Jan Zázvorka (I)

Jan Zázvorka se narodil 2. května 1914 v Praze a zemřel 14. ledna 1991. Byl český televizní a filmový architekt a scénograf. Pocházel z významné umělecké rodiny - jeho otec byl architekt Ing. arch. Jana Zázvorky st. (1884 – 1963) a matka módní návrhářka. Jeho mladší sestrou byla významná herečka Stella Zázvorková (1922 – 2005). Právě zázemí v umělecké rodině (jeho otec byl dokonce autorem Památníku národního osvobození na pražském Vítkově) na něho mělo největší vliv. Vzdělání a začátky kariéry Po maturitě na pražské reálce studoval architekturu a stavitelství na pražské ČVUT. Poprvé se do filmového světa a ateliérů dostal jako devatenáctiletý student, když si v letech 1933 – 1936 přivydělával v postavení malíře pozadí a asistenta zkušených filmových architektů (Štěpán Kopecký či Vilém Rittershain). Od roku 1936 pracoval jako samostatný filmový architekt v barrandovských ateliérech. V roce 1936 již začal samostatně pracovat na stavbách filmu Vojnarka. Film natočil Vladimír Borský a ten si mladého Zázvorku povolal ke všem filmům, které natočil. Filmová kariéra ve Filmovém studiu Barrandov Po roce 1945 setrval jako architekt ve Filmovém studiu Barrandov, kde pracoval čtyři dekády až do roku 1985. Patřil k nejzaměstnanějším filmovým scénografům - navrhoval a stavěl i 13 filmů v roce. Postavil pro více než 130 filmů scény. Jan Zázvorka spolupracoval s nejvýznamnějšími režiséry své doby. Ve své práci Jan Zázvorka pracoval s Vladimírem Borským (VOJNARKA, JAN VÝRAVA, ČEKANKY, PALIČOVA DCERA, JAN ROHÁČ Z DUBÉ, KUDY KAM?), Karlem Lamačem (LUCERNA, DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ, U POKLADNY STÁL…), Miroslavem Cikánem (PŘÍKLADY TÁHNOU, Z ČESKÝCH MLÝNŮ, PROVDÁM SVOU ŽENU, U PĚTI VEVEREK, LAVINA, MUŽ V POVĚTŘÍ), Martinem Fričem (KRISTIÁN, EVA TROPÍ HLOUPOSTI, KATAKOMBY, DRUHÁ SMĚNA, BARON PRÁŠIL, díly CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ, HVĚZDA ZVANÁ PELYNĚK, LIDÉ Z MARINGOTEK). Spolupráce s Otakarem Vávrou Významnou kapitolou Zázvorkovy kariéry byla spolupráce s režisérem Otakarem Vávrou. Pracoval s Otakarem Vávrou na filmech DÍVKA V MODRÉM, KOUZELNÝ DŮM, MASKOVANÁ MILENKA, ŠŤASTNOU CESTU, ROZINA SEBRANEC, NEZBEDNÝ BAKALÁŘ, PŘEDTUCHA, KRAKATIT, NĚMÁ BARIKÁDA, POLICEJNÍ HODINA. Zvláště významný byl film Krakatit z roku 1948, adaptace románu Karla Čapka, kde Jan Zázvorka vytvořil působivou filmovou architekturu pro tento expresivní sci-fi snímek o nebezpečné třaskavině. Nejslavnější díla Mezi nejznámější filmy, na kterých Jan Zázvorka pracoval jako filmový architekt, patří Císařův pekař – Pekařův císař (The Emperor and the Golem) z roku 1951, kde vytvořil okázalé kulisy pro Fričovu pohádkovou komedii s Janem Werichem. Dalším významným dílem byl Baron Prášil (The Fabulous Baron Munchausen) z roku 1961, kde spolupracoval s Martinem Fričem na této fantastické komedii. V pozdější fázi kariéry pracoval na filmu Tajemství hradu v Karpatech (The Mysterious Castle in the Carpathians) z roku 1981, kde vytvořil výpravu pro Lipského parodii na verneovské romány. Pedagogická činnost a ocenění Od roku 1946 učil na FAMU (a od 1948 řádný profesor). Zázvorka získal za MASKOVANOU MILENKU Národní cenu (1941), za CÍSAŘOVA PEKAŘE Uměleckou prémii (1952), TV film ODCHÁZETI S PODZIMEM Cenu za výpravu (1966) na MTF Praha, Cenu za výtvarnou stránku (1982) na XX. FČSF Ústí nad Labem za TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH a také titul Zasloužilého umělce (1969). Televizní tvorba a rodinný život Výrazně pracoval také pro Československou televizi na inscenacích (např. ODCHÁZETI S PODZIMEM, MAGNETICKÉ VLNY LÉČÍ, ZLOČIN A TRIK, TAJEMSTVÍ VILÉMA STÖRITZE, NACTIUTRHAČ, KAT NEPOČKÁ, KLÍCKA, LÍSTEK DO PAMÁTNÍKU, NEZRALÉ MALINY, PŘÍPAD PLATFUS aj.) a seriálech (F. L. VĚK, BYL JEDNOU JEDEN DŮM, CHALUPÁŘI nebo DNES V JEDNOM DOMĚ). Jeho synem byl filmový architekt Jan Zázvorka nejml. (*1958), který pokračoval v rodinné tradici.