav Černý u několika venkovských divadelních společností, kde rozvíjel svůj herecký talent. Spolupracoval s významnými divadelními řediteli své doby, jako byli Vendelín Budil, L. Chmelenecký, J. Hurt a K. Stocký. V těchto souborech mu byly svěřovány především charakterní role, v nichž mohl naplno uplatnit svůj dramatický potenciál. Přestože jeho herecká kariéra byla relativně krátká, získal si uznání jak u divadelních kolegů, tak u dobové kritiky. Literární činnost Vedle herectví se Václav Černý věnoval také literární tvorbě. Z vlastní básnické tvorby publikoval časopisecky několik básní v periodikách jako Květy, Lumír, Ruch, Světozor a Vesna. Samostatného vydání se dočkala pouze jeho epická skladba Památce Mistra Jana Husa, vydaná u nakladatele F. Horálka v Praze na Vinohradech. Významná byla také jeho překladatelská činnost, zaměřená především na anglickou literaturu. Mezi jeho nejvýznamnější překlady patří díla Edgara Allana Poea (Pád domu Usherových a jiné novely, Zlatý chrobák a jiné novely, Vraždy v ulici Morgue), Edwarda Bulwera-Lyttona (Děvče Lyonské aneb Láska a pýcha) a Percy Bysshe Shelleyho (drama Cency). V posledním roce svého života připravoval rozsáhlou antologii anglické lyriky, z níž v časopise Vesna publikoval překlady básní P. B. Shelleyho, T. Moora, J. Keatse, R. Browninga a D. G. Rossettiho. V jeho pozůstalosti se dochoval překlad Shelleyovy Královny Mab a torzo překladu Odpoutaného Prométhea. Předčasný odchod Nadějná kariéra Václava Černého byla předčasně ukončena jeho úmrtím ve věku pouhých 31 let. Zemřel 8. července 1894 v Odoleně Vodě na tuberkulózu, nemoc, která ho provázela již od studentských let. Pohřben byl na místním hřbitově. Přestože jeho život byl krátký, zanechal po sobě významnou stopu jak v českém divadelním umění, tak v oblasti literárních překladů, které dodnes patří k důležitým příspěvkům k poznání anglické literatury v českém prostředí.