Václava Austová

Václava Austová, narozená 16. srpna 1944 v Praze, je česká herečka, která se proslavila především dětskými rolemi v českých filmech 50. let 20. století. Václava Austová se k filmu dostala již jako malé dítě. Její cesta k herectví začala nečekaně, když při jízdě tramvají s tatínkem upoutala pozornost filmových pracovníků z Barrandova svou výřečností a kultivovaným projevem. Ti ji okamžitě pozvali na kostýmní zkoušku. Díky svému talentu a přirozenému projevu zaujala filmové tvůrce a jako dítě hrála v mnoha českých filmech. Filmová kariéra Filmografie Václavy Austové zahrnuje několik významných českých filmů z 50. let. Proslavila se především snímky Stříbrný vítr, Dovolená s Andělem a Mladá léta. Její filmová kariéra začala v roce 1951 a trvala přibližně do roku 1955. Jednou z jejích nejvýznamnějších rolí byla postava nejstarší Smetanovy dcery Žofinky (10 let) ve filmu Z mého života (1955), životopisném snímku o skladateli Bedřichu Smetanovi. Tento film zachycuje osudy Bedřicha Smetany od roku 1856 až do sklonku jeho života a jde spíše o mozaiku jednotlivých epizod od mladých let až do chvíle, kdy se vyčerpán lidským i uměleckým strádáním dočká naplnění velkého snu, otevření Národního divadla. Ve filmu Stříbrný vítr (1954) režiséra Václava Kršky ztvárnila roli Kamilky, Heleniny dcery. Tento český film je filmovým přepisem stejnojmenného románu velkého českého básníka Fráni Šrámka, zachycujícího nedostižným způsobem psychologii dospívání mladého chlapce koncem 19. století. V malém jihočeském městě, mezi kamarády ze školy a v úzkoprsé společnosti dospělých, prožívá septimán Jan Ratkin zmatky prvních citových záchvěvů a střetává se s nepochopením i zlou vůlí okolního světa. V komedii Dovolená s Andělem (1952) režiséra Bořivoje Zemana se objevila v menší roli. Film vypráví o přísném a věčně nespokojeném bručounovi, který dostane poukaz na letní rekreaci ROH. Nejprve ho odmítne, ale nakonec se přece jen rozhodne poukazu využít a strávit čtrnáct dnů v odborářské zotavovně Jezerka spolu s dalšími zasloužilými pracovníky. Zahrála si také v historickém dramatu Mladá léta (1952), které patří mezi hodnotná filmová díla 50. let. Tento barevný film byl věnován tvorbě českého spisovatele Aloise Jiráska. Vypráví o jeho studiích i profesních počátcích a přestože je laděn poeticky, přináší fakta ze spisovatelova života. V roce 1955 se objevila ve filmu Psohlavci, barevném filmu podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska. Tento snímek režiséra Martina Friče je zajímavý zejména v porovnání s o 23 let starší verzí. Jedná se o dobře zpracovaný Jiráskův román s hezkou výpravou a velkorysým hereckým obsazením. Mezi její další filmy patří Písnička za groš (1952), který se zabývá přerodem hudebního skladatele Bendy, jenž dochází k poznání, jaký má být umělec v nové společnosti a čemu, komu a jak má jeho tvorba sloužit. V roce 1953 si zahrála ve filmu Přicházejí z tmy, českém uměleckém filmu s vesnickou tematikou. Snímek vypráví o jedné vesnici v jižních Čechách, kde vesničtí boháči organizují záškodnické akce a pomocí výhružných dopisů a zapálení vesnice se snaží zamezit růstu družstevního hnutí. Její filmografie zahrnuje také snímek Mikoláš Aleš (1951), jeden z řady životopisů, v nichž portrétovaní umělci byli představeni jako předvoj dělnické třídy a jako mluvčí utlačovaných. Prosazovali se navzdory nepřející buržoazii a zpátečníkům všeho možného druhu. Život po filmové kariéře Přestože byla Václava Austová talentovaná herečka, u filmu nezůstala. Aby si filmování alespoň trochu vynahradila, věnovala se také ochotnickému divadlu, zejména v amatérském divadle DOPRAPO. Vystudovala pedagogickou školu a stala se učitelkou. Po studiích na učitelské škole se věnovala pedagogické činnosti. V roce 1968 aktivně participovala na protestech proti invazi armád Varšavské smlouvy, kvůli čemuž musela opustit školství a byla jí zrušena i pionýrská jednotka, kterou vedla. Během normalizace pracovala jako vychovatelka v dětské družině. Je vdaná a má tři děti. Václava Austová představuje zajímavý příklad dětské herecké hvězdy, která se navzdory talentu a úspěšnému začátku rozhodla pro jinou profesní dráhu. Její filmové role však zůstávají trvalou součástí české kinematografie 50. let 20. století.