Karel Želenský

Karel Želenský, vlastním jménem Karel Drápal, narozen 25. ledna 1865 v Ostrovačicích, zemřel 30. listopadu 1935 na Zbraslavi u Prahy, byl český herec, režisér, dramatik, divadelní pedagog, překladatel a autor memoárové literatury. Divadelní začátky a kariéra V Brně se vyučil typografem, ale v roce 1884 opustil své řemeslo a vydal se na dráhu herce u kočovných divadelních společností. Postupně vystřídal angažmá u mnoha společností, například u ředitelů Choděry, E. Pokorného, K. Stockého a E. Zöllnerové, kde strávil tři roky. Později působil v Pištěkově aréně v Praze na Vinohradech, v Národním divadle v Brně (1892–1894) a následně v Budilově Městském divadle v Plzni (1894–1896). Na doporučení Otýlie Sklenářové-Malé se 1. května 1896 stal členem činohry pražského Národního divadla, kde setrval až do konce roku 1927. Od roku 1916 zde vykonával také funkci režiséra činohry. Jeho působení v Národním divadle bylo poznamenáno uměleckým soupeřením s Eduardem Vojanem, který v činohře divadla zaujímal vedoucí místo. Pocit křivdy, trpkosti a postupné oslabení sluchu ho stále odvážely do pozadí. Filmová tvorba Karel Želenský se v české kinematografii objevil pouze jednou. Bylo to v roce 1920, kdy jeho syn Drahoš Želenský natáčel kriminální drama Šílený lékař. V tomto filmu si Karel Želenský vytvořil titulní úlohu šíleného lékaře Dr. Johna Smitha. Film vypráví příběh mladé úřednice, která ztratí peněžní dopis. Ten najde a úřednici odevzdá mladý nezaměstnaný muž, do kterého se dívka zamiluje. Nezaměstnaný mladík nastoupí na inzerát do ordinace lékaře, který dokončil čtvrtou vivisekci. Mladý muž netuší, že se má stát dalším objektem pokusů. Poslední mrtvolu lékař v šatech nezaměstnaného odveze na železniční trať, aby ji vlak přejel. Policejní ředitelství za pomoci úřednice zahájí pátrání a svěří případ slavnému detektivu Gordonovi, který přijde na stopu šíleného lékaře. Podaří se mu lékaře zneškodnit a předat policii. Zachráněný mladík lásku úřednice vroucně opětuje. V tomto filmu účinkovali také další členové rodiny Želenských - syn Drahoš v roli nezaměstnaného mladíka Freda Osborneho a dcera Laura jako bankovní úřednice Maud Simpsonová. Literární činnost a pedagogické působení Karel Želenský literárně působil jako autor operních libret i písňových textů, psal a z němčiny a angličtiny překládal divadelní hry i prozaická díla. Volně zapsal paměti Jindřicha Mošny Jak jsem se měl na světě (1909), vydal několik memoárových titulů s divadelní tematikou (Vrah a jiné črty z hereckého života, 1903; Na křídlech Ikarových, 1909; O herectví a hercích, 1907; Umělci v županu, 1920; Ze zápisníku hercova, 1925; Komedie hrané i prožité, 1926) a publicisticky přispíval do mnoha časopisů. Vedl soukromou divadelní školu, kam docházeli mimo jiné František Smolík, František Roland a Jiří Steimar. Herecký styl a význam Největší herecký význam Karla Želenského tkví v jeho působení v Národním divadle, kde se těžko prosazoval. Tvořil na rozhraní doznívajícího romantismu a psychologické analýzy herectví. Díky své vysoké, štíhlé a statné postavě, výrazné tváři, hlavy a očí, tmavým vlasům, ledovému klidu, zálibě v maskách, líčení a dobrému hlasu představoval milovníky, hrdiny, intrikány a rozeklance. Zprvu měl promyšlené vnější výrazové postupy a časem dozrával (díky své přirozené inteligenci) až k charakterově odlišným stránkám postavy. Taktéž se angažoval ve veřejných spolcích, hájil sociální a společenská postavení herců jako člen a předseda výboru Ústřední jednoty českého herectva a Svazu českého herectva, podporoval a vyučoval ochotníky. Soukromě poskytoval výuku herectví ve vlastním dramatickém kroužku.