Nicholas Britell

Nicholas Britell (narozen 17. října 1980, New York, USA) je americký hudební skladatel, pianista a producent, který se proslavil především svou prací na filmových a televizních soundtracích. Tento třikrát nominovaný na Oscara, nominovaný na Grammy a držitel ceny Emmy patří mezi nejvýznamnější filmové skladatele současnosti. Vzdělání a hudební základy Britell vyrůstal v židovské rodině v New Yorku. Svou hudební cestu zahájil v pouhých pěti letech, kdy ho zaujala hudba z filmu Chariots of Fire od skladatele Vangelise, což ho inspirovalo k žádosti o klavírní lekce. Studoval na prestižní Juilliard School's Pre-College Division a následně absolvoval s vyznamenáním (Phi Beta Kappa) Harvard University v roce 2003. Jeho hudební styl je ovlivněn širokou škálou inspirací, od klasických skladatelů jako Rachmaninoff a Gershwin, přes minimalisty jako Philip Glass, až po moderní producenty včetně Quincy Jonese a Dr. Dre. Tato eklektická směs vlivů se odráží v jeho jedinečném přístupu k filmové hudbě. Průlom v filmové hudbě Britellova kariéra filmového skladatele začala v roce 2012 filmem Gimme the Loot režiséra Adama Leona, který získal hlavní cenu poroty na festivalu SXSW. Významným milníkem bylo jeho zapojení do oscarového filmu 12 Years a Slave (2013) režiséra Steva McQueena, pro který komponoval a aranžoval hudbu pro scény včetně spirituálů, pracovních písní a houslových vystoupení. Billboard ho tehdy označil za "tajnou zbraň v hudbě filmu 12 Years a Slave". Spolupráce s Barrym Jenkinsem a Adamem McKayem Britellova kariéra dosáhla nových výšin díky spolupráci s režisérem Barrym Jenkinsem. Pro jeho film Moonlight (2016), který získal Oscara za nejlepší film, vytvořil Britell hudbu, jež mu vynesla jeho první nominaci na Oscara za nejlepší původní hudbu. A. O. Scott z The New York Times označil Britellovu hudbu za "překvapivou a dokonalou". Jejich spolupráce pokračovala filmem If Beale Street Could Talk (2018), za který Britell získal svou druhou oscarovou nominaci. Paralelně Britell navázal plodnou spolupráci s režisérem Adamem McKayem. Začalo to filmem The Big Short (2015), pokračovalo snímkem Vice (2018) a vyvrcholilo filmem Don't Look Up (2021), který Britellovi přinesl třetí nominaci na Oscara. Tato spolupráce se rozšířila i do televizní tvorby s kritiky oceňovaným seriálem Succession (2018-2023) pro HBO. Televizní tvorba a Succession Seriál Succession znamenal Britellův vstup do světa televizní tvorby a stal se jedním z jeho nejznámějších projektů. Za úvodní znělku tohoto seriálu získal v roce 2019 cenu Emmy za vynikající původní hudbu v úvodní znělce. Jeho hudba pro Succession kombinuje klasické prvky s moderními hip-hopovými vlivy, čímž vytváří charakteristický zvuk, který dokonale vystihuje složitost postav a témata moci, bohatství a rodinných vztahů. Za hudbu k druhé, třetí a čtvrté sérii byl nominován na cenu Emmy za vynikající hudební kompozici pro seriál v letech 2020, 2022 a 2023. Další významné projekty a ocenění Britellova filmografie zahrnuje také filmy jako Battle of the Sexes (2017), The King (2019), Cruella (2021) a první sérii Star Wars seriálu Andor (2022) pro Disney+. V roce 2021 složil hudbu pro seriál The Underground Railroad Barryho Jenkinse pro Amazon. Na World Soundtrack Awards byl oceněn jako filmový skladatel roku 2019 za hudbu k filmům Vice a If Beale Street Could Talk a jako televizní skladatel roku 2020 za Succession. V roce 2021 získal cenu za nejlepší původní píseň "Call Me Cruella" (společně s Florence Welch) pro film Cruella. Kromě komponování se Britell věnuje i produkci. Produkoval krátkometrážní film Whiplash režiséra Damiena Chazella, který získal cenu poroty na festivalu Sundance 2013, a následně byl koproducentem celovečerního filmu Whiplash, který získal tři Oscary. V posledních letech se také zaměřuje na spolupráci při psaní a produkci písní s umělci jako Ariana Grande, Florence + The Machine, Bon Iver, Pusha T, Christina Aguilera a další.