Stanislav Lužický

Stanislav Lužický, narozen 13. července 1902 v Bohuslavicích u Kyjova (některé zdroje uvádějí Jestřabice u Kyjova), Rakousko-Uhersko, zemřel 7. prosince 1986 v Praze, Československo, byl český filmový a divadelní herec. Jeho rodné jméno bylo Stanislav Žvanut. Pocházel z rodiny se slovinskými kořeny – jeho dědeček pocházel z Lozic ve Slovinsku, přibližně 15 km od Ajdovščiny. Rodinné zázemí a původ Stanislav Lužický měl zajímavý rodinný původ. Jeho otec Stanislav, sestry a bratr Rudolf získali československé státní občanství až v roce 1928, do té doby patřili do státního svazku italského. Měl celkem čtyři sourozence – Antonína (narozen 1900 v Kyjově), který byl důstojníkem v armádě, Františku (narozena 1905 v Jestřabicích u Kyjova), Julii (narozena 1906 v Jestřabicích u Kyjova) a Rudolfa (narozen 1910). Divadelní kariéra Stanislav Lužický působil v několika divadelních souborech. Prokazatelně hrál v Beskydském divadle, kde v roce 1960 účinkoval v inscenacích jako "Ze života hmyzu" od bratří Čapků (v roli Prvního slimáka) a "Vojnarka" od Aloise Jiráska (v roli Jana Hrušky, zpěváka). Podle neověřených informací působil také u venkovského divadla, v Kamenném divadle Most, v Divadle Kladno, v Divadle Voskovce a Wericha Praha, Divadle Oldřicha Nového Praha, Divadle státního filmu Praha a Divadle ABC. Filmová kariéra Stanislav Lužický patřil mezi charakterní herce, kteří se objevovali především v menších rolích československé kinematografie 40. a 50. let 20. století. Jeho filmografie zahrnuje osm filmových rolí a jednu dabingovou práci. Debutoval v roce 1949 ve filmu Rodinné trampoty oficiála Tříšky režiséra Josefa Macha, kde ztvárnil epizodní roli muže v autobuse. Tento film s hlavní rolí Saši Rašilova byl dobovou komedií o úředníkovi bytového úřadu, který se s rodinou vydává na venkov. V roce 1950 se objevil ve dvou filmech – v komedii Pára nad hrncem a v budovatelské veselohře Bylo to v máji režiséra Martina Friče. Druhý jmenovaný snímek vyprávěl příběh dělníka Šebesty (Jaroslav Marvan), který se dostává do konfliktu s mladým úderníkem Brejchou a postupně mění svůj postoj k socialistickému budovatelskému úsilí. V roce 1951 ztvárnil roli druhého montéra ve filmu Karhanova parta, který byl typickým představitelem socialistického realismu a vyprávěl o zlepšovatelském hnutí v továrním prostředí. Ve stejném roce se objevil také ve snímku Bylo to v máji. Vrchol kariéry V roce 1952 hrál roli Zoubka v propagandistickém filmu Anna proletářka, natočeném podle stejnojmenného románu Ivana Olbrachta. Tento film patřil k významným dílům socialistického realismu v československé kinematografii. V roce 1953 účinkoval ve filmu Výstraha a ztvárnil roli dělníka ve snímku Olověný chléb. Jeho poslední filmovou rolí byla postava turisty (výstup ve větrovce na vyhlídku na Lomnický štít) v populární komedii Anděl na horách (1955) režiséra Bořivoje Zemana s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli. Tento film byl pokračováním úspěšné komedie Dovolená s Andělem a patřil k divácky velmi oblíbeným snímkům své doby. Umělecké aktivity mimo herectví Kromě herectví se Stanislav Lužický ve volném čase věnoval také výtvarnému umění – malování a sochaření. Své práce dokonce vystavoval v Praze na výstavě "Herci malují", ačkoliv přesný rok této výstavy není znám. Stanislav Lužický zemřel 7. prosince 1986 v Praze ve věku 84 let. Přestože nepatřil mezi herecké hvězdy první velikosti, svými charakterními rolemi přispěl k bohatství československé kinematografie především v období budovatelských filmů 50. let 20. století.