Florence Giorgetti

Florence Giorgetti (15. února 1943, Paříž, Francie – 31. října 2019, Paříž, Francie) byla francouzská divadelní a filmová herečka. Raná kariéra a vzdělání Florence Giorgetti vyrůstala obklopena světem filmu a divadla. Po maturitě začala studovat herectví pod vedením Tanii Balachové. Její talent byl brzy rozpoznán a v roce 1965 získala Cenu technika filmu jako nejlepší herečka v divadelním kurzu, kterou jí předal režisér Robert Enrico. Téhož roku debutovala na profesionální divadelní scéně v inscenaci Euripidových Trójanek v režii Michaela Cacoyanise v TNP Théâtre de Chaillot a na festivalu v Avignonu. Filmová kariéra Na filmovém plátně se Florence Giorgetti poprvé výrazněji prosadila v roce 1967 ve filmu Jerk à Istanbul režiséra Francise Rigauda, kde ztvárnila roli barové společnice. Její filmografie zahrnuje spolupráci s významnými režiséry francouzské kinematografie. V roce 1973 se objevila v kontroverzním snímku La Grande Bouffe (Velké žraní) režiséra Marca Ferreriho, kde ztvárnila postavu Anne po boku hvězd jako Marcello Mastroianni, Michel Piccoli a Philippe Noiret. Zlomovým okamžikem v její filmové kariéře byla role Marylène ve filmu La Dentellière (The Lacemaker) režiséra Clauda Goretty z roku 1977. V tomto oceňovaném dramatu ztvárnila živelnou kadeřnici a přítelkyni hlavní hrdinky Pomme, kterou hrála Isabelle Huppert. Za svůj výkon byla nominována na Césara v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli. Film získal Ekumenickou cenu na filmovém festivalu v Cannes a stal se jedním z nejvýznamnějších děl francouzské kinematografie 70. let. V roce 1982 se objevila v detektivním filmu Nestor Burma, détective de choc režiséra Jean-Luca Miesche, kde ztvárnila roli Madeleine Souldre, ředitelky hudebního vydavatelství Jarretelle Music. Ve filmu hrála po boku Michela Serraulta, Jane Birkin a svého tehdejšího manžela Pierra Arditiho. Divadelní kariéra Ačkoliv byla Florence Giorgetti známá filmovým divákům, její hlavní doménou bylo divadlo. Během své dlouhé divadelní kariéry spolupracovala s významnými režiséry jako Jean-Louis Barrault, Robert Hossein či Pierre Debauche. V 70. letech účinkovala v klasických dílech jako Čechovův Višňový sad (1971) i v experimentálních inscenacích. Zásadní pro její divadelní kariéru byla spolupráce s dramatikem Philippem Minyanou, která začala v 80. letech. V roce 1983 hrála v jeho hře Ariakos v režii Jeana-Christiana Grinevalda a Christiana Schiarettiho. V 90. letech byla často obsazována v inscenacích svého druhého manžela, režiséra Roberta Cantarelly. Významným momentem její divadelní kariéry byla inscenace Madame Ka, kterou pro ni napsala dramatička Noëlle Renaude. Giorgetti tuto hru nejen hrála, ale také režírovala. Premiéra se uskutečnila v roce 2000 v La Faïencerie v Creil a následně byla uvedena v Théâtre des Abbesses v Paříži a na dalších scénách po celé Francii. Inscenace byla vybrána i na festival v Bonnu. V roce 2011 režírovala a hrála v inscenaci Les Rêves de Margaret (Margaretiny sny) od Philippa Minyana v Théâtre des Abbesses. V roce 2013, 26 let po původní premiéře, se vrátila k Minyanově hře Inventaires v Théâtre de Poche-Montparnasse, kde opět vystoupila se svými původními kolegyněmi Judith Magre a Édith Scob. Osobní život V roce 1968 se Florence Giorgetti provdala za herce Pierra Arditiho, s nímž měla syna Frédérica (nar. 1969), který se stal malířem. Manželství skončilo rozvodem v roce 1979. Od roku 1984 byla provdána za divadelního a filmového režiséra Roberta Cantarellu, s nímž často umělecky spolupracovala. Florence Giorgetti zemřela 31. října 2019 v Paříži ve věku 76 let. Kromě své herecké a režijní práce je také autorkou knihy Do you love me?, kterou vydala v roce 2010.